Zákon o trestní ochraně proti požárům ze dne 25. března 1948 zavedený Ústavodárným Národním shromážděním Československé republiky, se zaměřuje na trestní odpovědnost spojenou s činy žhářství a souvisejícími přestupky. Primární účel zákona je ochrana majetku, zdraví lidí a zájmů státního celku před rizikem požárů. Klíčové ustanovení (§ 1) stanoví, že způsobení požáru, které ohrožuje cizí majetek nebo lidské životy, je trestáno těžkým žalářem od pěti do deseti let, s přísnějšími tresty za nebezpečné okolnosti či opakované trestné činy. Zákon obsahuje ustanovení pro vojenské prostory (§ 2), kde žhářství je trestáno doživotním žalářem, a pro situace válečné pohotovosti (§ 3), kde může být viník potrestán smrtí. Dále zákon (§ 4) postihuje přípravu či napomáhání k žhářství s tresty od jednoho do deseti let. Nedbalostní způsobení požáru (§ 5) je trestáno vězením do jednoho roku, s možností zvýšení trestu v případě opakování nebo závažných následků. Důsledky zahrnují vysoké tresty odnětí svobody za způsobení požáru, což má sloužit jako odstrašující prostředek k prevenci takových činů. Zákon zásadně přispívá k ochraně před žhářstvím a stanoví právní rámec pro jeho postih v Československé republice.