Zákon o organisaci peněžnictví, přijatý 20. července 1948, upravuje strukturu a řízení peněžních institucí v Československu jako národních podniků. Jeho hlavním cílem je znárodnění bankovního sektoru a posílení státní kontroly nad finančními institucemi. Klíčová ustanovení zahrnují transformaci akciových bank do podoby národních podniků dle dekretu prezidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 102 Sb., o znárodnění akciových bank, a reorganizaci Poštovní spořitelny a Investiční banky. Banky jsou vlastněny státem a jako samostatné právnické osoby jsou zapsány v obchodním rejstříku. Správa bank je svěřena představenstvu, které jmenuje ministr financí, přičemž část členů volí zaměstnanci. Ředitel banky provozuje každodenní činnosti, jeho jmenování opět podléhá rozhodnutí ministra financí. Důraz je kladen na odpovědné řízení s péčí řádného hospodáře. Zákon také zajišťuje, aby nároky zaměstnanců na penzijní zajištění nebyly dotčeny, a upravuje možnost snížení neúměrně vysokých požitků na přiměřenou výši. Tento zákon má významný dopad na státní hospodářskou politiku a formování bankovního systému po druhé světové válce.