Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1737/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti stěžovatelky G. W., zastoupené JUDr. Ing. Ivanou Spoustovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, Praha 2, proti výrokům I a II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2025, č. j. -4089, a výrokům I a II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. června 2024, č. j. -4019, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a M. W., a nezletilých A. W. a K. W., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Napadenými výroky svého rozsudku okresní soud zbavil stěžovatelku rodičovské odpovědnosti k nezletilým s tím, že jí ponechal právo styku s nimi. Městský soud napadenými výroky svého rozsudku rozsudek obvodního soudu změnil tak, že stěžovatelku namísto zbavení rodičovské odpovědnosti k nezletilým v této pouze omezil, a to ve vztahu k péči o zdraví nezletilých, včetně péče psychologické. Stejně jako obvodní soud i městský soud stěžovatelce ponechal právo styku s nezletilými. Stěžovatelku městský soud poučil, že "proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné".

2. Stěžovatelka podala proti shora označeným výrokům ústavní stížnost, v níž mimo jiné vyjadřuje pochybnost nad poučením městského soudu o nemožnosti podat proti jeho rozsudku dovolání. Sděluje, že z procesní opatrnosti podala proti napadeným výrokům též dovolání.

3. Ústavní soud vždy dříve, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, posuzuje, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky meritorního projednání ústavní stížnosti ve smyslu . V posuzované věci dospěl Ústavní soud závěru, že tyto předpoklady splněny nejsou. Důvodem je, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje ( ).

4. Ústavní stížnost směřuje proti výrokům rozhodnutí, kterými obecné soudy rozhodovaly nejprve o zbavení a následně o omezení rodičovské odpovědnosti stěžovatelky. Proti takovým rozhodnutím zákon výslovně dovolání připouští (§ 30 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních). Stěžovatelce je ostatně tato skutečnost známa, neboť ji sama zmiňuje ve své ústavní stížnosti a možnosti podat dovolání využila. V takovém případě nemůže být její ústavní stížnost přípustná.

5. Ústavní soud si je přitom vědom, že městský soud o nemožnosti podat dovolání stěžovatelku nesprávně poučil. Takové pochybení nemůže jít na jedné straně stěžovatelce k tíži, avšak zároveň nezakládá bez dalšího přípustnost ústavní stížnosti. I nadále je třeba trvat na tom, aby stěžovatelka postupovala zákonem předvídaným způsobem a před podáním ústavní stížnosti vyčerpala možnosti bránit se proti rozsudku městského soudu dovoláním.

6. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně kritizoval postup obecných soudů, který by vedl k odmítnutí opravného prostředku jako opožděného i přes vadné poučení nižších instancí (srov. např. nález

sp. zn.

, nález

sp. zn.

). Bude-li stěžovatelčino dovolání přesto z tohoto důvodu odmítnuto, nemůže být její následná ústavní stížnost (bude-li podána v zákonné lhůtě po doručení rozhodnutí dovolacího soudu) odmítnuta pro opožděnost.

7. S ohledem na uvedené, Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně nepřípustný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. června 2025

Daniela Zemanová v. r.

soudkyně zpravodajka