Zákon o opatřeních proti neoprávněnému přechodu státních hranic byl přijat Ústavodárným Národním shromážděním republiky Československé dne 29. května 1947. Hlavním cílem zákona je regulace a sankcionování neoprávněného vstupu cizinců na území Československa a opatření proti osobám německé a maďarské národnosti, které ztratily československé občanství po druhé světové válce. Klíčová ustanovení zahrnují možnost pokutování a uvěznění cizinců za neoprávněný vstup, přičemž maximální trest může být kombinace pokuty do 50.000 Kčs a vězení do 6 měsíců. Zákon dále specifikuje přísnější tresty pro osoby německé a maďarské národnosti, které byly odsunuty, přestěhovány nebo uprchly z Československa, a které neoprávněně přejdou hranice. Pro tyto osoby platí trest vězení do 6 měsíců a pokuta do 50.000 Kčs, s možností náhradního trestu za nezaplacení a s doprovodným opatřením možného vyhoštění. Navíc, zákon ukládá sankce pro osoby, které poskytují ubytování nebo zaměstnání takovým osobám bez náležité kontrolní procedury, případně nevědomky umožňují jejich neoprávněný pobyt nebo přechod hranic. Uvedený koncept obsahuje i vyhoštění z pohraničního území pro opakované přestupky. Tento zákon zůstal v platnosti do 31. prosince 1950.