Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 385/24

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Tomáše Sokola, advokáta, sídlem Na Strži 2102/61a, Praha 4 - Krč, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -559 ze dne 21. prosince 2023 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. -516 ze dne 8. listopadu 2023, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho práva podle , , , a d.

2. Z ústavní stížnosti, jakož i z napadených rozhodnutí se podává, že stěžovatel byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") č. j. -103 ze dne 26. února 2020 ustanoven opatrovníkem příjemce pro řízení o soudní úschově.

3. Napadeným usnesením obvodní soud přiznal stěžovateli odměnu opatrovníka v celkové výši 53 542,50 Kč, ač stěžovatel žádal o přiznání odměny ve výši 1 012 104,50 Kč.

4. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným usnesením změnil výši odměny na 58 080 Kč a jinak usnesení obvodního soudu potvrdil (výrok I) a přiznal stěžovateli náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Městský soud stěžovatele poučil, že proti jeho usnesení není přípustné dovolání. Podle ústavní stížnosti bylo usnesení městského soudu stěžovateli doručeno dne 4. ledna 2024.

5. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, která byl účastníkem řízení, ve kterém byla vydána rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je sám advokátem a nemusí tak být zastoupen.

6. Zároveň však Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost je nepřípustná ( ), neboť stěžovatel nevyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

7. Městský soud stěžovatele nesprávně poučil o (ne)přípustnosti dovolání. Zřejmě aplikoval . Z obdobné věci, která se také týkala dovolání advokáta jako ustanoveného opatrovníka pro úschovní řízení, kterému soudy na odměně přiznaly méně, než žádal [a to o více než 50 000 Kč a neuplatnil se tak ani ] a o které Nejvyšší soud rozhodoval usnesením sp. zn. ze dne 15. listopadu 2018 (na které v bodě 11 odůvodnění napadeného usnesení odkázal i městský soud), však plyne, že Nejvyšší soud rozhodnutí o odměně opatrovníka podle nepovažuje za výrok o nákladech řízení ve smyslu . Ve věci sp. zn. totiž Nejvyšší soud posoudil dovolání jako přípustné (tj. i objektivně přípustné) a pro správnost napadeného usnesení je zamítl.

8. Nepodáním dovolání v nyní posuzované věci tedy došlo k nevyčerpání všech prostředků k ochraně práva podle . Nesprávné poučení o nepřípustnosti dovolání může mít za následek přípustnost ústavní stížnosti s tím, že materiálně by se Ústavní soud omezil pouze na přezkum důsledků chybného poučení. S ohledem na to, že v konkrétní věci je lhůta k podání dovolání v důsledku chybného poučení prodloužena na tři měsíce ( ) a je tedy ještě otevřena, Ústavní soud přistoupil k odmítnutí ústavní stížnosti pro její předčasnost. To nepředstavuje omezení stěžovatelova práva na přístup k soudu, neboť po rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít možnost napadnout ústavní stížností i rozhodnutí obvodního soudu a městského soudu.

9. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2024

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka