Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1504/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. března 2024 č. j. -29, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu. Při podání ústavní stížnosti nicméně nebyla zastoupena advokátem podle až . Stěžovatelka si toho zjevně byla vědoma, proto požádala Ústavní soud o stanovení lhůty k odstranění tohoto nedostatku s tím, že požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta. Ústavní soud stěžovatelce stanovil lhůtu 30 dní k odstranění nedostatku právního zastoupení a poučil ji též o následcích nesplnění tohoto zákonného požadavku.

2. Stěžovatelka ve lhůtě nedostatek právního zastoupení neodstranila, sdělila, že Česká advokátní komora rozhodla, že se jí advokát neurčuje, a že proti tomuto rozhodnutí podává správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Požádala proto o další prodloužení lhůty k odstranění nedostatků ústavní stížnosti či přerušení řízení o ústavní stížnosti do skončení řízení o správní žalobě.

3. Pro takový postup však Ústavní soud neshledal důvod. Stěžovatelka se na Ústavní soud obrací pravidelně a požadavky kladené na ústavní stížnost jsou ji dobře známy - jen v posledních několika letech Ústavní soud pro neodstranění vad odmítl desítky stěžovatelčiných ústavních stížností a mnohokrát stěžovatelku poučoval o náležitostech ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu také v řízení o jiných ústavních stížnostech stěžovatelky Ústavní soud již nepovažoval za nutné stěžovatelku o nedostatcích ústavní stížnosti znovu poučovat a ukládat jí k odstranění vad dodatečnou lhůtu a ústavní stížnost odmítl rovnou (srov. např. usnesení ze dne 5. 4. 2024

sp. zn.

, body 4-5).

4. V nynější věci Ústavní soud vyčkal na rozhodnutí České advokátní komory o žádosti o určení advokáta. Dodatečnou lhůtu, kterou Ústavní soud stěžovatelce poskytl, lze považovat za dostatečnou k odstranění nedostatku právního zastoupení. Další prodloužení lhůty pro odstranění vad ústavní stížnosti či přerušení řízení, bez ohledu na podání správní žaloby ze strany stěžovatelky, však již není účelné (srov. usnesení ze dne 19. 6. 2024

sp. zn.

, bod 4, a ze dne 22. 2. 2024,

sp. zn.

, bod 7 a další rozhodnutí tam citovaná).

5. Ústavní soud též opakovaně dodává, že z nálezu ze dne 24. 1. 2023

sp. zn.

, na který stěžovatelka odkazuje, neplyne nějaké automatické právo na prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti (např. usnesení ze dne 7. 5. 2024

sp. zn.

, bod 8).

6. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl návrh podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. července 2024

Zdeněk Kühn v. r.

soudce zpravodaj