Zákon o procesních opatřeních v soudních řízeních pro některé nároky z doby nesvobody z roku 1946 upravuje specifické procesní mechanismy v soudních řízeních, které se týkají právních nároků vzešlých z období nesvobody během druhé světové války. Tento zákon, přijatý Prozatímním Národním shromážděním republiky Československé, stanovuje, že soudní řízení, v nichž jsou účastníky Československá republika nebo organizace či podniky pod její správou, mohou být přerušeny nebo exekuce odložena, pokud je sporný nárok ovlivněn změnami v období nesvobody. Dále zákon přikazuje soudům, aby přerušily řízení na základě úřední moci, pokud protistrana tvrdí, že její závazek byl změněn během období nesvobody. Ustanovení zákona se rovněž aplikuje na řízení zahrnující jiné veřejnoprávní subjekty, nadace a podniky spravované jinými státními útvary, jako byly Protektorát Čechy a Morava či Slovenský štát. Cílem zákona je zajistit spravedlivé posouzení právních nároků, které mohly být zkresleny nebo ovlivněny událostmi z období nesvobody, a stanovit příslušné procesní kroky v případě návrhu na pokračování v řízení. Tímto způsobem se zaručuje stabilita a spravedlnost v právních sporech spojených s historickými událostmi tohoto období.