Zákon o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku (zákon č. 125 z 6. května 1948) se zaměřuje na znárodnění přírodních léčivých zdrojů, lázeňského majetku a s nimi souvisejícího majetku na území Československa ke dni 1. ledna 1948. Cílem tohoto zákona je přenesení vlastnictví přírodních léčivých zdrojů, minerálních vod, léčivých plynů a vybraných léčivých rašelin pod státní správu, čímž stát získává výhradní práva na jejich využití. Dále se tento zákon vztahuje na lázeňský majetek, který zahrnuje pozemky a zařízení využívané k lázeňským účelům, a vylučuje majetek, který je již ve vlastnictví státu nebo veřejnoprávního sociálního pojištění. Významným ustanovením zákona je poskytnutí práva výlučně státu zakládat a spravovat nové přírodní léčivé lázně. Tento zákon také určuje, že stát nebo Ústřední národní pojišťovna přejímá závazky spojené s znárodněným majetkem, mimo osobních daní a obdobných závazků bývalých vlastníků. Zákon má významný vliv na znárodněné lázeňské objekty a zdroje, jejich správu a integraci do státních struktur.