Zákon o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků je československý zákon z 30. ledna 1947, který upravuje pracovní osud zaměstnanců postižených konfiskací zemědělského majetku. Hlavním cílem zákona je zajistit zaměstnání, případně jiné formy zabezpečení těmto pracovníkům a jejich rodinám. Zaměstnanci, kteří byli k 1. březnu 1945 v hlavním pracovním poměru na konfiskovaném majetku, mají možnost být přednostně zaměstnáni československým státem, okresy, obcemi nebo družstvy, podle jejich odborné způsobilosti a vzdělání. V případě neumožnění zaměstnání těmto pracovníkům poskytuje zákon nárok na umístění prostřednictvím Krajského úřadu ochrany práce, nebo nárok na příspěvek na stěhovací výdaje. Zákon také stanovuje přednostní právo na přidělení konfiskovaného majetku a garantuje starobní nebo invalidní důchody pro ty, kteří kvůli konfiskacím ztratili práci a nesplňují podmínky na přidělení nového zaměstnání nebo majetku. Dále zákon upravuje pokračování ve vyplácení pravidelných příspěvků, jako jsou penzijní nebo jiné, které byli zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci oprávněni dostávat před konfiskací, čímž je chrání před ztrátou základních životních jistot. Československý stát se tím zavazuje zajistit ekonomický a sociální blahobyt zaměstnanců zasažených pozemkovou reformou.