Zákon o organisaci zemědělců republiky Československé, vydaný 11. července 1947, stanovuje strukturu a úkoly pro zlepšení zemědělství a lesnictví v Československu. Hlavním cílem je podpora zemědělských a lesnických zájmů vytvořením Jednotného svazu českých zemědělců, Jednotného svazu slovenských zemědělců a Ústřední rady zemědělců. Tyto organizace slouží jako samosprávné korporace veřejného práva, podléhající dozoru ministerstva zemědělství. Klíčové ustanovení zahrnuje sdružování zemědělců slovanských národností do jednotných zájmových organizací, které zastupují jejich zájmy a podávají návrhy vláde a zákonodárným sborům. Svazy jsou zodpovědné za zvyšování zemědělské a lesní produkce, zajištění spravedlivé odměny pro zemědělce a podporu jejich ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje. Rovněž mají právo sjednávat závazné pracovní a mzdové dohody v oblasti zemědělství a lesnictví. Zákon určuje členství v Svazech pro vlastníky půdy a různé organizace související se zemědělstvím a lesnictvím. Organizace mají také možnost ukládat určité povinnosti svým členům a za určených podmínek i nečlenům.