Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Not effective Vyhláška, kterou se vydávají směrnice Ústřední rady odborů pro uzavírání, registraci a kontrolu kolektivních smluv

Vyhláška č. 3/1967

Important dates

Declared: 28. januára 1967
Effective from: 21. mája 1968
Effective until: 29. septembra 1968

Documents and links

3
VYHLÁŠKA
kterou se vydávají
SMĚRNICE ÚSTŘEDNÍ RADY ODBORŮ
pro uzavírání, registraci a kontrolu kolektivních smluv
(schváleno předsednictvem Ústřední rady odborů dne 24. 10. 1966)
V souladu s linií vytýčenou XIII. sjezdem Komunistické strany Československa, počínaje rokem 1967 uplatní se zdokonalená soustava plánovitého řízení v celém národním hospodářství. Cílem urychlené realizace nové soustavy řízení je vytvořit základnu pro větší soulad společenských, skupinových a osobních zájmů a zlepšení hospodářských výsledků podniků za současného zlepšování pracovních, kulturních, sociálních a zdravotních podmínek pracujících. To vše vyžaduje mimořádnou pozornost v přípravě a přijímání opatření, která budou tyto zájmy společnosti zajišťovat z hlediska činnosti podniků a závodů i z hlediska účasti pracujících na řízení a rozvoji výroby.
Dokument, ve kterém se konkretizuje soulad společenských a osobních zájmů, účast pracujících na řízení výroby v závodech, podnicích a oborech, je kolektivní smlouva. Vyjadřuje dvoustranné závazky kolektivu pracujících zastoupeného příslušným odborovým orgánem a hospodářského vedení k zabezpečení výrobních úkolů a použití vytvořených prostředků na rozvoj závodu, podniku a oboru, na mzdy a péči o pracující. Je závazná pro obě smluvní strany - vedení hospodářské organizace a odborový orgán.
Kolektivní smlouvy jsou přímým nástrojem regulace mezd v podnicích a závodech. Stanoví zásady vývoje mezd, určují podíl fondu pracujících na vlastních prostředcích podniku a konkretizují podmínky pro jejich použití na mzdy. Kolektivní smlouvy zajišťují zvyšování všestranné péče o hmotné a ostatní potřeby pracujících v bezprostřední závislosti na výsledcích jejich individuálního úsilí a dosažených výsledcích hospodaření. To vyžaduje, aby již v přípravě kolektivních smluv bylo využito hmotné zainteresovanosti k dosažení maximálního efektu hospodaření a k zabezpečení odpovídajícího růstu mezd a prostředků pro výraznou mzdovou diferenciaci.
Ústřední rada odborů proto podle § 21 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. pro uzavírání, registraci a kontrolu kolektivních smluv v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství stanoví:
Článek 1
Uzavírání kolektivních smluv
Kolektivní smlouvy jsou uzavírány ve všech hospodářských organizacích v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě, obchodě a místním hospodářství na úrovni trustů podniků, oborových podniků, jim podřízených podniků a závodů, zejména závodů podnikového charakteru, jakož i podniků řízených národními výbory. V ostatních závodech se uzavírají kolektivní smlouvy s přihlédnutím k soustavě vnitropodnikového řízení, ukáže-li se to účelné.
Kolektivní smlouvy mohou se podle potřeby uzavírat také v rozpočtových a v příspěvkových organizacích.
Kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky se sjednávají písemně.
Kolektivní smlouvy uzavírají jménem pracovníků příslušné orgány Revolučního odborového hnutí a jménem hospodářských organizací jejich vedoucí (ředitel).
Na úrovni oborů se uzavírají zpravidla dlouhodobé kolektivní smlouvy.
Pro potřeby pracovníků oborového ředitelství se uzavírá samostatná kolektivní smlouva.
V podnicích a závodech se uzavírají roční kolektivní smlouvy v souladu s prováděcími plány. Kde se to jeví účelné, je možné prodloužit platnost příslušných částí nebo ustanovení kolektivních smluv pro další období.
Kolektivní smlouvy se připravují na všech stupních řízení současně s přípravou, projednáváním a schvalováním dlouhodobých a prováděcích plánů rozvoje národního hospodářství. Sestavují se souběžně na základě konzultací a vzájemné výměny informací. Zpřesňují se, popř. doplňují v souladu se zásadními změnami a úpravami plánů.
Obsah kolektivních smluv
Článek 2
A. Oborové kolektivní smlouvy vycházejí z celkové koncepce vývoje oborů. V rámci své pravomoci zakotvují oborové orgány do kolektivních smluv řešení takových vztahů, které považují v podmínkách svého oboru za rozhodující.
Oborová kolektivní smlouva má obsahovat především
- cíle, které si obor stanoví na období, na které se smlouva uzavírá,
- ustanovení o způsobu přerozdělení prostředků v rámci oboru, tj. o uložení dodatkového odvodu nebo o poskytnutí mimořádné dotace z centralizovaných prostředků oborového ředitelství a o programu postupné likvidace mimořádných dotací,
- způsob řešení důsledků, spojených s prováděním opatření, zvolených pro dosažení stanovených cílů (např. řešení vlivu automatizace na snižování počtu pracovníků, na zvyšování kvalifikace, na pracovní prostředí apod.) a celkovou koncepci zabezpečení pracovních a životních podmínek v rámci oboru, včetně stanovení prostředků na tyto účely,
- stanovení forem a podnětů rozvoje iniciativy pracujících v oboru,
- ustanovení o dodatkových odvodech podniků formou přirážky k odvodu z hrubého důchodu nebo zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení závodu předpisům o bezpečnosti práce nebo zdravotnickým předpisům,
- ustanovení o některých opatřeních v oblasti osobní hmotné zainteresovanosti; tato opatření se do kolektivní smlouvy zapracovávají podle potřeby, rozhodne-li tak oborový ředitel v dohodě s oborovou komisí ústředního výboru odborového svazu,
- opatření ke zlepšení pracovních, sociálních a kulturních podmínek pracovníků oboru, která budou v potřebném rozsahu financována z centralizovaných prostředků oborového ředitelství, zejména
- opatření ke zvýšení péče o ochranu zdraví a bezpečnosti při práci z hlediska perspektivního rozvoje oboru,
- k vytváření lepších pracovních podmínek pro ženy pracující v oboru, pracovníky se změněnou pracovní schopností a pracující důchodce,
- k zabezpečování podnikové, družstevní a individuální bytové výstavby a k zlepšování hromadného ubytování mládeže a ostatních pracovníků,
- opatření na podporu budování středisek odvětvového a podnikového vzdělání z hlediska perspektivních potřeb kvalifikovaných sil a výchovy kádrů,
- zásadní opatření týkající se využití základních prostředků, úprav režimu pracovní doby a postupu při zkracování pracovní doby, pokud je v příslušném období v oboru plánováno.
B. Podnikové kolektivní smlouvy vycházejí z technickoekonomické koncepce obsažené v dlouhodobých plánech podniků, zpřesňované ročně pomocí ekonomických nástrojů. Výrobně ekonomické cíle obsažené v kolektivních smlouvách podniků mají být vyjádřením iniciativy pracujících a v socialistické podnikavosti a zajišťovat dosažení maximálních výsledků při nejnižší výrobní spotřebě, aby při mobilizaci rezerv bylo dosaženo optimálních výsledků.
Obdobně je tomu u kolektivních smluv uzavíraných v závodech podnikového charakteru.
V podnikových kolektivních smlouvách se stanoví:*)
1. K zabezpečení tvorby zdrojů a úhrady podnikových potřeb
a) tvorba hrubého důchodu a povinnosti podniku
- výše předpokládaného hrubého důchodu (zisku); při poskytnutí dotace z přerozdělení prostředků v rámci oboru uvede se dotace a podmínky, za nichž byla poskytnuta, včetně konkrétních opatření a termínů k dosažení postupné likvidace finanční závislosti podniku na mimořádných dotacích;
