Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 762/2025

33 Cdo 762/2025-294

USNESENÍ

L. S.

M. V.

,

zastoupenému Mgr. Janou Čechovou Náplavovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, o zaplacení 389 000 Kč s příslušenstvím a 48 352 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2024, č. j. -279, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 9. 5. 2024, č. j. -258, zamítl žalobu, jíž žalobce požadoval, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu 398 000 Kč s příslušenstvím a 48 325 EUR s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. 11. 2024, č. j. -279, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, na jehož přípustnost usuzuje z přesvědčení, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázce dokazování, důkazního břemene a břemene tvrzení, jestliže žalobu zamítl, ačkoli žalovaný v řízení neprokázal, že mezi ním a N. K. (právní předchůdkyní žalobce) došlo k uzavření darovací smlouvy, resp. že mu právní předchůdkyně žalobce finanční prostředky darovala a je proto oprávněn si je ponechat; akcentuje, že chování náklonnosti neznamená projev vůle směřující k darování životních úspor. Žalobce prosazuje, že se žalovaný přijetím finančních prostředků na úkor jeho právní předchůdkyně, potažmo na jeho úkor bezdůvodně obohatil a je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Odvolacímu soudu vytýká, že vycházel ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, resp. že vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, čímž se odchýlil od rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2003, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. , ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. , a ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. .

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Uplatněním dovolacího důvodu podle není zpochybnění skutkových zjištění, z nichž soudy při právním posouzení věci vycházely; skutkové námitky (ať již je namítána nesprávnost skutkových zjištění nebo jejich neúplnost) proto nemohou – až na výjimky - založit přípustnost dovolání podle (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2017, sp. zn. , ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. , ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. , ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. , ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. , nebo ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. ). Skutkový základ sporu, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem, je v dovolacím řízení nezpochybnitelný; dovolací soud z něj vychází. Vychází-li kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle To dovolatel pomíjí, neboť veškerá jeho argumentace podpořená odkazem na judikaturu, v níž se Nejvyšší soud v době, kdy možnost zpochybnit skutková zjištění soudů připouštěl, vyjadřoval k otázce dokazování, ulpívá právě v rovině polemiky se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud při právním posouzení věci vycházel, kdy oproti odvolacímu soudu prosazuje, že finanční prostředky, které jeho právní předchůdkyně N. K. vybrala ze svých bankovních účtů a převedla na účet žalovaného, nebyly jejím darem žalovanému, neboť mu je nepředala s úmyslem je darovat.

Dovolacím důvodem podle nelze úspěšně napadnout ani samotné hodnocení důkazů soudem opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v Zákon nepředepisuje (a předepisovat ani nemůže) pravidla, z nichž by mělo vycházet jak hodnocení jednotlivých důkazů, tak hodnocení jejich vzájemné souvislosti. Je tomu tak proto, že hodnocení důkazů je složitý myšlenkový postup, jehož podstatou jsou jednak dílčí, jednak komplexní závěry soudce o věrohodnosti zpráv získaných provedením důkazů, jež jsou pak podkladem pro závěr o tom, které skutečnosti účastníky tvrzené má soudce za prokázané, a jež tak tvoří zjištěný skutkový stav. Základem soudcova hodnotícího postupu jsou kromě lidských a odborných zkušeností pravidla logického myšlení, která tradiční logika formuluje do základních logických zásad. Je na zvážení soudu (viz zásada volného hodnocení důkazů - ve spojení s ), kterému důkaznímu prostředku přizná větší vypovídací schopnost a věrohodnost (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , a ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. ). Hodnotící úvahy odvolacího soudu v nyní posuzované věci nejsou nelogické a napadené rozhodnutí není překvapivé. Z toho, že žalobce na základě vlastního (subjektivního) hodnocení v řízení provedených důkazů prosazuje svou verzi skutku, že jeho právní předchůdkyně finanční prostředky žalovanému nedarovala, neboť je nelogické, aby se zbavila většiny svých úspor, nelze dovozovat, že hodnocení důkazů odvolacím soudem je v extrémním rozporu s jím vyvozenými skutkovými závěry (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 181/2005, nebo usnesení ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. ). O výjimečný případ, kdy skutková otázka s ohledem na její průmět do základních lidských práv a svobod je způsobilá založit přípustnost dovolání podle (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , nebo jeho usnesení ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. ), se tudíž v posuzovaném případě nejedná.

Žalobce v dovolání výslovně uvedl, že jím brojí proti rozsudku odvolacího soudu v celém jeho rozsahu, ve vztahu k nákladovým výrokům konkrétní výhrady nevznesl. Ostatně proti nákladovým výrokům není dovolání přípustné podle

Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 3. 2025

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu