Zákon o zvýšení státních starobních podpor, přijatý 13. prosince 1945, se zaměřuje na zvýšení a úpravu státních starobních dávek v Československu. Hlavním cílem zákona je poskytnout vyšší finanční podporu starobním důchodcům a přizpůsobit ji jejich životním podmínkám a potřebám. Klíčová ustanovení zahrnují novelizaci zákona z 21. března 1929, č. 43 Sb.: 1. Stanovuje výši starobní podpory na 6.000 Kčs ročně na osobu. V případě dvou žadatelů, žijících ve společné domácnosti, činí podpora 3.500 Kčs ročně na každého. Jestliže je jeden z nich bezmocný, dostává jednotlivě 6.000 Kčs; to samé platí, pokud jsou bezmocní oba. 2. Obce, kde žijí podporovaní, mají povinnost poskytovat příplatek k státnímu důchodu, stupňovaný podle počtu obyvatel: 20% pro obce nad 50.000 obyvatel, 15% pro obce s více než 2.000, ale ne přes 50.000 obyvatel, a 10% pro ty nejvýše do 2.000 obyvatel. Zákon má dopad na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a vstoupil v účinnost 1. prosince 1945, platný v zemích České a Moravskoslezské. Implementaci zajišťuje ministr ochrany práce a sociální péče v součinnosti s příslušnými ministry.