Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3334/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti SUOPELOS, s. r. o., sídlem Tyršova 885/24, Ostrava – Moravská Ostrava, zastoupené JUDr. Vítem Hrnčiříkem, LL.M., Ph.D, advokátem, sídlem Šrobárova 2002/40, Praha 10 – Vinohrady, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. října 2023 č. j. -109, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, a Alexeye Volgutskova a Veroniky Kozminykh, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím bylo porušeno její právo podle a 96 y, a 37 d, a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

2. Současně stěžovatelka navrhuje, aby Ústavní soud podle uložil Mgr. Vladimíře Fikkerové, soudkyni Okresního soudu v Karlových Varech (dále jen „okresní soud“), zdržet se jakýchkoliv dalších úkonů a rozhodování.

3. Napadeným usnesením Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“) ke stěžovatelčině námitce podjatosti rozhodl, že uvedená soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. .

4. V ústavní stížnosti stěžovatelka poukazuje na údajně nepřátelský vztah uvedené soudkyně ke své osobě, přičemž krajskému soudu vytýká, že se s její argumentací dostatečně nevypořádal a že rozhodl nesprávně, načež vyvozuje, že napadeným usnesením došlo k porušení (zejména) jejího ústavního práva na nezávislého a nestranného soudce.

5. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení ( a odst. 2 ), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona).

7. Z vyplývá, že ústavní stížnost je založena na principu její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům [srov. usnesení ze dne 28. 4. 2004

sp. zn.

(U 25/33 SbNU 475); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz] a k jejímu věcnému projednání proto může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky k ochraně svých práv efektivně vyčerpal.

8. Ústavní soud je tak v rámci řízení o ústavní stížnosti oprávněn rozhodovat zásadně jen o rozhodnutích „konečných“; jako nepřípustné proto opakovaně odmítá např. ústavní stížnosti proti (byť i) pravomocným rozhodnutím soudů, jimiž však věc nebyla ukončena, nýbrž vrácena soudu či jinému státnímu orgánu k dalšímu řízení [srov. například usnesení ze dne 30. 3. 2006

sp. zn.

(U 4/40 SbNU 781), ze dne 22. 7. 2008

sp. zn.

, ze dne 7. 11. 2012

sp. zn.

či ze dne 28. 8. 2013

sp. zn.

]. Obdobně Ústavní soud judikuje ve vztahu k ústavním stížnostem, které směřují proti rozhodnutí soudu, jímž byla zamítnuta námitka podjatosti soudce (viz např. usnesení ze dne 19. 3. 2015

sp. zn.

, ze dne 16. 3. 2016

sp. zn.

, ze dne 28. 7. 2016

sp. zn.

, ze dne 15. 6. 2016

sp. zn.

či ze dne 8. 3. 2017

sp. zn.

). V těchto případech vydáním napadeného rozhodnutí řízení ve věci samé nekončí, přičemž stěžovatel má i po takovém rozhodnutí nadále k dispozici procesní prostředky, kterými může bránit svá práva.

8. Dlužno dodat, že tuto svou praxi Ústavní soud stvrdil stanoviskem pléna ze dne 7. 2. 2023 sp. zn. (57/2023 Sb.), v němž konstatoval, že „ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony podle rozvrhu práce, a kterým byl zamítnut opravný prostředek proti takovému usnesení, je nepřípustná“.

9. V nyní posuzované věci se stěžovatelka domáhá zrušení soudního rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto, že výše uvedená soudkyně není vyloučena z projednání a rozhodnutí její právní věci. Jak plyne z ustálené judikatury Ústavního soudu, podaná ústavní stížnost je tzv. předčasná, resp. nepřípustná podle , neboť soudní řízení dále probíhá a stěžovatelka ji může uplatnit až poté, co bude řízení před obecnými soudy zcela skončeno, neztotožní-li se s jeho výsledkem a bude-li i nadále pociťovat újmu na svých základních právech či svobodách v důsledku nyní namítaného pochybení.

10. Z uvedeného důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle .

11. Návrh na předběžné opatření (coby návrh akcesorický) sdílí osud meritorně „neprojednatelné“ ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2024

Jan Svatoň, v. r.

soudce zpravodaj