Not effective Vyhláška ministra financí o vkladních knížkách.
Vyhláška č. 377/1952
Important dates
Declared: 30. decembra 1952
Effective from: 31. decembra 1952
Effective until: 31. decembra 1952
Documents and links
377.
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 24. prosince 1953
o vkladních knížkách.
Ministr financí vyhlašuje podle § 22 zákona č. 84/1952 Sb., o organisaci peněžnictví:
§ 1.
Státní peněžní ústavy (dále jen „ústavy“) mají výhradní právo přijímat peněžní úspory pracujících na vkladní knížky nebo na vkladní listy.
§ 2.
(1) Vkladní knížka je cenný papír. Může znít na doručitele nebo na jméno. Oba druhy se od sebe liší zevní úpravou a výslovným označením druhu.
(2) Ústavy poučí vkladatele prvního vkladu o rozdílu mezi oběma druhy vkladních knížek .
§ 3.
Záhlaví vkladní knížky obsahuje
a) označení ústavu, který vkladní knížku vydal,
b) číslo vkladní knížky ,
c) označení, zda jde o vkladní knížku na doručitele nebo na jméno,
d) u vkladní knížky na doručitele označení uvedené vkladatelem,
e) u vkladní knížky na jméno, jméno a adresu vlastníka,
f) úrokovou sazbu a případnou výpovědní lhůtu; změnu sazby vyznačí ústav při nejbližším předložení vkladní knížky s uvedením dne, od kterého tato změna platí,
g) výňatek podstatných ustanovení o vkladních knížkách .
§ 4.
Základní vklad činí nejméně 20 Kčs. Výše vkladu je neomezená. Vydávat vkladní knížky bez skutečného vkladu je zakázáno.
§ 5.
(1) U vkladních knížek na doručitele nezjišťuje ústav při vydání knížky totožnost vkladatele, ani při vkladech a výběrech totožnost osoby, která knížku předkládá.
(2) Každému, kdo předloží takovou vkladní knížku , vyplatí se požadovaná částka, nebrání-li výplatě vinkulace, umořovací řízení, soudní nebo jiný úřední zákaz, vydaný na základě zákonného ustanovení, nebo nemá-li ústav důvodné podezření, že vkladní knížka byla získána trestným činem.
§ 6.
(1) Vkladní knížka na jméno se zřídí, jen požádá-li o to výslovně vkladatel prvního vkladu a prokáže-li občanským průkazem nebo jiným hodnověrným dokladem svou totožnost. Žádá-li ukládající o zřízení knížky na jméno pro jinou osobu, uvede její jméno a adresu, sebe uvede jako složitele a prokáže svou totožnost. Vkladní knížka se vydá složiteli.
(2) Výplaty z vkladní knížky na jméno smí ústav provést jen tomu, kdo předloží vkladní knížku a prokáže, že je osobou, na jejíž jméno knížka zní, nebo jejím zmocněncem. Ministerstvo financí, u státních spořitelen hlavní správa státních spořitelen může stanovit, jaké částky a v jakých obdobích možno vyplácet i bez průkazu totožnosti.
(3) Při převodu vlastnictví ke vkladní knížce na jméno mezi živými předloží původní vlastník ústavu vkladní knížku a požádá o vyznačení jména a adresy nového vlastníka. Při nabytí vkladní knížky na jméno dědictvím provede se změna vlastníka jen tehdy, prokáže-li nabyvatel, že jí nabyl tímto způsobem.
§ 7.
Při úplné výplatě vkladu se vkladní knížka nevrací; ústav účtuje za zrušenou vkladní knížku částku odpovídající pořizovacímu nákladu.
§ 8.
Výplata z vkladní knížky může být vázána (vinkulována) na heslo, podpis, průkazní lístek nebo na skutečnost, o které je jisto, že musí nastat. Vkladní knížku lze takto vázat jen při prvním vkladu nebo při předložení vkladní knížky . Zrušení vázanosti lze provést jen za stejných podmínek jak výplatu. Vázanost na skutečnost, o níž je jisto, že musí nastat, může zrušit kdykoliv ten, kdo vklad vázal.
§ 9.
Vklady na vkladních knížkách se úročí sazbami stanovenými vyhláškou ministerstva financí. Úroky se připisují koncem roku. Do vkladní knížky se připisují při jejím předložení.
§ 10.
Pohledávky z vkladů na vkladní knížky a z úroků z těchto vkladů se promlčují ve 20 letech od posledního zápisu do vkladní knížky . Ministerstvo financí stanoví, kdy ústavy nepoužijí práva dovolávat se promlčení ani po této době.
§ 11.
(1) Ztrátu (zničení) vkladní knížky ohlásí a zavedení umořovacího řízení může navrhnout vlastník nebo ten, kdo má na vkladní knížce právní zájem (dále „navrhovatel“) a to u ústavu, který ji vydal; přitom musí uvést všechny údaje nutné ke zjištění totožnosti vkladní knížky . Zádost o umoření může podat i ten, kdo na podkladě pravomocného rozhodnutí vede exekuci na vydání vkladní knížky proti osobě neznámého pobytu
(2) Ústav oznámí ihned všem místům, u kterých je možno požadovat výplatu, zákaz výplaty; zákaz výplaty a zahájení umořovacího řízení poznamená na účtu vedeném o vkladní knížce .
(3) Zahájení umořovacího řízení oznámí ústav vyhláškou, která se na dobu šedesáti dnů vyvěsí v místě přístupném pro strany v té provozovně ústavu, kde je vklad na účtě veden, a v té provozovně, v jejímž obvodu má navrhovatel bydliště. Ve vyhlášce se uvede, že po bezvýsledném uplynutí šedesáti dnů ode dne v ní uvedeného stane se vkladní knížka neplatnou a bude za ni navrhovateli vydána vkladní knížka nová.
(4) O zahájení umořovacího řízení zpraví ústav navrhovatele a všechny osoby, které podle jeho vědomostí by mohly mít ke knížce nějaký vztah (dále „účastníci“).
§ 12.
Nebude-li ústavu do šedesáti dnů ode dne uvedeného ve vyhlášce oznámeno, že vkladní knížka byla nalezena, stane se vkladní knížka neplatnou a ústav buď vydá navrhovateli novou vkladní knížku nebo mu na jeho žádost vyplatí celý vklad.
§ 13.
(1) Oznámí-li navrhovatel za trvání umořovacího řízení, že vkladní knížka byla nalezena, zastaví ústav umořovací řízení a oznámí to účastníkům. V tomto případě pomíjí zákaz výplaty ihned.
(2) Předloží-li za trvání umořovacího řízení vkladní knížku osoba jiná než navrhovatel, zastaví ústav umořovací řízení a vydá vkladní knížku navrhovateli, pokud ten, kdo ji předložil, neuplatňuje na ni výslovně nárok. Žádá-li však ten, kdo vkladní knížku předložil, o její vrácení, bude mu vydána, prokáže-li svou totožnost; ústav vyrozumí o tom zároveň navrhovatele s upozorněním, že má předložit do třiceti dnů doklad o tom, že svůj nárok uplatnil u soudu a neučiní-li tak, že bude zákaz výplaty zrušen a vklad vyplacen předložiteli vkladní knížky . Obdobně bude postupováno, zjistí-li ústav jinak, že vkladní knížka se nalézá u jiné osoby.
(3) Uplatní-li za trvání umořovacího řízení jiná osoba u ústavu nárok na vydání vkladní knížky , vyrozumí ústav o tom navrhovatele a uloží tomu, kdo nárok na knížku vznesl, aby do třiceti dnů po skončení umořovacího řízení prokázal, že svůj nárok uplatnil u soudu. Neučiní-li tak, bude nová vkladní knížka vydána navrhovateli. Jinak vyčká ústav soudního rozhodnutí.
§ 14.
Nežádá-li ten, kdo ohlásil ztrátu vkladní knížky , o její umoření, nebo ohlásí-li někdo, že mu vkladní knížka byla odňata osobou jemu známou, provede ústav na jeho odpovědnost zákaz výplaty. Nebude-li do třiceti dnů po ohlášení učiněn návrh na zahájení umořovacího řízení, po případě prokázáno, že byl u soudu uplatněn nárok na vydání vkladní knížky , zruší ústav zákaz výplaty.
§ 15.
Náklady umořovacího řízení hradí navrhovatel.
§ 16.
Bude-li po skončení umořovacího řízení předložena původní vkladní knížka někým jiným než navrhovatelem, ústav ji zadrží a sdělí tomu, kdo umořenou knížku předložil, vše, co potřebuje k uplatnění svých práv. Ustanovení § 14 se použije obdobně.
§ 17.
(1) Bez provedení umořovacího řízení může ústav vydat novou vkladní knížku nebo vklad vyplatit bez předložení vkladní knížky .
a) jde-li o vkladní knížku se zůstatkem méně než 100 Kčs a u školního a podnikového spoření se zůstatkem méně než 500 Kčs, není-li pochybnost, že žadatel je oprávněn nakládat s vkladem,
b) jde-li o vkladní knížku , která byla prokazatelně zničena
(2) Jiné výjimky může stanovit ministerstvo financí a u vkladů vázaných podle dekretu č. 91/1945 Sb., o obnovení československé měny, Likvidační fond měnový.
§ 18.
Pro umoření ztraceného průkazního lístku ke vkladní knížce na doručitele platí obdobně ustanovení o umoření vkladních knížek . Na místo ztraceného (zničeného) průkazního lístku ke vkladní knížce na jméno lze vydat bez provedení umořovacího řízení nový průkazní lístek, který se označí jako duplikát.
§ 19.
(1) Zemře-li vlastník vkladní knížky vinkulované na heslo nebo na jeho podpis, zruší ústav vázanost, požádá-li o to dědic, který prokáže, že vklad byl pojat do projednání dědictví, a předloží zároveň vkladní knížku .
(2) Výplata z vkladní knížky zabavené soudní nebo správní exekucí se provede, i když knížka je vázána podle § 8.
(3) Kromě případů uvedených v odstavci 1 a 2 může ústav provést výplatu bez ohledu na heslo, nabude-li přesvědčení, že ten, kdo o výplatu žádá, je vlastníkem vkladní knížky .
(4) Vázanost výplaty na podpis lze zrušit, bude-li prokázáno, že osoba, na jejíž podpis byla výplata vázána, nebyla vlastníkem vkladu a zemřela.
§ 20.
Ustanovení §§ 11 až 16 platí i o vkladních knížkách vázaných podle dekretu č. 91/194 Sb. Umořovací řízení provádí podle pokynů Likvidačního fondu měnového ústav, který vede o vkladu účet.
§ 21.
§ 22.
(1) Dosavadní vkladní knížky vydané podle zákona č. 143/1930 Sb., o Poštovní spořitelně, ve znění vyplývajícím z pozdějších předpisů, jsou vkladními knížkami na jméno a nemusí být zvlášť takto označovány. Tyto vkladní knížky nadále vede jen Státní spořitelna v Praze a Státní spořitelna v Bratislavě.
(2) Ukládati na tyto vkladní knížky a vybírati z nich možno též u všech poštovních úřadů za podmínek dosud platných.
(3) Státní spořitelna v Praze a Státní spořitelna v Bratislavě mohou vydávat i nové vkladní knížky na jméno s možností ukládání a vybírání též u poštovních úřadů. Takové vkladní knížky mají v záhlaví označení „Vkladní knížka na jméno s možností ukládání a vybírání též u poštovních úřadů“.
§ 23.
Ustanovení této vyhlášky platí též o vkladních listech.
§ 24.
Zrušují se všecky předpisy o postupu při umořování vkladních knížek .*)
§ 25.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953.
Ministr:
Kabeš v. r.
Poznámky
*) Zejména se zrušuje výnos ministerstva financí č. 306/27.159/50, uveřejněný v č. 87 Ú. l. II z r. 1950.