Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1160/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2024, č. j. -77, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 23. 4. 2024 stěžovatelka napadá v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu. Tento návrh však stěžovatelka nijak neodůvodnila, když pouze uvedla, že dne 18. 4. požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta pro toto řízení před Ústavním soudem. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2023,

sp. zn.

, požádala o stanovení lhůty k odstranění vady chybějícího povinného zastoupení do doby, než o její žádosti rozhodne Česká advokátní komora.

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené . V posuzované věci přitom Ústavní soud shledal, že tomu tak není. Ustanovení totiž navrhovatelům ukládá povinnost, aby byli v řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.

3. Stěžovatelka však není řádně zastoupena advokátem a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v a (neobsahuje vůbec žádnou skutkovou a právní argumentaci).

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka se v minulosti v desítkách případů obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, přičemž byla opakovaně vyzývána k odstranění jejich vad a upozorňována na následky spojené s jejich neodstraněním. Stěžovatelce jsou tedy dobře známy zákonné požadavky kladené na ústavní stížnost, včetně toho, že musí být zastoupena advokátem již při jejím podání. Přesto nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud však ve své konstantní praxi vychází z předpokladu, že není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již opakovaně v minulosti. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Ústavní soud nemá pochybnosti o řádném seznámení stěžovatelky se zákonnými požadavky na řízení před Ústavním soudem, včetně povinného právního zastoupení. Důvodem pro poskytnutí lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti přitom nemůže být pouze okolnost, že stěžovatelka požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta; tento postup totiž stěžovatelka volí opakovaně.

7. Z její žádosti o právní službu se navíc podává, že napadené usnesení (stěžovatelka ho chybně označuje za rozsudek) jí bylo doručeno již dne 21. 2. 2024, takže žádost o právní službu podala k poštovní přepravě až v úplném závěru zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti (18. 4. 2024) a samotnou ústavní stížnost dokonce v poslední den této lhůty (22. 4. 2024). Ústavní soud však má za to, že lhůta dvou měsíců je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by proto mělo být výjimečné, neboť jím je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním stěžovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. V případě stěžovatelky je přitom podstatné, že s podáváním ústavních stížností má již vskutku mnohačetné zkušenosti a navzdory tomu - a přes opakované výzvy k odstranění vad a následné odmítání jejích návrhů -zjevně není ochotna změnit svůj přistup.

8. Ústavní soud k tomu dodává, že odkazuje-li stěžovatelka na nález

sp. zn.

, nelze z jeho odůvodnění dovodit možnost (resp. povinnost soudu) automatického prodloužení lhůty k podání řádné ústavní stížnosti (tedy sepsané advokátem v zastoupení stěžovatele), nýbrž pouze okolnost, že z poskytnutí právní pomoci nelze paušálně vylučovat žadatele, kteří se nemohou právní pomoci domoci z jiných důvodů než příjmových a majetkových poměrů.

9. Proto Ústavní soud přiměřeně použil a ústavní stížnost odmítl bez toho, aby vyčkal na rozhodnutí České advokátní komory o podané žádosti stěžovatelky (obdobný postup zvolil Ústavní soud u stejné stěžovatelky v usnesení ze dne 5. 4. 2024,

sp. zn.

).

10. V této souvislosti totiž ostatně ani nepřehlédl, že v řadě podobných případů z poslední doby Česká advokátní komora stěžovatelce odmítla určit advokáta k zastupování v řízení o ústavní stížnosti (viz např. usnesení

sp. zn.

nebo

).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 2024

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj