Zákon o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou stanovuje pravidla pro poskytování placené dovolené zaměstnancům v Československu pro rok 1947. Cílem zákona je zajistit kontinuální pracovní věrnost a spravedlivé podmínky dovolené pro zaměstnance, včetně učňů. Mezi klíčová ustanovení patří nárok na dvoutýdenní základní placenou dovolenou pro zaměstnance s nepřetržitým zaměstnáním v daném podniku alespoň po dobu šesti měsíců, přičemž mladí zaměstnanci do 18 let získávají nárok již po tříměsíčním zaměstnání. Dovolená se prodlužuje o další týden pro zaměstnance mladší 18 let, starší 50 let, a ty, kteří jsou zaměstnáni déle než 5 let nebo dokonce 15 let na stejném místě, oboru nebo skupině povolání. Zohledňuje se i doba strávená vojenskou službou a pracovní absence způsobené politickým nebo rasovým útlakem. Zákon také zahrnuje podmínky zkracování dovolené v případě delší nepřítomnosti ze zdravotních důvodů či vojenské služby a upravuje situace, kdy je část dovolené poskytnuta jiným zaměstnavatelem. Ministr sociální péče má pravomoc prodloužit dovolenou pro horníky a zaměstnance v rizikových oborech práce. Tento zákon je klíčový pro pracovněprávní vztahy, zajišťuje spravedlivé podmínky pro regeneraci zaměstnanců po pracovní zátěži.