Zákon o opatřeních k provedení mírových smluv s Bulharskem, Finskem, Itálií, Maďarskem a Rumunskem, vydaný 14. října 1947, je legislativní akt přijatý Ústavodárným Národním shromážděním Československé republiky. Hlavním cílem zákona je implementace ustanovení mírových smluv po druhé světové válce, konkrétně úprava územních a majetkových poměrů na nově získaných územích ve prospěch Československa. Klíčovými ustanoveními jsou připojení území k správnímu okresu Bratislava-okolí (§ 1), rozšíření platnosti československých právních předpisů a veřejné správy na tato území (§ 2), a přechod veškerého majetku maďarského státu ve prospěch Československa (§ 3). Zákon také zplnomocňuje vládu provádět nezbytná opatření k efektivnímu provedení těchto smluv, včetně soupisu majetku a práv (§ 4). Důležitým dopadem legislativy je, že zajišťuje právní rámec pro správu a integraci nových území, čímž přispívá k posílení územní integrity a suverenity Československa po válce. Zákon vešel v účinnost 15. října 1947 a znamená důležitý krok v poválečné stabilizaci regionu.