Zákon o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou z 18. července 1946 se zaměřuje na ochranu těchto podniků před úmyslným nebo hrubě nedbalostným poškozením. Klíčovým cílem zákona je trestněprávní ochrana zařízení, budov, strojů a jiných prostředků používaných v provozu zmíněných podniků, aby byl zajištěn jejich nerušený provoz. Zákon přináší několik důležitých ustanovení: Za (1) úmyslné poškození či ohrožení provozu podniku je uložen trest těžkého žaláře a podle závažnosti činu může dokonce vést až k trestu smrti, pokud dojde k úrazu nebo smrti. (2) Hrubá nedbalost vedoucí k poškození je trestána tuhým vězením, přičemž závažné okolnosti mohou zvýšit délku trestu. (3) Úmyslné jednání narušující provoz podniku je rovněž trestáno těžkým žalářem, s možností peněžitého trestu. Zákon stanoví ztrátu úřadu a politických práv pro odsouzené pachatele dle některých ustanovení. Jako zvláště přitěžující okolnost je vnímáno, pokud trestní čin spáchala osoba odpovědná za správu podniku. Zákon zdůrazňuje, že stávky nejsou považovány za trestný čin podle tohoto zákona. Legislatíva vstoupila v platnost dnem vyhlášení, a její provedení přísluší ministru spravedlnosti ve spolupráci s dalšími členy vlády.