Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1845/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce Jaromíra Jirsy a soudce zpravodaje Tomáše Langáška o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Mírov, zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, sídlem Starobranská 327/4, Šumperk, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. března 2024 č. j. -34 a usnesení soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 25. července 2023 č. j. 203 Ex 42000/17-24, za účasti Krajského soudu v Ostravě a soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, jako účastníků řízení a RBP, zdravotní pojišťovny, sídlem Michálkovická 967/108, Ostrava, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Proti stěžovateli jako povinnému je vedena exekuce k uspokojení pohledávky vedlejší účastnice řízení ve výši 47 299 Kč s příslušenstvím.

2. Dne 21. července 2023 stěžovatel navrhl soudnímu exekutorovi JUDr. Lukáši Jíchovi zastavení exekuce s odkazem na , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, který umožňuje zastavit exekuci se souhlasem povinného v případě, že po dobu posledních 6 let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti. Soudní exekutor návrh zamítl usnesením označeným v návětí s odůvodněním, že v rámci exekuce byla dne 15. srpna 2018 vymožena částka ve výši 500 Kč a začala podle exekučního řádu běžet nová šestiletá lhůta, která dosud neuplynula.

3. Stěžovatel podal proti usnesení soudního exekutora odvolání, které Krajský soud v Ostravě zamítl napadeným usnesením. Dospěl k závěru, že základní podmínkou pro zastavení exekuce podle § 55 odst. 7 exekučního řádu je uplynutí šestileté lhůty, která však v případě stěžovatele počala znovu běžet den následující po částečném vymožení pohledávky, a tudíž ke dni vydání rozhodnutí soudního exekutora ani krajského soudu dosud neuplynula.

4. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá porušení svého práva na ochranu vlastnictví a na spravedlivý proces; zdůrazňuje, že vykonává trest odnětí svobody, je nemajetný a nemá žádný stálý příjem. Je tudíž evidentní, že exekuce nemůže být úspěšná. Vymožení pohledávky ve výši 500 Kč považuje stěžovatel za účelové, a je tak neúměrně prodlužována jinak neúspěšná exekuce. V postupu soudního exekutora spatřuje stěžovatel prvky libovůle.

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

6. Podle y je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti. Nepřísluší mu tedy vykonávat obecný dozor nad rozhodovací činností obecných soudů či jiných orgánů veřejné moci. K zásahu je oprávněn pouze v situacích, kdy touto činností jsou porušena ústavně zaručená práv stěžovatele, což v této situaci nenastalo.

7. Jádrem stěžovatelovy argumentace je jen obecné tvrzení, že částečné vymožení exekuované pohledávky ve výši 500 Kč v roce 2018 bylo účelové. O účelovém či dokonce svévolném postupu ze strany soudního exekutora přitom nic nevypovídá. Účelové jednání nebo účelovou snahu oddálit zastavení exekuce, by mohlo indikovat například vymožení částečné úhrady vymáhané pohledávky těsně před skončením šestileté lhůty podle § 55 odst. 7 exekučního řádu. V projednávaném případě však byla exekuce zahájena v roce 2017 a částečná úhrada proběhla již v roce 2018, tedy v roce bezprostředně následujícím. Za výše popsané situace považuje Ústavní soud za postačující odůvodnění usnesení krajského soudu, který zdůraznil nesplnění podmínek podle § 55 odst. 7 exekučního řádu v důsledku částečné úhrady vymáhané pohledávky, neboť právě to bylo klíčovou okolností pro zamítnutí stěžovatelova návrhu na zastavení exekuce.

8. Ústavní soud tedy neshledal namítané porušení základních práv a svobod stěžovatele, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl pro zjevnou neopodstatněnost podle , o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. července 2024

Jan Wintr v. r.

předseda senátu