Zákon o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce, schválený 16. května 1946, se zaměřuje na řešení pracovních vztahů ovlivněných událostmi spojenými s národní revolucí v Československu. Jeho hlavním cílem je právní úprava a řešení sporů plynoucích z ukončení pracovních poměrů na základě podezření z trestní činnosti související s fašistickými a nacistickými zločiny nebo chováním zaměstnanců vytvářejícím vážné rozpory. Zákon stanovuje, že pokud byl pracovní poměr ukončen na základě důvodného podezření podle prezidentem republiky vydaného dekretu z roku 1945, je považován za právně zrušený. Pokud takové podezření neexistovalo, ale pracovní poměr byl ukončen v dobré víře na základě mylného předpokladu, je považován za vypověděný s právem na odstupné do výše 10.000 Kčs měsíčně, maximálně na tři měsíce. Zaměstnancům nepatří jiné plnění ze strany zaměstnavatele v případě ukončení pracovního poměru. V případech neshodného ukončení zaměstnání zákon umožňuje zapojení rozhodčího soudu, který může přehodnotit a nově upravit pracovní podmínky. Zaměstnanec může být dle potřeby odškodněn, maximálně do 30.000 Kčs. Zákon také upravuje zřízení rozhodčích soudů v rámci okresních úřadů ochrany práce, které jsou příslušné k řešení těchto sporů, a definuje strukturu a jmenování členů soudních panelů.