Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 805/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Smrčka a Kubálek v.o.s., sídlem Opatovická 159/17, Praha 1 - Nové Město, insolvenční správkyně dlužnice Marie Šupálkové, zastoupené JUDr. Janem Kubálkem, Ph.D., advokátem, sídlem Opatovická 159/17, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. ledna 2025 č. j. -28, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle d (dále jen " "), resp. právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, další práva soudního řízení ve smyslu y a právo na ochranu vlastnictví podle y.

2. Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") při výkonu působnosti věřitelského výboru výrokem I napadeného usnesení neschválil podle a 3 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, žádost stěžovatelky (insolvenční správkyně), aby náklady na její právní zastoupení v incidenčním sporu vedeném u krajského soudu pod sp. zn. byly hrazeny z majetkové podstaty a jí přiznaný potenciální přísudek byl použit na úhradu právního zastoupení. Podle krajského soudu je vedení odpůrčího sporu bez výrazných a výjimečných specifik běžnou činností insolvenčního správce krytou jeho odměnou. Nadto stěžovatelku zastupuje jako advokát její společník. Potenciální přiznaný přísudek bude příjmem majetkové podstaty a náklady na právní zastoupení ponese insolvenční správce z odměny. Výrokem II ze shodných důvodů neschválil tyto výdaje podle .

II.

Argumentace stěžovatelky

3. Stěžovatelka nesouhlasí s napadeným usnesením. Poukazuje na to, že jako insolvenční správkyně má v incidenčním sporu postavení účastníka řízení. Svědčí jí všechna procesní práva, včetně práva nechat se v řízení zastoupit advokátem, a právo na náhradu nákladů řízení. I podle Ústavního soudu [nález ze dne 27. 11. 2018

sp. zn.

(N 193/91 SbNU 395)] není vyloučeno zastoupení insolvenčního správce v incidenčních sporech advokátem, je-li jím sám. Tyto závěry jsou potvrzeny i v případě, kdy advokát poskytující právní služby je současně společníkem insolvenčního správce. Podotýká, že náklady na právní zastoupení by nešly k tíži majetkové podstaty vzhledem k tomu, že její žádost se týkala potenciálního přísudku, který by byl zaplacen neúspěšnou protistranou. Rovněž se domnívá, že náklady spojené se zastoupením advokátem náleží mezi náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Pokud by stěžovatelce nebylo umožněno nechat se zastoupit advokátem, byla by její pozice v incidenčním sporu oslabena a naopak protistrana by byla zvýhodněna tím, že vedení sporu bude pro ni nákladově příznivější.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno soudní rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena advokátem v souladu s až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

5. Ústavní soud připomíná, že není součástí soustavy soudů [ y (dále jen " ")] a nepřísluší mu výkon dozoru nad jejich rozhodovací činností. Do rozhodovací činnosti soudů je Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle písm. d) y oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

6. Ústavní soud předně poukazuje na to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno krajským soudem při výkonu dohlédací činnosti ( ). Povaha této činnosti odůvodňuje nejen omezení přípustnosti, resp. nemožnost podání odvolání proti takovému rozhodnutí, ale je současně i důvodem pro minimalizaci zásahu Ústavního soudu [viz usnesení ze dne 19. 9. 2017

sp. zn.

(body 13 a 14), ze dne 14. 11. 2017

sp. zn.

nebo ze dne 21. 2. 2017

sp. zn.

].

7. Výše uvedené závěry promítl Ústavní soud do stávající věci. Stěžovatelka, jako insolvenční správkyně, má v incidenčním sporu postavení účastníka řízení. Ústavní soud nesdílí názor stěžovatelky, že pokud by nebylo její žádosti na hrazení nákladů z majetkové podstaty vyhověno, bude v incidenčním sporu znevýhodněna nebo že by byla porušena zásada rovnosti účastníků řízení, či dokonce právo na právní pomoc. Stěžovatelce nic nebrání v tom, aby se nechala advokátem právně zastoupit. V tomto směru jí žádná procesní práva nejsou upřena. Povinností stěžovatelky, jako insolvenční správkyně, je účast na jednáních u soudu, včetně zastupování v incidenčních sporech. Tato její činnost je pak honorována odměnou insolvenčního správce. Jak uvedl krajský soud v napadeném usnesení (výrok I), v daném insolvenčním sporu zastupoval stěžovatelku advokát, který je a byl zároveň ohlášeným společníkem stěžovatelky. Přestože má stěžovatelka možnost nechat se při plnění svých povinností zastoupit, v tomto případě stěžovatelka v podstatě ve sporu jedná sama prostřednictvím svého společníka a náklady na vedení sporu budou plně kryty odměnou insolvenčního správce. Za těchto okolností Ústavní soud na závěru krajského soudu, že stěžovatelce nelze uhradit náklady na právní zastoupení v daném sporu z majetkové podstaty, nespatřuje nic, co by vybočovalo z ústavních mantinelů.

8. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2025

Zdeněk Kühn v. r.

předseda senátu