Zákon České národní rady o komerčních právnicích a právní pomoci jimi poskytované, ze dne 18. května 1990, stanovuje rámec pro postavení a činnost komerčních právníků v České republice. Primárním cílem tohoto zákona je upravit postavení komerčních právníků, způsoby a formy, jakými mohou poskytovat právní pomoc, a organizaci jejich samosprávy. Zákon se nevztahuje na poskytování právní pomoci podle jiných právních předpisů a definuje, že komerční právníci poskytují právní služby fyzickým a právnickým osobám zejména v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, včetně právního poradenství, zpracování právních rozborů, sepisování smluv a zastupování před soudy a jinými orgány. Mezi klíčové body zákona patří ustanovení, že komerčním právníkem se může stát osoba, která je zapsána v seznamu vedeném Komorou komerčních právníků ČR a splňuje specifické požadavky jako plná způsobilost k právním úkonům, vysokoškolské vzdělání v oboru práva, praxe a složení profesní zkoušky. Komora nezapíše do seznamu osoby, které mají jiný placený pracovní poměr s výjimkou určitých akademických a uměleckých činností. Tím zákon klade důraz na nezávislost profesního výkonu komerčního právníka a jeho závazek k profesní etice, včetně povinnosti mlčenlivosti.