Zákon o nabývání a pozbývání československého státního občanství sňatkem (zákon č. 102 z 29. května 1947) upravuje podmínky pro získání nebo ztrátu československého občanství prostřednictvím sňatku. Jeho hlavním cílem je stanovit pravidla, kdy cizinka může nabýt československé občanství a naopak, kdy československá občanka může ztratit své občanství při svatbě s cizincem. Klíčová ustanovení zákona zahrnují: 1. Cizinka získává československé občanství sňatkem se státním občanem, pokud ministerstvo vnitra souhlasí, a žádost musí být podána před sňatkem nebo do tří měsíců po sňatku (§ 1). Rovnaké podmínky platia pre znovuobnovenie manželstva po rozvode. 2. Československá občanka ztrácí své občanství při sňatku s cizincem, pokud nabývá jeho státní příslušnosti, ledaže ministerstvo souhlasí, že si občanství ponechá (§ 2). 3. Zákon umožňuje podávanie žádostí ohledně občanstva aj na československých zastupiteľských úradoch v zahraničí (§ 3). Zákon ruší predošlé predpisy týkajúce sa tejto témy a vstupuje v platnosť dňom vyhlásenia. Tieto ustanovenia majú významný dopad na medzinárodné manželstvá, kde sa snaží o právnu jasnosť ohľadom práva na občianstvo.