Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 699/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartoše, zastoupeného JUDr. Alešem Tolnayem, advokátem, sídlem nám. Republiky 946, Mladá Boleslav, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -179 ze dne 28. listopadu 2024, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Šárky Bartošové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho právo zaručené , a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že napadeným rozsudkem rozhodoval Nejvyšší soud ve věci vypořádání zaniklého společného jmění manželů o dovolání vedlejší účastnice proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") č. j. -157 ze dne 29. 2. 2024, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Semilech č. j. -122 ze dne 16. 5. 2023. Nejvyšší soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Ústavní stížnost je nepřípustná.

4. Ústavní stížnost podle písm. d) y představuje procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou zaručeny ústavním pořádkem. Ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně vlastních základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, jež zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributů ústavní stížnosti. Podle citovaného ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona). Povaze řízení o ústavní stížnosti by tudíž odporovalo, pokud by s ním paralelně probíhalo ve stejné věci řízení před obecnými soudy. Řízení o ústavní stížnosti připadá v úvahu teprve poté, co je řízení v dané věci již pravomocně skončeno, a to jako celek, a stěžovateli již skutečně nezbývá jiný prostředek k ochraně jeho práv, než je právě ústavní stížnost (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 10. 2024). Taková situace však v nyní posuzované věci zatím nenastala.

5. Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhl zrušit rozsudek Nejvyššího soudu, kterým byl zrušen rozsudek krajského soudu a kterým Nejvyšší soud věc vrátil krajskému soudu jako soudu odvolacímu k novému projednání a rozhodnutí. Občanské soudní řízení tedy vzhledem ke zrušujícímu výroku napadeného rozhodnutí pokračuje a stěžovatel má právo využít všechny možnosti soudní ochrany, a to včetně podání opravného prostředku proti novému rozhodnutí odvolacího soudu a případného vznesení ústavní stížnosti proti konečnému rozhodnutí. Ústavní stížnost proti zrušujícímu výroku napadeného rozhodnutí je proto podle ustanovení nepřípustná, tj. předčasná (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 7. 2021 či usnesení

sp. zn.

ze dne 1. 6. 2022). Ústavní soud současně neshledal důvody pro aplikaci , stěžovatel ostatně ani žádné netvrdil.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. března 2025

Kateřina Ronovská v. r.

soudkyně zpravodajka