Zákon o služebních a platových poměrech vojenských gážistek z povolání a délesloužících poddůstojnic, přijatý Ústavodárným Národním shromážděním republiky Československé dne 29. ledna 1947, stanovuje podmínky pro ustanovení a platové poměry československých žen ve vojenské službě. Jeho hlavním cílem je umožnit ženám, včetně bývalých příslušnic československé branné moci a partyzánek, vstup do struktury vojenských gážistů z povolání nebo délesloužících poddůstojníků prostřednictvím dobrovolné přihlášky. Klíčovými ustanoveními jsou rovnocenné postavení žen s jejich mužskými protějšky, kromě některých úprav v kázeňských a trestněprávních předpisech. Zákon také upravuje povinnosti týkající se branné služby, včetně možnosti propuštění bez nutnosti vrácení nákladů na výcvik. Vojenským gážistkám a délesloužícím poddůstojnicím přiznává zákon výchovné nebo měsíční příspěvky na děti, pokud není jiná osoba povinná k jejich výživě. Významnými důsledky tohoto zákona jsou zajištění právní rovnosti příslušnic armády ve službě a posílení jejich role v obranné struktuře Československa. Na provedení zákona dohlíží ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry. Zákon vstoupil v platnost dnem vyhlášení.