Zákon o opatřeních k provedení československo-maďarské dohody o výměně obyvatelstva je právním nástrojem, který implementuje dohodu mezi Československem a Maďarskem ze dne 27. února 1946. Hlavním cílem tohoto zákona je zajistit vnitrostátní provedení této dohody, včetně správy movitého a nemovitého majetku, který byl ovlivněn přesunem osob mezi oběma státy. Zákon upřesňuje, že vláda je oprávněna přijmout všechna nutná opatření, včetně vydání nařízení, pro efektivní provedení ujednání a rozhodnutí smíšené komise zřízené podle článku X dohody. Klíčovými ustanoveními jsou rozhodnutí týkající se konfiskace majetku podle předpisů o konfiskaci nepřátelského majetku vydaných po květnu 1945, respektive srpna 1944 na Slovensku. Zákon také stanoví, že majetek přestěhovaných osob bude spravován Fondem národní obnovy a určuje postup pro jeho správu, zejména s ohledem na náhrady poskytnuté Čechům a Slovákům přistěhovaným z Maďarska. Zákon má významné důsledky pro obyvatele přestěhované v rámci této dohody, jelikož upravuje nakládání s jejich majetkem a zajišťuje právní a ekonomické úlevy pro navracející se obyvatele na území Československé republiky. Tento zákon nabývá účinnosti dnem zveřejnění a jeho provedení připadá na všechny členy vlády.