Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 127/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti Ivety Černé, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem Na Strži 2102/61a, Praha 4 - Krč, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2023 č. j. -484, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. února 2023 č. j. -463 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. srpna 2022 č. j. -437, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení s tvrzením, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle d (dále jen " "), resp. právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), dále byla porušena zásada rovnosti účastníků řízení podle y, jakož i y, podle něhož má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

2. V řízení o zaplacení částky ve výši 289 517 600 Kč, kterou stěžovatelka (žalobkyně) požadovala po vedlejší účastnici řízení (žalované) jako náhradu nemateriální újmy vzniklé z důvodu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") usnesením ze dne 31. 8. 2015 č. j. -233 s odkazem na a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), žalobu stěžovatelky pro vady odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

3. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") usnesením ze dne 17. 10. 2016 č. j. -245 usnesení obvodního soudu potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

4. Stěžovatelka následně proti výše uvedeným usnesením podala žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost, přičemž tvrdila, že v důsledku nečinnosti advokáta nemohla řádně hájit svá práva před soudem a nemohla použít důkazy, které mohly přivodit pro ni příznivější rozhodnutí ve věci. Dalším podáním podala stěžovatelka proti uvedeným usnesením (další) žalobu pro zmatečnost, s tím, že v době jejich vydání bylo řízení o její žalobě přerušeno, neboť usnesením ze dne 22. 10. 2015 č. j. -100 byl Krajským soudem v Praze zjištěn její úpadek a prohlášen konkurs na její majetek, pročež "neměla způsobilost" být účastníkem řízení a stala se jím až na základě návrhu na pokračování v řízení.

5. Ústavní stížností napadeným usnesením obvodní soud zamítl žalobu na obnovu řízení i (obě) žaloby pro zmatečnost (výroky I a II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

6. K odvolání stěžovatelky městský soud napadeným usnesením potvrdil usnesení obvodního soudu (výrok I) a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Městský soud přitakal závěrům obvodního soudu o nedůvodnosti žaloby na obnovu řízení a žalob pro zmatečnost. Zdůraznil přitom, že žaloba na obnovu řízení proti nim tak není přípustná ( ), neboť napadená usnesení nejsou rozhodnutími ve věci samé. Pochybení advokáta při zastupování účastníka řízení není podřaditelné pod žádný ze zmatečnostních důvodů ( ) a prohlášením konkursu na její majetek stěžovatelka neztratila způsobilost být účastníkem řízení ani procesní způsobilost [ , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů], přičemž insolvenční správce stěžovatelky přes výzvu soudu nevyužil svého oprávnění vstoupit do předmětného řízení a stěžovatelka požádala o pokračování v řízení ( ). Nebyl tak naplněn žádný ze zmatečnostních důvodů podle písmeno b) a c) Skutečnost, že soudy vydaly napadená usnesení v době, kdy bylo řízení přerušeno, je z hlediska nevýznamná, neboť napadená usnesení nebyla rozhodnutími ve věci samé.

7. Následné dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 10. 2023 č. j. -484 odmítl, jelikož nebylo přípustné. Ve vztahu k rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost (odůvodněné existencí zmatečnostních vad podle a 3 ) tak učinil proto, že těmito žalobami napadená usnesení nebyla rozhodnutími ve věci samé. Stěžovatelka pak v dovolání (ani v předchozích fázích řízení) nenamítala existenci jiných (v vyjmenovaných) důvodů zmatečnosti, a napadená usnesení nebyla ani usneseními vyjmenovanými v Stěžovatelka prohlášením konkursu na její majetek ani neztratila způsobilost k právním úkonům ani procesní způsobilost (viz ).

II.

Argumentace stěžovatelky

8. Stěžovatelka namítá porušení svých shora uvedených ústavně zaručených práv. Nejprve shrnuje průběh vlastního řízení o náhradu škody vůči státu, jakož i průběh na něj navazujících řízení o obnovu řízení a žalobách pro zmatečnost. Obecným soudům vytýká, že svá rozhodnutí zatížily přepjatým formalismem. Vyslovuje přesvědčení, že za použití extenzivního výkladu, který není v rozporu s a je v souladu s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti, lze dovodit, že věc je možné podřadit pod zmatečnostní důvod podle , popř. pod Poukazuje přitom na judikaturu Ústavního soudu, podle níž není orgánům veřejné moci tolerován přepjatě formalistický postup s tím, že žaloba pro zmatečnost představuje právní institut, jímž lze dosáhnout nápravy ve věcech, v nichž došlo k závažným procesněprávním pochybením. Pokračovaly-li obvodní soud a městský soud v řízení o náhradu škody, přestože měly toto řízení přerušit (z důvodu prohlášení konkursu), znemožnily tím stěžovatelce domáhat se svého nároku.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

9. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána soudní rozhodnutí napadená ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

10. Ústavní soud připomíná, že není součástí soustavy soudů [ y (dále jen " ")] a nepřísluší mu výkon dozoru nad jejich rozhodovací činností. Do rozhodovací činnosti soudů je Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle písm. d) y oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

11. Stěžovatelka se domáhá zrušení rozhodnutí, jimiž nebylo vyhověno její žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost. Obecným soudům přitom vytýká přepjatý formalismus. Ústavní soud její námitky nesdílí. Podle Ústavního soudu nemůže být přepjatým formalismem postup obecných soudů, které zamítly žaloby stěžovatelky (na obnovu řízení a pro zmatečnost), neboť nebyly naplněny předpoklady stanovené pro přípustnost těchto mimořádných opravných prostředků. Umožňují-li zákonná ustanovení ( nebo a 3 ) napadnout žalobou na obnovu řízení nebo žalobou pro zmatečnost pouze rozhodnutí (rozsudky nebo usnesení) ve věci samé, nelze jakýmkoliv extenzivním výkladem rozšiřovat okruh těchto mimořádnými opravnými prostředky napadnutelných rozhodnutí, čehož se stěžovatelka snaží dosáhnout. V nyní posuzované věci přitom žaloby směřovaly proti usnesením, jimiž byla žaloba na náhradu nemateriální újmy odmítnuta podle pro neodstranění vad. Nešlo tedy o rozhodnutí ve věci samé. Nebyly splněny ani důvody zmatečnosti podle a c) (absence způsobilosti být účastníkem řízení a procesní způsobilosti), z důvodu prohlášení konkursu na majetek stěžovatelky, což obecné soudy rovněž mj. i s poukazem na konstantní judikaturu objasnily. Jiné důvody zmatečnosti podle pak stěžovatelka neuplatnila a nešlo ani o žádný případ ve smyslu

12. Ústavní soud uzavírá, že městský soud a následně i Nejvyšší soud jasně a srozumitelně vysvětlily, proč žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost zamítly, resp. proč nemohlo být dovolání stěžovatelky přípustné. V postupu obecných soudů nelze spatřovat porušení práva na soudní ochranu ( y), práva na spravedlivý proces ( Úmluvy), ani porušení zásady rovnosti ( y) či porušení práv vyplývajících z y.

13. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod stěžovatelky, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2024

Daniela Zemanová v. r.

předsedkyně senátu