Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3409/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Blanky Muladiové, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2021 sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. června 2020 č. j. -271, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu bez bližší ústavněprávní argumentace doručena s elektronicky zaručeným podpisem syna stěžovatelky (Ivo Muladiho) dne 21. 12. 2021, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

2. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3. 6. 2020 č. j. -271 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2019 č. j. -225, jímž bylo určeno, že nájemné z bytu, jehož uživatelkou je stěžovatelka (žalovaná), počínaje dnem 21. 3. 2016 činí 5 332 Kč měsíčně.

3. Následné dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud usnesením ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. odmítl, jelikož nebylo přípustné.

4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že se cítí být podvedena soudem a advokátem, který ji zastupoval v dovolacím řízení. Poukazuje přitom na to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu o jejím dovolání se jí dostalo do rukou až dne 13. 12. 2021.

5. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci splněny všechny procesní předpoklady stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

6. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

7. Ústavní soud dotazem u Okresního soudu v Ostravě ověřil, že usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo stěžovatelčino dovolání odmítnuto, bylo doručeno jejímu tehdejšímu právnímu zástupci (Mgr. Zdeňku Tomanovi) dne 26. 4. 2021. Pakliže byla ústavní stížnost podána až dne 21. 12. 2021, jde zcela zjevně o podání opožděné. K výše uvedenému lze pouze podotknout, že pochybení v komunikaci mezi advokátem a jeho klientem (v posuzovaném případě ohledně data doručení usnesení Nejvyššího soudu) nelze považovat za prostředek k prodlužování procesních lhůt, v daném případě tedy k prodloužení dvouměsíční lhůty pro podání ústavní stížnosti stanovené v .

8. Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, aniž by stěžovatelku vyzýval k odstranění dalších vad podání (např. v podobě absence povinného právního zastoupení), než ústavní stížnost soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle jako opožděně podanou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. ledna 2022

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj