Zákon České národní rady o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení je legislativní akt ze dne 22. prosince 1969 zaměřený na úpravu daní v podnikové sféře a na příspěvek na sociální zabezpečení v Československu. Primárním cílem je regulace podnikových daní včetně daně ze zisku, daně z jmění a daně z objemu mezd a stanovení povinností poplatníků v oblasti odvodů na sociální zabezpečení. Klíčové ustanovení zahrnuje určení poplatníků daní, mezi něž patří státní hospodářské organizace, oborová ředitelství, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti a další organizace dle specifických podmínek definovaných v zákoně. Například, poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou podniky s převahou průmyslové a stavební činnosti, zatímco poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace bez výjimek. Organizace, které podléhají důchodové dani, nebo mají zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu podle předchozích předpisů, jsou z některých daňových povinností vyňaty. Zákon také definuje základ daně ze zisku jako bilanční zisk, který je upraven o připočitatelné a odpočitatelné položky podle konkrétních účetních předpisů. Tento zákon má široký dopad na ekonomické chování podnikových subjektů v rámci Československé socialistické republiky, přičemž harmonizuje pravidla účetnictví a výpočtu daní na území celého státu.