Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2099/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky nadace FÜRST VON LIECHTENSTEIN STIFTUNG a stěžovatele Fürst Hans Adam II von und zu Liechtenstein, zastoupených Dr. Erwinem Hanslikem, MRICS, advokátem, sídlem U Prašné brány 1078/1, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. května 2025 č. j. -5128, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. října 2023 č. j. -4291 a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 11. února 2022 č. j. -2824, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Břeclavi, jako účastníků řízení, a České republiky - Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, České republiky - Ministerstva obrany, České republiky - Státního pozemkového úřadu, České republiky - Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, České republiky - Generálního ředitelství cel, České republiky - Vězeňské služby České republiky, podniků Ředitelství silnic a dálnic s.p., Lesy České republiky, s.p., Povodí Moravy, s.p., Česká pošta, s.p., Státní statek Valtice s.p., v likvidaci, a organizací Správa železnic, státní organizace, Národní památkový ústav a Národní zemědělské muzeum, s.p.o., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelé požadují zrušit výše označená rozhodnutí. Tvrdí, že civilní soudy porušily mnoho jejich práv zakotvených vd, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace.

2. Z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí plyne, že stěžovatelka je dědicem Františka Josefa II., stěžovatel je hlavou Lichtenštejnského knížectví a má požívací práva odvozená od vlastnictví stěžovatelky. Po druhé světové válce československý stát zkonfiskoval majetek zůstavitele na základě dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Zůstavitel tak přišel o rozsáhlý majetek, jehož součástí jsou taktéž sporné pozemky na Břeclavsku. Stěžovatelé se domáhali vyklizení a předání těchto pozemků. Protože soudy v obdobných věcech rozhodovaly opakovaně, odkázaly v nyní napadených rozhodnutích na celou řadu předchozích rozhodnutí včetně judikatury Ústavního soudu (zamítavé nálezy ze dne 3. 4. 2024

sp. zn.

a ze dne 6. 4. 2023

sp. zn.

).

3. Stěžovatelé podali velmi obsáhlou ústavní stížnost, která čítá 78 stran. Procesní předpoklady jsou splněny. Stěžovatele zastupuje advokát, jsou oprávněni podat ústavní stížnost, podali ji včas a vyčerpali všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. Ústavní soud je příslušný k jejímu projednání. Ústavní stížnost je přípustná.

4. Stěžovatelé se obrací na Ústavní soud opakovaně se stejnými argumenty. Nynější ústavní stížnost se strukturou, rozsahem a argumenty v zásadě neliší od předešlých neúspěšných ústavních stížností (srov. celou řadu usnesení např. ze dne 22. 7. 2024

sp. zn.

, ze dne 7. 8. 2024

sp. zn.

či ze dne 14. 10. 2024

sp. zn.

, nejnověji ze dne 17. 3. 2025

sp. zn.

). Je zbytečné, aby Ústavní soud podrobně vypořádal totéž a opakoval již jednou řečené. Ostatně sami stěžovatelé uvádí, že ví, jak Ústavní soud rozhoduje o obdobných návrzích. Ústavní soud proto odkazuje na svá předchozí rozhodnutí.

5. Protože Ústavní soud nezjistil žádné porušení základních práv stěžovatelů, je ústavní stížnost návrhem zjevně neopodstatněným, a proto ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. července 2025

Zdeněk Kühn v. r.

předseda senátu