Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2053/25

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně Dity Řepkové a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti JUDr. Jaroslava Brože, MJur, insolvenčního správce dlužníka Tomáše Bárty, zastoupeného advokátem Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, sídlem Soukenická 1090/14, Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 28. 4. 2025 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. -1174 ze dne 28. 8. 2024, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a BOHEMIA ENERGY entity s.r.o., sídlem 28. října 767/12, Praha 1; MR COMMUNICATIONS, s.r.o., sídlem 28. října 767/12, Praha 1; Hany Písaříkové, Ing. Jiřího Písaříka, a Bohemia Energy Holding B. V., sídlem Prins Bernardplein 200, 1097JB Amsterdam, Nizozemské království, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel - insolvenční správce před Ústavním soudem namítá porušení svého práva zaručeného a 2 d . Porušení má spočívat v tom, jak vrchní a městský soud rozhodly o jeho návrhu na předběžné opatření.

2. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

3. Ústavní soud v prvé řadě připomíná, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti a k zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů přistupuje pouze v případě porušení základních práv jednotlivce ( , a y). Není to přitom jen prázdná fráze. Ústavní soud skutečně není další soudní instancí a porušení jiné než ústavní normy nezakládá pravomoc k jeho kasačnímu zásahu.

4. Z jeho ustálené judikatury navíc plyne, že zpravidla nezasahuje do rozhodování o předběžných opatřeních, jelikož jde o rozhodnutí, která se práv a povinností účastníků nedotýkají konečným způsobem, není jimi prejudikován konečný výsledek sporu a nepředpokládá se zásah takové intenzity, aby mohl porušení ústavně zaručených základních práv způsobit (viz usnesení

sp. zn.

, body 3-5 a tam citovaná judikatura).

5. Takové ústavní stížnosti proto Ústavní soud podrobuje pouze omezenému testu ústavnosti, ve kterém zkoumá, zda předběžné opatření mělo zákonný podklad, bylo vydáno příslušným orgánem a není projevem svévole (viz např. nálezy

sp. zn.

, bod 14; a

, bod 13). Jestliže návrh na předběžné opatření soudy zamítly, posuzuje se (zrcadlově), zda zamítnutí mělo zákonný podklad, bylo vydáno příslušným orgánem a není projevem svévole.

6. Stěžovatel však žádné z těchto tří ústavněprávních pochybení nenamítá. Jeho rozsáhlá ústavní stížnost je prosta ústavněprávní argumentace. Pouze v bodě 30 zmiňuje, že "porušování předběžných opatření v daném případě dosud vedlo k paralýze spravedlnosti a k popření základních principů demokratického právního státu" a v bodě 32, že by měla být zvažována "otázka proporcionality mezi újmou, která může vzniknout povinným osobám a potřebou ochrany práv stěžovatele". Stěžovatel ale nevysvětluje, jak konkrétně jeho základní práva podle a 2 y měla být porušena. Ostatně výslovný odkaz na tato práva obsahuje ústavní stížnost pouze v petitu. Otázka proporcionality se navíc porušení práva na soudní ochranu podle a 2 y nijak netýká.

7. Ani při nejvstřícnějším výkladu obsahu ústavní stížnosti Ústavní soud neshledal, že by některá z namítaných vad mohla zakládat porušení základních práv stěžovatele, jakožto jediného možného důvodu pro jeho kasační zásah. Proto ústavní stížnost podle odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2025

Tomáš Langášek, v. r.

předseda senátu