Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2461/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu P. C., nyní ve Věznici Bělušice, zastoupeného JUDr. Markétou Tukinskou, Ph.D., advokátkou, sídlem J. V. Sládka 1363/2, Teplice, proti sdělení a postupu Ministerstva spravedlnosti České republiky č. j. MSP-168/2024-ODKA-SPZ/6 ze dne 27. června 2024, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Shora označeným sdělením byl navrhovatel prostřednictvím své zástupkyně vyrozuměn, že ministr spravedlnosti nemá po přezkoumání spisového materiálu důvod podat stížnost pro porušení zákona a podnět odložil. Sdělení a postup považuje navrhovatel za protiprávní a požaduje, aby Ústavní soud vyslovil porušení , a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("") může fyzická osoba podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práv poskytuje. Není-li takový procesní prostředek, může ústavní stížnost podat v téže lhůtě ode dne, kdy se o zásahu orgánu veřejné moci dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku od takového zásahu.

3. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti opakovaně vyložil [viz například usnesení

sp. zn.

ze dne 14. listopadu 2017,

sp. zn.

ze dne 18. ledna 2022 či

sp. zn.

ze dne 18. srpna 2023 (všechna rozhodnutí na https://nalus.usoud.cz)], že procesním prostředkem k ochraně práva ve smyslu není jakýkoli procesní prostředek způsobilý změnit nepříznivou situaci účastníka řízení, který mu však přímo nepřísluší. Takovým je i stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. trestního řádu), která není v dispozici navrhovatele, který může dát k jejímu uplatnění pouze podnět [viz usnesení

sp. zn.

ze dne 12. května 1994 (U 11/2 SbNU 219)], s jehož podáním ale není spojeno zahájení žádného (soudního) řízení. Závisí pouze na ministru spravedlnosti, který může stížnost pro porušení zákona podat, aby po posouzení splnění podmínek k jejímu podání rozhodl, zda podnětu vyhoví (srov. Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V. . Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 557). Žádný právní předpis nezakládá nárok na projednání podnětu ani povinnost mu vyhovět (viz usnesení

sp. zn.

ze dne 6. května 2014).

4. Podnět ke stížnosti pro porušení zákona lze chápat pouze jako informaci pro subjekt oprávněný k jejímu podání (například usnesení

sp. zn.

ze dne 24. září 2008). Postup ministra spravedlnosti podle § 266 trestního řádu není autoritativním rozhodováním, ale realizací jeho oprávnění (viz usnesení

sp. zn.

ze dne 20. května 2008). Proto nelze sdělení o vyřízení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona ani postup ministra, který je tímto sdělením završen, považovat za rozhodnutí nebo proces, který by mohl být podroben přezkumu Ústavním soudem.

5. V projednávané věci navíc podnět k podání stížnosti pro porušení zákona směřoval proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ a pro splnění podmínky přípustnosti dle je třeba vyčerpat opravné prostředky, které zákon k ochraně práv poskytuje [viz stanovisko pléna sp. zn. ze dne 4. března 2014 (ST 38/72 SbNU 599; 40/2014 Sb.)]; navrhovatel však nepodal ani odvolání ani dovolání.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle a e) jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a který je současně i nepřípustný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2024

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj