Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 119/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Roty, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem, sídlem Žižkova tř. 183/33, 370 01 České Budějovice, proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. -155 ze dne 4. 10. 2021 a rozsudku Okresního soudu v Benešově č. j. -87 ze dne 10. 2. 2021, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Benešově jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 14. 1. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele směřující proti rubrikovaným rozhodnutím obecných soudů.

Návrh na zahájení řízení však nesplňoval všechny zákonné požadavky na jeho projednání podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), kdy vady spočívaly především v nedoložení kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku, pokud byl tento mimořádný opravný prostředek odmítnut orgánem, který o něm rozhoduje, jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Ústavní soud proto podáním ze dne 8. 2. 2022 vyzval právního zástupce stěžovatele k odstranění vad podání ve lhůtě 10 dnů od doručení předmětné výzvy, a to včetně poučení o následcích neodstranění uvedené vady. Výzva byla právnímu zástupci doručena dne 14. 2. 2022, přičemž podáním ze dne 22. 2. 2022 právní zástupce stěžovatele požádal Ústavní soud o prodloužení této lhůty, a to z důvodu zdravotních problémů stěžovatele.

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří. Ústavní soud se rozhodl žádosti stěžovatele (kvalifikovaně zastoupeného právním zástupcem) o další prodloužení lhůty nevyhovět, neboť má za to, že lhůta dvou měsíců stanovená je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších soudcovských lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 12. 2017).

Jelikož uvedená vada nebyla ve stanovené lhůtě odstraněna, Ústavní soud návrh stěžovatele odmítl podle .

K výše uvedenému Ústavní soud doplňuje, že s ohledem na tvrzení stěžovatele obsažené v ústavní stížnosti, že mu byla nesprávným postupem shora označených soudů odňata možnost v daném řízení jednat před soudem, resp. vyjádřit se k věci, měla být ve věci podána nejprve žaloba pro zmatečnost, a to konkrétně z důvodu uvedeného v ustanovení (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 11. 2018, usnesení

sp. zn.

ze dne 31. 8. 2016, či usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 4. 2015). Vzhledem k tomu, že stěžovatel v ústavní stížnosti neuvádí, že by tento mimořádný opravný prostředek k ochraně svých práv vyčerpal, odmítl soudce zpravodaj ústavní stížnost také podle ve spojení s jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 28. února 2022

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj