Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2242/2024

23 Cdo 2242/2024-326

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně M & M reality holding a. s., se sídlem v Praze, Krakovská 583/9, identifikační číslo osoby 27487768, zastoupené Mgr. Peterem Harmečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13, proti žalovaným 1)L. K. a 2)S. K., obě zastoupeny JUDr. Mgr. Bc. Pavlem Kozelkou, Ph.D., advokátem se sídlem v Písku, Velké náměstí 7/12, o zaplacení částky 150.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2024, č. j. -272, takto:

Odůvodnění:(dle )

1. Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky 150.000 Kč s příslušenstvím jako provize ze zprostředkovatelské smlouvy.

2. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 25. 7. 2023, č. j. -217, uložil žalovaným 1) a 2) povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 150.000 Kč s příslušenstvím (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II a III).

3. K odvolání žalovaných Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 28. 2. 2024, č. j. -272, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I o věci samé změnil tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 150.000 Kč s příslušenstvím (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (druhý a třetí výrok).

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání s tím, že jej považuje za přípustné ve smyslu , (dále jen „ “), neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to otázky, zda „může být změna obsahu smlouvy o realitním zprostředkování obsažena ve stejné ě jako smlouva o budoucí realitní smlouvě“.

5. Dovolatelka namítá, že výše kupní ceny nemovitostí, jak byla určena v dohodě o zprostředkování, byla platně změněna rezervační smlouvou ze dne 23. 2. 2021. Dovolatelka uvádí, že pokud odvolací soud uzavřel, že ve vztahu ke kupní ceně nedošlo k platné změně smlouvy o zprostředkování, jedná se o nesprávné právní posouzení této otázky odvolacím soudem, když žalobkyně splnila veškeré zákonné podmínky, které platná právní úprava klade na novaci smlouvy o realitním zprostředkování. Uvedl-li přitom odvolací soud, že taková změna obsahu smlouvy o realitním zprostředkování musí být provedena samostatným písemným dodatkem k takové smlouvě, jedná se o ničím nepodložený a nepřípustný formalismus, který ve světle stávající právní úpravy nemůže obstát.

6. Dále dovolatelka odkazuje na , o realitním zprostředkování (dále též jen „ZRZ“), a ZRZ s tím, že ZRZ hovoří o neplatnosti smlouvy o realitním zprostředkování toliko pro případ, že je obsažena ve stejné ě jako realitní smlouva. Jelikož je však rezervační smlouva smlouvou o smlouvě budoucí, respektive smlouvou o uzavření budoucí realitní smlouvy, nemůže být o neplatnosti změny obsahu smlouvy o zprostředkování dle citovaného zákonného ustanovení vůbec řeč.

7. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že žalobě se v celém rozsahu vyhovuje.

8. Žalované se k dovolání vyjádřily v tom smyslu, že navrhují, aby dovolací soud dovolání žalobkyně odmítl.

9. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné.

10. Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

11. Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

12. Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

13. Dovolání není přípustné.

14. Přípustnost dovolání nezakládá dovolatelkou formulovaná otázka, zda „může být změna obsahu smlouvy o realitním zprostředkování obsažena ve stejné ě jako smlouva o budoucí realitní smlouvě,“ neboť nejde o otázku, na níž závisí právní posouzení odvolacího soudu.

15. Odvolací soud své rozhodnutí založil na závěru, že dovolatelka nesplnila svoji povinnost zprostředkovat žalovaným uzavření určité (tj. za určitou cenu) smlouvy se zájemci. Tento závěr odvolací soud opřel o předpoklad, že dohodu o koupi nemovitosti uzavřenou dne 23. 2. 2021 nelze považovat za změnu smlouvy o realitním zprostředkování coby dvoustranného právního jednání, jehož účastnicemi byly žalobkyně a žalované.

16. Dle rozhodovací praxe dovolacího soudu není dovolání přípustné podle , jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ).

17. Namítá-li dále dovolatelka, že „pokud odvolací soud uzavřel, že ve vztahu ke kupní ceně nedošlo k platné změně výhradní dohody, jedná se o nesprávné právní posouzení této otázky odvolacím soudem, když žalobce splnil veškeré zákonné podmínky, které platná právní úprava klade na novaci smlouvy o realitním zprostředkování“, neuvádí, který z předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu považuje za naplněný. Může-li být dovolání v této části přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Není úkolem dovolacího soudu, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání v souladu s a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky než na řádné opravné prostředky (odvolání). Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž takové vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. ).

18. Z výše uvedeného vyplývá, že nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

19. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 4. 2025

JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu