Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2371/23

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti Simony Štěpánkové, zastoupené JUDr. Karlem Polákem, advokátem, se sídlem Sokolovská 87/95, Praha 8 - Karlín, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. června 2023, č. j. -304, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. března 2023, č. j. -263, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. června 2022, č. j. -206, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Praze jako účastníků řízení a Pavla Neužila, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti a obsah napadených rozhodnutí

1. Shora označeným rozsudkem ponechal Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") v platnosti směnečný platební rozkaz, kterým stěžovatelce uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi (žalobci) směnečný peníz ve výši 5 000 000 Kč s 6 % úrokem z této částky od 17. 3. 2020 a směnečnou odměnu ve výši 16 666 Kč do zaplacení. K odvolání stěžovatelky Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") rozsudek krajského soudu v záhlaví označeným rozsudkem ve věci samé potvrdil a změnil nákladové výroky. Stěžovatelka napadla rozsudek vrchního soudu dovoláním. Následně byl u stěžovatelky zjištěn úpadek a povoleno oddlužení. Krajský soud proto napadeným usnesením řízení o dovolání stěžovatelky proti rozsudku vrchního soudu přerušil podle , o úpadku a způsobech jeho řešení, .

II.

Argumentace stěžovatelky

2. Stěžovatelka podává proti shora označeným rozhodnutím ústavní stížnost. Tato rozhodnutí podle ní porušují její základní právo zaručené d a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

3. Stěžovatelka rekapituluje dosavadní průběh řízení a namítá, že vrchní soud rozhodoval v rozporu s judikaturou a přepjatě formalisticky. Stejně jako krajský soud se nezabýval námitkami stěžovatelky ohledně toho, že vedlejší účastník neprokázal okolnosti vzniku směnky a vůli stěžovatelky směnku podepsat a vystavit. Právní hodnocení obou soudů proto nemá oporu v provedeném dokazování. Pro tyto důvody podala stěžovatelka dovolání, řízení o něm však krajský soud napadeným usnesením přerušil, jelikož byl u stěžovatelky zjištěn úpadek. Tímto postupem krajský soud upřel stěžovatelce právo na účinnou právní obranu. K tomu dodává, že dovolací řízení neslouží věřitelům k uspokojení pohledávek vůči stěžovatelce.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení podle a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

5. Ústavní soud již ve svých dřívějších rozhodnutích uvedl, že ústavní stížnost je subsidiárním prostředkem ochrany základních práv a svobod jednotlivce [nález

sp. zn.

(N 163/82 SbNU 565), bod 17], pro jejíž přípustnost musí stěžovatelka vyčerpat všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje ( ). Ústavní soudnictví je vybudováno na principu, že předmětem jeho přezkumu by měla být především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí.

6. Z tohoto pravidla Ústavní soud připouští určité výjimky, jež umožňují napadnout i pravomocné rozhodnutí, které pouze uzavírá část řízení nebo řeší jinou dílčí procesní otázku, ačkoliv řízení ve věci samé ještě neskončilo. K tomu však musí být splněny dvě podmínky: rozhodnutí musí být způsobilé bezprostředně a citelně zasáhnout do ústavně zaručených práv a svobod jednotlivce, a je třeba, aby se námitka porušení těchto práv a svobod omezovala pouze na příslušné stadium řízení, ve kterém bylo o dané otázce rozhodnuto, tedy aby již nemohla být v rámci dalšího řízení efektivně uplatněna [nález

sp. zn.

(N 6/36 SbNU 53)].

7. Tyto podmínky pro aplikaci výjimky projednávaná stížnost v části směřující proti usnesení o přerušení dovolacího řízení nesplňuje. Usnesení o přerušení řízení z důvodu zjištěného úpadku je svou povahou usnesením, kterým se upravuje vedení řízení (Zoubek, H. . Komentář. 1. vydání, 4. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2023, , bod 36), tedy nikoliv rozhodnutím ve věci samé, a jako takové zpravidla není způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud ve své konstantní judikatuře nepovažuje za přípustná k projednání svou povahou nejbližší usnesení o (ne)přerušení řízení podle a 110 , (usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

nebo

sp. zn.

). I v případě usnesení o přerušení dovolacího řízení přitom platí, že námitky proti tomuto postupu může stěžovatelka řádně a efektivně uplatnit v dovolacím řízení jako takovém, případně v následné ústavní stížnosti proti rozhodnutí dovolacího soudu (usnesení

sp. zn.

).

8. Na základě těchto důvodů je možné učinit dílčí závěr, že ústavní stížnost stěžovatelky v části brojící proti usnesení krajského soudu o přerušení řízení je nepřípustná.

9. Stěžovatelka současně s usnesením krajského soudu o přerušení dovolacího řízení napadla ústavní stížností i dvě meritorní rozhodnutí ve věci samé, totiž rozsudky krajského a vrchního soudu. Proti rozsudku vrchního soudu podala stěžovatelka zároveň i dovolání, o kterém pro shora rozebírané přerušení dovolacího řízení nemohlo být dosud rozhodnuto. V takovém případě nejenže je proti rozsudku vrchního soudu přípustný opravný prostředek, ale stěžovatelka jej sama využila a řízení o něm ještě neskončilo. Za takové situace se Ústavní soud nemůže věcí zabývat, neboť by tím v rozporu se zákonem zasahoval do činnosti obecných soudů, a to bez ohledu na případný názor Nejvyššího soudu ohledně přípustnosti stěžovatelkou podaného dovolání. O výjimky stanovené v , které umožňují Ústavnímu soudu prolomit zásadu subsidiarity, se přitom v projednávané věci nejedná. Proto je ústavní stížnost i ve zbylé části napadající rozsudky vrchního a krajského soudu nepřípustná.

IV.

Závěr

10. Na základě těchto důvodů soudkyně zpravodajka ústavní stížnost podle odmítla.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2024

Daniela Zemanová v. r.

soudkyně zpravodajka