Zákon o čestném prohlášení ve správním řízení upravuje používání čestných prohlášení jako důkazního nástroje v řízeních před národními výbory a orgány veřejné správy v Československu. Jeho hlavním cílem je umožnit stranám v řízení předložit čestné prohlášení pro osvědčení skutečností, které by jinak vyžadovaly veřejnou nebo soukromou listinu. Zákon stanoví, že čestné prohlášení je nepřípustné v případech zvláštního veřejného zájmu, například v trestních řízeních, nebo tam, kde by byla narušena procesní rovnost účastníků řízení. Klíčová ustanovení zahrnují: 1) Povinnost strany ujistit, že prohlášení odpovídá skutečnosti a uvědomit si trestní následky nepravdivého prohlášení, 2) Možnost předložit čestné prohlášení ústně nebo písemně s vyžadováním ověření podpisu, a 3) Právo úřadu zrušit uznání čestného prohlášení do dokončení řízení bez opravného prostředku. Tento zákon také stanovuje trestní následky za nepravdivé údaje v čestném prohlášení, kde nedbalé jednání může vést k trestu vězení do tří měsíců, zatímco úmyslné jednání může mít za následek trest žaláře od šesti měsíců do jednoho roku. Zákon vstoupil v platnost 15 dní po vyhlášení a výkon provádí ministr vnitra ve spolupráci s dalšími členy vlády.