Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1691/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti Mgr. Františka Bureše, advokáta, sídlem nám. Republiky 2/2, Plzeň, zastoupeného Mgr. Bc. Lucií Neprašovou, advokátkou, sídlem tamtéž, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. dubna 2025 č. j. -705 a usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12. března 2025 č. j. -694, za účasti Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu Plzeň-jih jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Posuzovaná věc se týká náhrady nákladů stěžovatele - opatrovníka nezletilé poškozené v trestním řízení, který je z řad advokátů. Stěžovatel namítá nesprávné posouzení tarifní hodnoty pro výpočet jeho odměny za právní úkony v pozici opatrovníka a navrhuje zrušení v návětí uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo podnikat a získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle a 3 d (dále jen " "), právo na soudní ochranu podle y, jakož i právo na právní jistotu a legitimní očekávání vyplývající z principů právního státu podle y (dále jen " ").

2. Stěžovatel jako advokát v pozici opatrovníka nezletilé požádal po skončeném trestním řízení přiznání náhrady nákladů v celkové výši 216 106 Kč. Okresní soud Plzeň-jih vydal dne 12. března 2025 napadené usnesení č. j. -694, jímž přiznal náhradu pouze ve výši 76 230 Kč. Stěžovatel proti tomuto usnesení podal stížnost, kterou krajský soud dne 2. dubna 2025 zamítl napadeným usnesením č. j. -705.

3. V ústavní stížnosti stěžovatel především namítá, že obecné soudy nesprávně posoudily tarifní hodnotu pro výpočet odměny dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v tehdejším znění. Kvůli aplikaci advokátního tarifu namísto advokátního tarifu soudy vypočítaly tarifní hodnotu za úkon dle paušální výše 50 000 Kč namísto 200 000 Kč, která podle stěžovatele měla odpovídat přiznanému odškodnění nezletilé poškozené. Tím určily sazbu za jeden úkon právní služby ve výši 3 100 Kč namísto stěžovatelem požadovaných 9 100 Kč. Stěžovatel obecným soudům vytýká nerespektování judikatury Ústavního soudu a libovolné ohýbání ustanovení advokátního tarifu. Rozhodovací praxe soudů je v těchto věcech nejednotná a jejich rozhodnutí z toho důvodu také překvapivá.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud mnohokrát zopakoval, že se k přezkumu v oblasti nákladů řízení staví velmi zdrženlivě [nález ze dne 17. dubna 2019

sp. zn.

(N 65/93 SbNU 301), bod 19]; součástí rozhodování o nákladech řízení je přitom i rozhodování o odměnách opatrovníků a právních zástupců (viz body 17 a 18 nálezu ze dne 7. srpna 2024

sp. zn.

či body 11 a 12 nálezu ze dne 5. prosince 2023

sp. zn.

). Z hlediska a kritérií řádného procesu totiž nelze klást rovnítko mezi řízení vedoucí k rozhodnutí ve věci samé a rozhodování o nákladech řízení, neboť spor o náklady řízení zpravidla nedosahuje ústavního významu [např. nález ze dne 15. října 2012

sp. zn.

(N 173/67 SbNU 111), bod 11]. Ústavní stížnosti proti takovým rozhodnutím jsou zpravidla zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovanou věc takové (mimořádné) okolnosti, které ji činí co do ústavní roviny významnou (stanovisko sp. zn. , 97/2025 Sb., bod 11, a judikatura tam citovaná).

6. Jakkoli judikatura obecných soudů zřejmě kolísá v řešení otázek aplikace advokátního tarifu při stanovování tarifních hodnot podle advokátního tarifu, jde-li na straně jedné o obhájce obviněných, na straně druhé o zmocněnce poškozených a dokonce na straně třetí o opatrovníky poškozených, v závislosti na úvahách o podobnostech, anebo rozdílech v jejich postavení a i v závislosti na srovnávání výsledků, jde-li o trestní, adhezní, nebo naopak o občanskoprávní řízení, jde o rozpory v rozhodovací praxi obecných soudů, které zpravidla nedosahují roviny ústavnosti (dotčení ústavního pořádku). Z pohledu ústavnosti je podstatné, že judikatura Ústavního soudu již připustila i ten výklad obecných soudů, že se při určení odměny za úkon zmocněnce, popř. opatrovníka poškozeného analogicky použije § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. I když podle Ústavního soudu takto určená odměna vlivem času ztrácela na přiměřenosti, Ústavní soud i v nedávaných nálezech, ještě spojených s tehdejší právní úpravou, opakovaně dovodil, že i tento způsob výpočtu je ústavně konformní (nález ze dne 5. prosince 2023

sp. zn.

, body 19 a 21; nález ze dne 10. ledna 2024

sp. zn.

, body 20-21). Lze dodat, že novelou advokátního tarifu provedenou došlo k novelizaci advokátního tarifu a mimo jiné k navýšení tarifních hodnot i výslovnému zakotvení pravidla o odměně za zastupování poškozeného v trestním řízení a opatrovníka poškozeného v trestním řízení ( a 6 advokátního tarifu).

7. Ústavní soud neshledal v odůvodnění napadených rozhodnutí obecných soudů, které se týkaly ještě advokátního tarifu v dosavadním znění, takové extrémní nedostatky, které by navzdory výše uvedeným limitacím přezkumu nákladových věcí posouvaly věc do roviny ústavnosti a odůvodňovaly nutnost jeho kasačního zásahu.

8. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle , neboť nezjistil porušení základních ústavních práv stěžovatele.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu