Not effective Vyhláška o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Vyhláška č. 67/2018
Important dates
Declared: 26. apríla 2018
Effective from: 27. apríla 2018
Effective until: 30. septembra 2018
Documents and links
67
VYHLÁŠKA
ze dne 11. dubna 2018
o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Česká národní banka stanoví podle § 21 odst. 9 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 368/2016 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje požadavky na zavedení a uplatňování
a) postupů pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „riziko“) v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu , produktu nebo obchodu a
b) přiměřených a vhodných metod a postupů pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)
§ 2
Osobní působnost
(1) Vyhláška se vztahuje na instituci , která podléhá dohledu České národní banky 1) a podléhá povinnosti vypracovat systém vnitřních zásad.
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) institucí povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodů 1 až 8 a 10 a odst. 2 písm. a) a b) zákona, která podléhá dohledu České národní banky ,
b) zemí původu u
1. fyzické osoby každý stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem, a současně všechny další státy, ve kterých je přihlášena k pobytu delšímu než 1 rok, nebo k trvalému pobytu, pokud jsou instituci známy,
2. právnické osoby, která podléhá povinnostem podle § 24a zákona či rovnocenným povinnostem podle práva jiného státu, stát, ve kterém má své sídlo,
3. právnické osoby, která nepodléhá povinnostem podle § 24a zákona či rovnocenným povinnostem podle práva jiného státu, stát, ve kterém má své sídlo, a současně všechny státy, v nichž má pobočku, a
c) neprůhlednou vlastnickou strukturou stav, kdy nelze zjistit skutečného majitele nebo vlastnickou a řídicí strukturu klienta z
1. veřejného rejstříku, evidence svěřenských fondů nebo evidence údajů o skutečných majitelích vedených orgánem veřejné moci České republiky,
2. obdobného rejstříku nebo evidence jiného státu, ani
3. jiného zdroje nebo kombinace zdrojů, které instituce důvodně považuje za důvěryhodné a o kterých se důvodně domnívá, že ve svém celku poskytují úplné a aktuální informace o skutečném majiteli a vlastnické a řídicí struktuře klienta, zejména pokud budou vydány orgánem veřejné moci, nebo budou úředně ověřené.
(2) Pro účely ustanovení § 7, § 9 odst. 4 a § 11 se právnickou osobou rozumí také svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti.
§ 4
Obecná ustanovení
(1) Instituce zavede a uplatňuje postupy pro vypracování, přijímání, změnu, zavádění a uplatňování hodnocení rizik a systému vnitřních zásad (dále jen „vnitřní předpisy“).
(2) Instituce ve svých vnitřních předpisech zohlední obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví2), Evropského orgánu pro cenné papíry3), Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění4) a Společného výboru evropských orgánů dohledu5) v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v rozsahu, ve kterém se na instituci vztahují, uveřejněné v českém jazyce Českou národní bankou na jejích internetových stránkách.
(3) Instituce při vypracování a dodržování svých vnitřních předpisů, včetně postupů identifikace a kontroly klienta, zohledňuje uznávané a osvědčené principy a postupy v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „uznávané standardy“), jejichž přehled uveřejňuje Česká národní banka na svých internetových stránkách. Tím není dotčeno právo instituce zvolit a ve vnitřních předpisech zohlednit i jiné uznávané standardy, které jsou aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jí vykonávaných činností; jejich obsah nebo použití však nesmí být v rozporu s požadavky právních předpisů, ani obcházet jejich účel.
(4) Instituce zajistí, že jsou její vnitřní předpisy a jí zvolené uznávané standardy aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti vykonávaných činností. Instituce ve vnitřních předpisech určí minimální intervaly, ve kterých posuzuje a případně aktualizuje své vnitřní předpisy. Tyto intervaly musí být přiměřené k tomu, aby vnitřní předpisy instituce byly i nadále aktuální a odpovídaly skutečnému stavu.
(5) Instituce dále bez zbytečného odkladu posoudí aktuálnost vnitřních předpisů a zajistí jejich případnou aktualizaci vždy, pokud tato potřeba vyplyne
a) ze závěru učiněného v hodnocení rizik,
b) z informace, kterou instituce získá a která směřuje k závěru, že hodnocení rizik nebo k němu využité podklady již nejsou aktuální,
c) ze změny v obchodní činnosti nebo strategii instituce , nebo
d) ze změny právních předpisů.
§ 5
Hodnocení rizik
(1) Při hodnocení rizik instituce vždy zohlední
a) národní hodnocení rizik vypracované v souladu s § 30a zákona,
b) evropské hodnocení rizik vypracované Evropskou komisí6),
c) metodické a výkladové materiály a rozhodnutí České národní banky a Finančního analytického úřadu,
d) informace poskytované Finančním analytickým úřadem a orgány činnými v trestním řízení a
e) informace získané při identifikaci a kontrole klientů.
(2) Instituce při hodnocení rizik zohlední alespoň takový rozsah a druhy zdrojů informací, které zajistí, že hodnocení rizik skutečně vypovídá o reálných rizicích spojených s činností instituce .
(3) Instituce v hodnocení rizik vždy zohlední
a) povahu své obchodní činnosti,
b) produkty a služby, které nabízí a poskytuje, a možnosti jejich zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
c) rizika spojená s využitím nových technologií při své obchodní činnosti,
d) rizika spojená s distribučními kanály, které využívá k nabízení a poskytování svých produktů a služeb, a
e) opatření, která instituce aplikuje k řízení rizik.
(4) Instituce zaznamená postupy, které využila k sestavení svého hodnocení rizik, a důvody, na jejichž základě učinila závěry obsažené v hodnocení rizik.
Stanovení rizikového profilu a další postupy při vzniku a v průběhu obchodního vztahu a při uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah
§ 6
a) stanoví rizikový profil klienta a přitom zohlední
1. získané informace o klientovi,
2. instituci známé faktory zvyšující či snižující riziko spojené s klientem, obchodním vztahem či souvisejícím probíhajícím obchodem mimo obchodní vztah a
3. své vlastní hodnocení rizik a
b) přijímá odpovídající opatření vůči klientovi v návaznosti na jeho rizikový profil.
§ 7
(1) Jako součást pravidel a postupů pro stanovení rizikového profilu klienta instituce určí faktory, které při stanovení rizikového profilu klienta zohledňuje, váhu jednotlivých faktorů a jejich vzájemné vztahy. Tato pravidla a postupy instituce zavede a uplatňuje způsobem, který zajistí účinné řízení rizik. Tímto není dotčena povinnost podle § 9 odst. 2.
(2) Mezi faktory, které instituce zohlední podle odstavce 1, pokud je to důvodné, patří zejména:
a) země původu klienta, skutečného majitele a osoby, která je oprávněna jednat jménem klienta,
b) země původu osoby, která má přímou nebo nepřímou účast v klientovi, který je právnickou osobou,
c) země původu osoby, která je členem statutárního orgánu klienta, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu či má jinak možnost vykonávat vliv v klientovi, který je právnickou osobou,
d) země, ze které nebo do které byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo poskytnut předmět obchodu ,
e) vlastnická a řídicí struktura klienta, který je právnickou osobou,
f) právní forma klienta,
g) předměty činnosti nebo povolání klienta a jeho skutečného majitele ,
h) bydliště nebo sídlo klienta,
i) chování klienta nebo osoby, která jej zastupuje, v rámci obchodu nebo obchodního vztahu ,
j) vlastnosti využívaných produktů a služeb, povaha obchodu nebo obchodního vztahu ,
k) vlastnosti využívaného distribučního kanálu a účast osob odlišných od klienta na obchodu nebo obchodním vztahu ,
l) původ peněžních prostředků klienta,
m) původ majetku klienta a jeho skutečného majitele ,
n) informace o osobě, která je právnickou osobou a na které má klient přímou nebo nepřímou účast, či má jinak možnost v ní vykonávat vliv.
(3) Instituce v případě obchodního vztahu pravidelně kontroluje platnost a úplnost údajů o klientovi a případně aktualizuje rizikový profil klienta. Instituce ve svém systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje postupy pro provádění aktualizace rizikového profilu klienta a určí skutečnosti, na jejichž základě bude aktualizace vždy provedena. Instituce zároveň stanoví maximální pravidelné intervaly pro provádění aktualizace rizikového profilu klienta v závislosti na jeho rizikovém profilu. Instituce zaznamená informace o posouzení rizikového profilu klienta a provedení jeho aktualizace spolu s odůvodněním učiněných závěrů, a to i v případě, že došla k závěru, že není namístě učinit změny.
(4) Pokud instituce využívá automatizovaného systému k hodnocení rizikovosti klienta, musí mít možnost v odůvodněných případech změnit automatizovaně vygenerované hodnocení.
(5) V případě poskytování služeb spojených s životním pojištěním instituce při hodnocení rizik daného obchodního vztahu vždy zohlední i informace, které má k dispozici o osobě, která má právo na plnění ze životního pojištění.
(6) Instituce při stanovení rizikového profilu klienta v rámci obchodního vztahu zároveň zohlední i riziko spojené s probíhajícími, provedenými a zvažovanými obchody v rámci obchodního vztahu .
Kontrola klienta
§ 8
(1) Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje vůči klientovi v návaznosti na jeho rizikový profil opatření, která zajistí účinné řízení rizik, zejména aby instituce vždy měla dostatek informací k posouzení rizika spojeného s klientem, obchodem a obchodním vztahem , a aby byla schopna identifikovat případný podezřelý obchod .
(2) V rámci opatření uplatňovaných vůči klientovi podle odstavce 1 instituce zavede a uplatňuje zejména postupy
a) k rozhodování o uskutečnění či odmítnutí obchodu , nebo o navázání obchodního vztahu s klientem či ukončení již existujícího obchodního vztahu ,
b) pro provádění kontroly klienta, zejména rozsah a četnost prováděných opatření.
§ 9
(1) V případě rizikového profilu s vyšším rizikem vykonává instituce zesílenou kontrolu klienta v rozsahu a způsobem, který zajistí účinné řízení identifikovaného rizika.
(2) Zesílená kontrola klienta spočívá zejména v některém z následujících opatření nebo v jejich kombinaci:
a) zesílené monitorování obchodního vztahu a obchodů v rámci obchodního vztahu,
b) širší rozsah požadovaných informací,
c) předchozí schválení navázání obchodního vztahu nebo provedení obchodu v rámci obchodního vztahu i mimo něj alespoň jedním zaměstnancem instituce , jehož funkční zařazení je o úroveň vyšší, než je funkční zařazení zaměstnance nebo zaměstnanců instituce podílejících se na předmětném obchodu s klientem, případně statutárním orgánem instituce nebo jím pověřené osoby k řízení instituce v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
d) omezení přístupu k některým produktům a službám, které jsou podle posouzení instituce spojené s vyšším rizikem,
e) požadavek, aby první platba byla provedena z účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce , která podléhá povinnostem identifikace a kontroly klienta, které jsou alespoň rovnocenné požadavkům práva Evropské unie,
f) ověřování získaných informací z více důvěryhodných zdrojů nebo
g) jiná odpovídající opatření v návaznosti na vlastnosti instituce a její činnosti.
(3) Instituce vždy stanoví u klienta rizikový profil s vyšším rizikem v případě identifikace některého z následujících faktorů zvýšeného rizika:
a) některá ze zemí původu klienta, osoby oprávněné s institucí jednat jménem klienta, nebo některá ze zemí původu skutečného majitele klienta, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a je takto označen v přímo použitelném předpise Evropské unie7) nebo je takto označen Finančním akčním výborem (FATF) ve veřejném prohlášení zveřejněném na jeho internetových stránkách,
b) klient, osoba oprávněná s institucí jednat jménem klienta, skutečný majitel klienta, nebo, pokud je instituci známa, osoba, se kterou klient uskutečňuje obchod , konečný příjemce předmětu obchodu nebo skutečný majitel osoby, se kterou klient uskutečňuje obchod , je zapsán na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření v souladu s jinými právními předpisy sloužícími k provádění mezinárodních sankcí8),
c) klient nebo jeho skutečný majitel jsou politicky exponované osoby, nebo je instituci známo, že jednají ve prospěch politicky exponované osoby,
d) klient má neprůhlednou vlastnickou strukturu; o neprůhlednou vlastnickou strukturu se nejedná, pokud je klient právnickou osobou, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobnému evropskému regulovanému trhu, pokud podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie.
(4) Instituce uplatní vždy zesílenou kontrolu klienta v případě identifikace některého z následujících faktorů zvýšeného rizika:
a) podle informací, které má instituce k dispozici, předmět obchodu byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo poskytnut ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a je takto označen v přímo použitelném předpise Evropské unie7) nebo je takto označen Finančním akčním výborem, nebo předmět obchodu byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo poskytnut do takového státu,
b) některý z předmětů činnosti klienta, který je právnickou osobou, je rizikový,
c) jedná se o neobvykle složitý nebo objemný obchod, neobvyklý způsob obchodování, nebo obchod, u kterého není zřejmý jeho ekonomický a zákonný účel.
(5) Instituce v rámci systému vnitřních zásad stanoví kritéria k určení, kdy se jedná o obchod nebo způsob obchodování podle odstavce 4 písm. c). Instituce dále zavede a uplatňuje pravidla a postupy k identifikaci takových obchodů a způsobů obchodování.
(6) V případě identifikace faktoru zvýšeného rizika uvedeného v odstavci 4 instituce uplatní alespoň opatření zesílené kontroly klienta podle odstavce 2 písm. b), zejména vždy zkoumá pozadí a účel takových obchodů a způsobu obchodování.
§ 10
(1) Instituce vždy bez zbytečného odkladu ověří informace, které má o klientovi k dispozici, pokud má pochybnosti o pravdivosti nebo správnosti dříve získaných informací.
(2) Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy, podle kterých při změně právní úpravy v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo souvisejících právních předpisů ověřuje, zda množství a druh informací, které má k dispozici o svých stávajících klientech, i nadále splňuje požadavky nové právní úpravy, včetně pravidel a postupů k zajištění nápravy, je-li potřebná. Pokud právní předpis nestanoví jinak, může instituce při určení časového rámce, ve kterém vykoná toto ověření, zohlednit rizikový profil klienta.
§ 11
(1) Instituce vykonává kontrolu klienta v takovém rozsahu a takovým způsobem, aby byla schopná plně posoudit, pochopit a řídit rizika spojená s tímto klientem, obchodem nebo obchodním vztahem .
(2) Instituce učiní všechna opatření, která lze rozumně požadovat, ke zjištění všech zemí původu klienta, zemí původu jeho skutečného majitele a zemí původu osoby oprávněné s institucí jednat jménem klienta.
(3) V případě klienta, který je právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, instituce získá informace o činnosti klienta postačující k porozumění této činnosti. Instituce zjistí a při posouzení rizika klienta, který je právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, zohlední všechny činnosti vykonávané klientem.
(4) V zájmu pochopení řídicí struktury klienta, který je právnickou osobou, instituce zjistí vždy alespoň všechny osoby, které jsou členem statutárního orgánu klienta anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, a tyto informace zaznamená.
(5) U fyzické osoby jednající nebo mající právo jednat za klienta v daném obchodu nebo obchodním vztahu , který je právnickou osobou, instituce zjistí, ověří a zaznamená oprávnění, na jehož základě fyzická osoba za klienta jedná.
§ 12
Mezinárodní sankce
(1) Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy k identifikaci faktoru zvýšeného rizika podle § 9 odst. 3 písm. b).
(2) Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy k účinnému řízení rizik souvisejících s identifikací faktoru zvýšeného rizika podle odstavce 1. Tato pravidla a postupy zahrnují alespoň pravidla a postupy k naplnění povinností podle právních předpisů, které slouží k provádění mezinárodních sankcí.
§ 13
Korespondenční vztahy
(1) Instituce zajistí, aby při vzniku korespondenčního vztahu s respondenční institucí podle § 25 odst. 1 zákona byly zdokumentovány povinnosti a odpovědnost každé jednotlivé instituce související s korespondenčním vztahem z hlediska uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(2) Instituce se při vzniku korespondenčního vztahu, který umožňuje přístup klientů respondenční instituce ke korespondenčnímu účtu, ujistí a po dobu trvání tohoto vztahu se pravidelně, v intervalech nastavených podle § 7 odst. 3, dále ujišťuje, že
a) respondenční instituce provedla identifikaci a kontrolu všech svých klientů, kteří mají přístup k účtu respondenční instituce , a
b) respondenční instituce je na vyžádání schopna instituci poskytnout informace získané při identifikaci a kontrole svých klientů, kteří mají přístup k účtu respondenční instituce .
(3) Instituce vykonává průběžnou kontrolu a případnou aktualizaci informací o respondenční instituci , které má k dispozici na základě povinností uložených v § 25 odst. 2 zákona a v odstavcích 1 a 2.
§ 14
Převzetí identifikace
§ 15
Zvláštní ustanovení o institucích, které jsou součástí skupiny
(1) Instituce , která je součástí skupiny, v rámci systému vnitřních zásad zohlední skupinové strategie a postupy k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Systém vnitřních zásad instituce , která je součástí skupiny, rovněž zohlední další faktory spojené s účastí instituce ve skupině. Účast ve skupině a vlastnosti skupiny a její obchodní činnosti musí být zohledněny i v hodnocení rizik instituce .
(2) Instituce , která je součástí skupiny, v rámci systému vnitřních zásad zohlední také své individuální vlastnosti a rizika s nimi spojená. Tyto individuální vlastnosti zohlední i ve svém hodnocení rizik. Pokud je instituce součástí skupiny, která působí i v jiné zemi, než je Česká republika, zohlední vnitřní předpisy instituce pravidla a prostředí České republiky.
§ 16
Personální zajištění
(1) Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy k zajištění, aby personální zdroje instituce byly přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jí vykonávaných činností a zajišťovaly účinné plnění povinností k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(2) Postupy a zásady zajišťující odpovídající personální zdroje instituce v rozsahu podle odstavce 1 zahrnují alespoň
a) určení okruhu zaměstnanců podílejících se na systému instituce k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu , včetně osob, které se mohou při výkonu své činnosti setkat s podezřelými obchody (dále jen „odpovědní zaměstnanci“),
b) postupy a zásady pro výběr odpovědných zaměstnanců stanovující alespoň požadavky na znalosti a zkušenosti odpovědných zaměstnanců odpovídající jejich pracovní náplni a zařazení,
c) minimální frekvenci a způsob školení odpovědných zaměstnanců podle § 23 zákona.
§ 17
(1) Instituce zajistí, aby osoba, která vyhodnocuje podezřelé obchody ,
a) měla přístup ke všem informacím potřebným k vyhodnocení podezřelosti obchodu a
b) měla přístup k informacím obsaženým v informačním systému instituce umožňujícím rychlé a účinné vyhledávání, sledování a vyhodnocování potřebných informací.
(2) Vyhledávání informací zajišťuje instituce automatizovaným způsobem, ledaže je to nepřiměřené její velikosti nebo rozsahu či povaze její obchodní činnosti.
§ 18
Zpětná rekonstruovatelnost
(1) Instituce zajistí, že schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti v rámci systému vnitřních zásad, včetně jejich důvodů, souvisejících odpovědností, pravomocí, podkladů a posouzení zprávy hodnotící činnost instituce v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle § 19 (dále jen „hodnotící zpráva“), včetně procesu posouzení a stanovení rizikového profilu klienta, volby odpovídajících opatření užitých vůči klientovi či posouzení související s podáním oznámení o podezřelém obchodu , jsou zpětně rekonstruovatelné.
(2) K zabezpečení požadavku podle odstavce 1 instituce zavede a uplatňuje systém uchování informací v rozsahu podle § 16 zákona, který zahrnuje rovněž informace o zjištěních učiněných při kontrole klienta a při přezkoumávání obchodů a korespondenci vztahující se k obchodům a obchodním vztahům .
Hodnotící zpráva
§ 19
(1) Instituce v rámci vnitřních kontrolních činností nejméně jednou za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců vypracuje hodnotící zprávu, v níž zhodnotí, zda
a) postupy a opatření, které instituce uplatňuje v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jsou dostatečně účinné, a zda
b) byly v systému vnitřních zásad instituce v uplynulém období zjištěny nedostatky, a jaká rizika z toho mohou pro instituci plynout.
(2) Závěry a hodnocení obsažené v hodnotící zprávě musejí být řádně odůvodněny. Nezpracovává-li hodnotící zprávu kontaktní osoba podle § 22 zákona, obsahuje zpráva vyjádření kontaktní osoby k úplnosti a správnosti hodnotící zprávy.
(3) Instituce v hodnotící zprávě uvede statistické údaje o oznámeních o podezřelých obchodech za období, za které je zpracována. Kde je to vhodné, tyto údaje rozčlení podle organizačního uspořádání nebo podle obchodních činností instituce .
(4) V případě zjištění nedostatků v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu instituce v hodnotící zprávě uvede návrh na jejich odstranění.
§ 20
(1) Instituce vypracuje hodnotící zprávu nejpozději do konce čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po konci období, za které je zpracována.
(2) Má-li instituce statutární orgán, projedná tento orgán hodnotící zprávu nejpozději do konce čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po konci období, za které je zpracována, a vyjádří se ke zjištěným nedostatkům a návrhům v ní obsaženým.
(3) Má-li instituce dozorčí radu, správní radu nebo kontrolní komisi, plní tyto povinnosti také tento orgán.
(4) V případě zahraniční instituce , která působí na území České republiky prostřednictvím své pobočky, organizační složky, nebo provozovny, plní tyto povinnosti vedoucí této pobočky, organizační složky, nebo provozovny.
§ 21
(1) Hodnotící zprávu spolu s vyjádřením podle § 19 odst. 2 a § 20 instituce uchovává nejméně po dobu 5 let od konce období, za které je zpracována.
§ 22
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
§ 23
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2018.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Poznámky
1) § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.
3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění.
4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v platném znění.
5) Například čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
6) Článek 6 odst. 1 až 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.
7) Například nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, v platném znění.
8) Například zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů.