Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1983/24

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Wintra (soudce zpravodaj), soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) AVIM PRAHA, s.r.o., Sokolovská 352/23, Praha 8, a 2) "HABEAS CORPUS", spolek, Ocelkova 643/20, Praha 9, zastoupených JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem se sídlem Záhřebská 562/41, Praha 2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -142 ze dne 10. 5. 2024 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. -76 ze dne 15. 9. 2023, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze, Katastrálního úřadu pro Hl. m. Prahu a FORTE s.r.o., U Papírny 9/614, Praha 7, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. První stěžovatelka se před správními soudy domáhala vyslovení nicotnosti a nezákonnosti vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitosti, zrušení tohoto vyrozumění a uložení povinnosti katastrálním úřadům zapsat do katastru nemovitostí věcné břemeno užívání určité nemovitosti.

2. Správní soudy jí nevyhověly. Vyrozumění o provedení vkladu totiž podle nich není rozhodnutím a nijak se nedotýká veřejných subjektivních práv první stěžovatelky. Rozhodnutím, na základě něhož je proveden vklad, je rozhodnutí o povolení vkladu, proti kterému se však lze bránit v občanskoprávním řízení, nikoliv před správními soudy - a to ani zásahovou žalobou. Nejvyšší správní soud pak neshledal ani dílčí procesní nezákonnosti v řízení před městským soudem, které stěžovatelé namítali, a ani nenašel důvod, proč by měl Ústavnímu soudu předložit návrh na zrušení § 18 odst. 4 katastrálního zákona.

3. Stěžovatelé proti těmto rozhodnutím brojí ústavní stížností, neboť mají za to, že jimi byla porušena jejich základní práva na spravedlivý proces podle a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, právo na respektování soukromého života podle Úmluvy, právo na zjednání nápravy podle Úmluvy, právo vlastnit majetek podle y, Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě a Všeobecné deklarace lidských práv, právo nebýt diskriminován podle a Úmluvy, Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a také právo na řádný výkon státní správy podle a 47y základních práv Evropské unie.

4. Tímto tvrzením však argumentace stěžovatelů končí. Více jak padesátistránková ústavní stížnost se totiž vedle tvrzení o porušení shora uvedených základních práv skládá ještě z rekapitulace (okopírování) kasační stížnosti (cca 30 stran) a dále ze zcela obecných tvrzení a sáhodlouhých citací z judikatury týkající se spravedlnosti, právního státu, nezávislosti soudnictví či přednosti mezinárodního práva (cca 20 stran). Na tato obecná tvrzení a citace pak navazuje povšechný závěr, že napadená rozhodnutí uvedeným principům či kritériím nedostála. Proč a jak přesně, to už stěžovatelé v ústavní stížnosti neuvádějí.

5. Ústavnímu soudu je přitom známo, že velmi podobnou argumentaci obsahovala také ústavní stížnost ve věci

sp. zn.

, v níž byl druhý stěžovatel ("HABEAS CORPUS") také jedním ze stěžovatelů. Předmět řízení před správními soudy se přitom od této věci zcela liší.

6. Na obecné námitky může Ústavní soud poskytnout jen obdobně obecnou odpověď. Po prostudování napadených rozhodnutí a ústavní stížnosti Ústavní soud neshledal nic protiústavního. Správní soudy své závěry o nemožnosti napadnout vyrozumění o provedení vkladu podle srozumitelně a z ústavněprávního pohledu dostatečně odůvodnily (viz body 24 až 26) napadeného rozsudku NSS). Nic v rozporu se spravedlností, principy právního státu, nezávislosti soudnictví či v rozporu s předností mezinárodního práva Ústavní soud neshledal ani v závěrech Nejvyššího správního soudu, že řízení před městským soudem proběhlo v souladu s procesními předpisy (viz body 17 až 20).

7. Ústavní soud pak podotýká, že stěžovateli navrhované důkazy neprovedl z důvodu jejich nezpůsobilosti. Nic totiž nenasvědčuje tomu, že by obsah těchto písemností ověřoval jejich tvrzení o porušení jejich ústavně zaručených základních práv a svobod (k provádění důkazů v řízení o ústavní stížnosti blíže viz např. usnesení

sp. zn.

, bod 12; , bod 28; , bod 32).

8. V řízení před správními soudy tak nebyla porušena základní práva stěžovatelů. Jenom tento důvod přitom dává Ústavnímu soudu pravomoc do rozhodování správních soudů zasáhnout (srov. , a y). Ústavní soud proto podle návrh stěžovatelů jako zjevně neopodstatněný odmítl.

9. Na závěr lze dodat, že ve věci došlo ke změně soudce zpravodaje, neboť původní soudce zpravodaj Tomáš Langášek byl ve smyslu vyloučen pro podjatost, jelikož se podílel na napadeném rozsudku Nejvyššího správního soudu. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa následně podle rozvrhu práce Ústavního soudu (č. Org. 01/24) určil jako nového soudce zpravodaje Jana Wintra. Namísto vyloučeného soudce Tomáše Langáška pak podle ve spojení s rozvrhu práce nastoupila Veronika Křesťanová.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2024

Jan Wintr, v. r.

předseda senátu