Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3498/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti Jiřího Bezděka, proti postupu soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy v exekučním řízení sp. zn. , takto:

Soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Soudce Pavel Šámal je členem senátu ve věci vedené pod

sp. zn.

a předsedovi I. senátu předložil spis k rozhodnutí o jeho vyloučení, neboť mu bylo doručeno předvolání na jednání ve věci žaloby stěžovatele na ochranu osobnosti v souvislosti s jinou věcí, o níž Ústavní soud rozhodoval usnesením

sp. zn.

ze dne 15. 5. 2024. Stěžovatel v této civilní žalobě označil jako žalované Ústavní soud a soudce, kteří daným usnesením rozhodovali, včetně Pavla Šámala. Soudce Pavel Šámal se podjatým necítí, má ovšem za to, že s ohledem na probíhající řízení o žalobě stěžovatele mohou vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti z objektivního hlediska.

2. Podle je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

3. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, přičemž nestrannost soudce je presumována, dokud není prokázán opak. Mezi relevantními faktory může být kromě jiného skutečnost, že se soudce vůči účastníkovi choval nepřátelsky nebo projevoval nesnášenlivost z osobních důvodů. Objektivní kritérium vypovídá o tom, zda soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že ani přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.

4. V této věci I. senát Ústavního soudu neshledal, že by výše zmíněné okolnosti týkající se žaloby stěžovatele mohly vést ke vzniku oprávněných pochybností o nepodjatosti soudce Pavla Šámala.

5. Skutečnost, že stěžovatel podal na Ústavní soud a některé jeho soudce včetně Pavla Šámala žalobu, sice může být relevantní okolností (viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 2. 10. 2018), sama o sobě ale k pochybnostem o podjatosti uvedeného soudce nestačí. Z ustálené judikatury ostatně plyne, že důvod k vyloučení soudce nezakládá bez dalšího dokonce ani to, že na něj účastník řízení podá trestní oznámení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 29. 6. 2022). Z vyjádření Pavla Šámala nevyplývá, že by jej žaloba nějak ovlivnila, resp. že by její podání vedlo k jakémukoliv emočnímu naladění vůči stěžovateli. Žaloba pak souvisí výhradně s jeho rozhodovací činností jako soudce Ústavního soudu a není výsledkem žádného osobního sporu. Nelze ani tvrdit, že by v jejím důsledku mezi Pavlem Šámalem a stěžovatelem již vznikl právní spor v takové hloubce a kvalitě, že by se mohl přetavit do osobní roviny. I. senát za těchto okolností neshledává, že by mohly existovat obavy, že Pavel Šámal nebude schopen o ústavní stížnosti stěžovatele nezávisle a nestranně rozhodnout.

6. Lze dodat, že podání žaloby na soudce Ústavního soudu a s tím související zahájení soudního řízení je úkonem nacházejícím se plně v dispozici stěžovatele. Pokud by tento krok bez dalšího postačoval k vyloučení žalobou označených soudců, stěžovatel (jakýkoliv) by mohl i s ohledem na limitovaný počet soudců Ústavního soudu získat faktickou možnost výběru, resp. kontroly nad tím, kteří soudci nakonec budou o jeho ústavní stížnosti rozhodovat. To je ovšem právě i z hlediska ústavních záruk zákonného soudce ( d) nepřijatelné. Uvedené platí tím spíše za situace, mají-li být žaloby reakcí na předchozí rozhodovací činnost soudců.

7. Vzhledem k uvedenému I. senát Ústavního soudu rozhodl, že soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu