Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2190/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Tomáše Langáška o ústavní stížnosti obchodní korporace PRAGON s. r. o., sídlem Imrychova 883/9, Praha 4, zastoupené Mgr. Michalem Kadlecem, advokátem, sídlem Rumunská 21/29, Praha 2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -130 ze dne 6. 6. 2024 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. -90 ze dne 14. 6. 2022, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a dále a) Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Ústředního inspektorátu, sídlem Květná 504/15, Brno, b) Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Praze, sídlem Za Opravnou 300/6, Praha 5, a c) Ministerstva zemědělství, sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se správní žalobou podanou u Městského soudu v Praze ("městský soud") domáhala zrušení rozhodnutí vedlejší účastnice c) č. j. MZE-15897/2022-18111 ze dne 24. 3. 2022 a č. j. MZE-58652/2021-18111 ze dne 22. 11. 2021 a ochrany před nezákonným zásahem vedlejších účastníků, kterou městský soud napadeným usnesením odmítl zčásti jako opožděnou a zčásti pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Kasační stížnost proti usnesení městského soudu zamítl Nejvyšší správní soud ("NSS") napadeným rozsudkem jako nedůvodnou.

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí (k podmínkám řízení viz , a ); tvrdí, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva v , a 2 a d, , , , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva"), Dodatkového protokolu k Úmluvě, Všeobecné deklarace lidských práv, a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a a y základních práv Evropské unie.

3. Podstatu rozsáhlé ústavní stížnosti (čítající přes 60 stran nepřehledného textu) lze shrnout následovně: Stěžovatelka namítá, že správní soudy nesprávně interpretovaly ustanovení o lhůtě pro podání žaloby, zejména ignorovaly relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie a jejich rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná. NSS se nezabýval stěžovatelčinými klíčovými argumenty a námitkami. Soudy měly povinnost zajistit spravedlivé a nestranné posouzení věci, což se nestalo. Podle stěžovatelky odepření meritorního přezkumu "antidiskriminační" žaloby porušuje její ústavně zaručená práva.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci, neboť je podle y ("Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti. Postup ve správním řízení a soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí správních orgánů a správních soudů. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly porušeny ústavně zaručená práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za řádně vedené.

6. Žádné ústavněprávní vady Ústavní soud v nyní projednávané věci neshledal. Správní soudy v napadených rozhodnutích aprobovaly již vícekrát učiněný závěr o opožděnosti žaloby stěžovatelky na ochranu před stejným tvrzeným zásahem a své úvahy v tomto směru řádně a přesvědčivě odůvodnily. Závěr o nepřezkoumatelnosti napadených rozhodnutí vyvrací stěžovatelka již tím, že s nimi zevrubně polemizuje. NSS se podle Ústavního soudu dostatečně vypořádal se všemi relevantními námitkami stěžovatelky, které v ústavní stížnosti znovu reprodukuje.

7. Ústavní soud se v minulosti (v jiných stěžovatelčiných věcech) obdobnou argumentací i procesní situací již zabýval a závěry správních soudů ohledně lhůty k podání zásahové žaloby a o jednorázovém charakteru tvrzeného zásahu nepovažoval za protiústavní (viz usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 3. 2023, usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 4. 2023 či usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 10. 2023; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz/). Přestože Ústavní soud není právními názory vyjádřenými ve svých usneseních vázán (srov. y a a contrario), neshledal žádný důvod se od tam učiněných závěrů odchylovat.

8. Vzhledem k tomu, že žaloba stěžovatelky byla odmítnuta z procesních důvodů, nezabýval se Ústavní soud s ohledem na subsidiaritu jeho přezkumu námitkami směřujícími proti meritu věci, neboť se jimi správní soudy zabývat nemohly. Proti odmítnutí žaloby v části proti rozhodnutím vedlejšího účastníka c) stěžovatelka nic nenamítá a ani Ústavní soud v něm nic protiústavního nespatřuje.

9. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2024

Jan Wintr v. r.

předseda senátu