Zákon o úpravě některých poměrů členů národních výborů a členů jejich složek z roku 1948 se zaměřuje na regulaci pracovních podmínek členů národních výborů v Československu. Hlavním cílem zákona je upravit uvolňování zaměstnanců pro výkon jejich veřejných funkcí. Podstatné ustanovení zahrnuje povinnost zaměstnavatelů poskytnout zaměstnancům, kteří jsou členy těchto výborů, pracovní volno pro účast na schůzích a dalších veřejných jednáních (§ 1). Zaměstnanci mají nárok na všechny pracovní požitky během pracovního volna, pokud nepřesáhnou osm hodin týdně, nebo pokud je nahradí zvýšeným pracovním výkonem (§ 2). Zákon také umožňuje, aby příslušný národní výbor požádal zaměstnavatele o udělení neplacené dovolené pro zaměstnance, kteří pravidelně překračují osm hodin uvolnění týdně (§ 3). Tato legislativa významně ovlivňuje státní a veřejné zaměstnance tím, že jim umožňuje efektivně plnit veřejné role, zatímco předchází nepříznivým dopadům na jejich pracovní vztahy a podmínky.