Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 64/2025

24 Cdo 64/2025-3067

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci nezletilého AAAAA (pseudonym), zastoupeného kolizním opatrovníkem Úřadem pro mezinárodně právní ochranu dětí, se sídlem v Brně, Kounicova č. 683/14, syna matky L. K., zastoupené Mgr. Květou Pechouškovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Hroznová č. 314/18, a otce J. M., o návrhu matky na změnu péče a stanovení výživného a o návrhu na úpravu styku, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. září 2024, č. j. -2915, takto:

I. Dovolání otce se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 17. 9. 2024, č. j. -2915, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 4. 2024. č. j. -2464 [jímž bylo určeno, že nezletilý se svěřuje do péče matky (výrok I.), že otec je povinen přispívat na výživné pro nezletilého částkou 300 EUR splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám matky a nebude-li částka v termínu zaplacena, je otec povinen od 16. dne v měsíci platit výživné ve výši 300 EUR vždy také spolu s úroky z prodlení (výrok II.), a dále že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým pouze na území ČR, a to vždy druhý víkend v měsíci od pátku, kdy nezletilého převezme ve školském zařízení, do neděle do 17:00 hodin, kdy nezletilého předá matce v místě jejího byliště (výrok III.), a že se otci zakazuje s nezletilým vycestovat mimo území ČR bez písemného souhlasu matky, opatřeného úředně ověřeným podpisem (výrok IV.). Dále okresní soud rozhodl, že tento rozsudek je předběžně vykonatelný (výrok V.), že se jím mění rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 8. 2022, č. j. -112 (výrok VI.) a že se žádnému z účastníků nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok VI.)] a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

2. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal otec nezletilého včasné dovolání, jež neobsahovalo žádné dovolací důvody (tzv. blanketní dovolání), a aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, dovolání nebylo sepsáno advokátem a otec ani netvrdil, že by měl právnické vzdělání.

3. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

5. Podle ustanovení z. ř. s. projednávají a rozhodují soudy podle tohoto zákona právní věci stanovené v tomto zákoně. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se ( z. ř. s.).

6. Podle ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

7. Protože se v dané věci jedná o dovolání směřující proti rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci péče o nezletilé dítě podle § 466 písm. b) z. ř. s. (výrok I. rozhodnutí soudu prvního stupně), o výživě nezletilého dítěte podle § 466 písm. c) z. ř. s. (výrok II. rozhodnutí soudu prvního stupně), o styku s nezletilým dítětem podle § 466 písm. d) z. ř. s. (výrok III. rozhodnutí soudu prvního stupně) a zákazu vycestování jako věci pro nezletilé dítě významné, na níž se rodiče nemohou dohodnout (§ 877 o. z.) podle § 466 písm. j) z. ř. s. (výrok IV. rozhodnutí soudu prvního stupně), tedy proti rozhodnutí ve věci upravené v části páté z. ř. s., a nejedná se přitom o žádnou z taxativně vymezených výjimek uvedených v ustanovení § 30 z. ř. s., dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání otce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. ).

8. Podle ustanovení není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Ustanovení neplatí mimo jiné tehdy, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [ ]. Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v , advokátem nebo notářem.

9. Podle ustanovení není-li splněna podmínka uvedená v , postupuje se obdobně podle ; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle přípustné. S ohledem na ustanovení z. ř. s. je nicméně třeba aplikovat ustanovení část věty za středníkem i na dovolání, která nejsou přípustná podle ustanovení z. ř. s. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2019, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. ).

10. Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání otce podle ustanovení ve spojení s ustanovením části věty za středníkem a ustanovením z. ř. s. odmítl, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ( ).

11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2025

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu