Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 837/2025

-165

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně B. N., zastoupené Mgr. Radkou Palíškovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Štěchovice 1356/12 proti žalované I. R., zastoupené JUDr. Petrem Žďárou, advokátem se sídlem v Kroměříži, Milíčovo náměstí 620/3, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 23. 10. 2024, č. j. -138, takto:

Odůvodnění:

V záhlaví citovaným rozhodnutím odvolací soud potvrdil rozsudek ze dne 7. 6. 2024, č. j. -112, jímž Okresní soud v Kroměříži zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k polovině specifikovaných nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. XY u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště XY, a rozhodl o nákladech řízení účastnic a státu.

Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud odmítl ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno ( ) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části.

Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.

Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „[n]áležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků.“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. ).

Ústavní soud se dále k otázce náležitostí dovolání vyjádřil v usnesení ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , kde přiléhavě vysvětlil účel povinnosti dovolatele uvést, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Účelem zavedení této povinnosti je podle Ústavního soudu „regulace vysokého počtu problematicky formulovaných dovolání a preventivní působení na advokáty potenciálních dovolatelů, aby se otázkou přípustnosti dovolání odpovídajícím způsobem zabývali. To mělo vést k tomu, že dovolání nakonec podáno nebude, neboť advokát při reflexi dosavadní judikatury Nejvyššího soudu sám zjistí, že dovolání rozumný smysl podávat nemá.“

Žalobkyně přípustnost dovolání vymezila tak, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, má-li být dovolacím soudem posouzena právní otázka jinak“. Uvedené však neodpovídá žádnému kritériu přípustnosti dovolání, jež jsou uvedeny v Měla-li dovolatelka na mysli otázku již dříve vyřešenou dovolacím soudem, pak identifikace takové právní otázky v dovolání zcela absentuje. Šlo-li jí o to, aby dovolací soud jinak posoudil (blíže neuvedenou) právní otázku vyřešenou soudem odvolacím, pomíjí, že Nejvyšší soud není další soudní instancí obecně přezkoumávající rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým se dovolací soud zabývá pouze v případě splnění stanovených kritérií. Jedním z nich je přípustnost dovolání, respektive její řádné vymezení. Tomuto požadavku však dovolatelka výše citovanou formulací nedostála a Nejvyššímu soudu tak nezbylo než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 5. 2025

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu