Zákon, kterým se mění dekret presidenta republiky o všeobecné pracovní povinnosti, je právním předpisem vydaným Národním shromážděním Československé republiky dne 21. července 1948. Tento zákon specificky mění ustanovení § 4 dekretu presidenta republiky č. 88/1945 Sb., a to v souvislosti s úpravou všeobecné pracovní povinnosti. Hlavním cílem je změnit dobu, na kterou může být osoba přidělena k práci v rámci pracovní povinnosti. Nově je stanoveno, že přidělení k práci může trvat nejdéle jeden rok, přičemž tuto dobu lze prodloužit pouze z naléhavých důvodů, a to nejvýše dvakrát, kdy každé prodloužení může trvat maximálně jeden rok. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedení je svěřeno ministru sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády. Tato úprava se dotýká oblastí národního hospodářství a pracovně-právních vztahů, což může mít dopad na zaměstnance v rámci povinného pracovního zařazení, ovlivňovat délku jejich pracovní povinnosti a následně i plánování pracovních sil v ekonomice.