Zákon o úpravě stálých seznamů voličských je legislativa přijatá Prozatímním Národním shromážděním republiky Československé dne 21. února 1946. Hlavním cílem tohoto zákona je vytvoření stálých voličských seznamů v každé obci, což je základní podmínka pro výkon volebního práva do zákonodárných sborů a národních výborů. Klíčovými ustanoveními zákona je kromě zápisu všech občanů Československé republiky, kteří dosáhli věku 18 let a mají bydliště v obci, také vymezení základních pravidel pro zápis specifických skupin obyvatel, jako jsou příslušníci ozbrojených sil, státní zaměstnanci žijící mimo státní území a zaměstnanci Sboru národní bezpečnosti. Zákon rovněž stanovuje výjimky z obecných pravidel, včetně podmínek vyloučení ze zápisu, například ztráty volebního práva soudním výrokem, a zakazuje současný zápis ve více seznamech. Významná část legislativy se věnuje technickým detailům vedení a úpravy voličských seznamů. Zákon tak klade důraz na přesnost a jednotnost seznamů, čímž zajišťuje možnost spravedlivého a dobře organizovaného volebního procesu. Tento zákon má významný dopad na občanské a politické práva v tehdejší Československé republice a přispívá k posílení právní jistoty ve volebním systému.