(kolektivní smlouva má ukázat nejen výsledný údaj jako cíl celkového hospodaření, ale i cestu k jeho dosažení. Bude účelné ve smlouvě uvést zvolená opatření, např. zvýšení produkce, snížení nákladů za materiál, energii, provedení dalších racionalizačních opatření, zajišťování rozvoje efektivních výrob atp. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost otázce vývoje stavu podnikové zaměstnanosti; přitom sledovat tendence ke snižování celkového stavu pracovníků a posilovat prostředky na investice k modernizaci výrobního zařízení, umožňující další růst a zefektivnění výroby při současném snižování zaměstnanosti);
b) rozdělení předpokládaného použitelného hrubého důchodu
- prostředky k úhradě podnikových potřeb, především na další rozvoj podniku, rezervní fond (minimálně ve výši 2 % ročního objemu zdrojů fondu pracujících plánovaného podnikem), fond výstavby, fond kulturních a sociálních potřeb (minimálně 0,8 % ročního objemu zdrojů fondu pracujících od počátku roku),
- prostředky na mzdy (fond pracujících);
c) rozdělení vyššího než předpokládaného použitelného hrubého důchodu (relativně)
- na posílení dalšího rozvoje podniku příděly do rezervního fondu, fondu výstavby a fondu kulturních a sociálních potřeb,
- na mzdy (fond pracujících); jde o relativní vyjádření podílu fondu pracujících na celkovém použitelném hrubém důchodu. Zásadně je třeba vycházet z toho, že fond pracujících neporoste rychleji než použitelný hrubý důchod. V zájmu zabezpečení nezbytných prostředků na financování investic z vlastních zdrojů by měl být zajišťován předstih růstu použitelného hrubého důchodu. Proporce v tomto směru budou podle konkrétních podmínek usměrňovat oborová ředitelství;
2. v oblasti regulace mzdového vývoje
a) rozdělení fondu pracujících*)
- členění fondu pracujících při předpokládané tvorbě použitelného hrubého důchodu na mzdy za individuální výsledky práce, podíly za hospodářské výsledky a ostatní osobní výdaje;
- předpokládaný průměrný měsíční výdělek za období, na které se smlouva uzavírá, s uvedením skutečných průměrných měsíčních výdělků, dosažených v předchozím roce, z toho
- za individuální výsledky práce,
- průměrný podíl na hospodářských výsledcích,
- popř. mzdy podle vybraných profesí (kategorií);
- rozdělení fondu pracujících při jeho vyšší než předpokládané tvorbě, po úhradě mezd, na které je nárok podle příslušných mzdových předpisů;
- použití na prémie, odměny a na výplatu podílů na hospodářských výsledcích;
b) uplatňování mzdově politických zásad
- přehled základních předpisů platných pro odměňování za práci v podniku;
- přehled sborníků používaných norem a normativů s podmínkami jejich zpřesňování, schvalování, doby platnosti a vyhlašování;
- odvolání na předpisy o prémiování, poskytování odměn, uzavírání osobních účtů apod.;
- pravidla pro rozdělování prostředků na podíly za hospodářské výsledky, které budou respektovat zásadu, že podílů je třeba v maximální míře využít na prohlubování mzdové diferenciace;
- zásady pro tvorbu a používání prostředků fondů mistrů a jiných vedoucích;
- řešení mzdových otázek, které nejsou upraveny mzdovým předpisem, pokud v takovém případě zákoník práce nebo jiný obecně platný předpis odkazuje na jejich úpravu v kolektivní smlouvě;
- postup při nedostatku prostředků ve fondu pracujících;
3. k vytvoření podmínek pro rozvoj iniciativy a komplexní péče o pracující
- organizační, metodická a kádrová opatření k zajištění výchovy a vzdělání mladistvých v pracovním poměru, přípravy dělníků k získání výučního listu, doškolování, získání druhé kvalifikace, k studiu při zaměstnání, k dalšímu specializovanému pomaturitnímu studiu účelového a funkčního charakteru i k přípravě pracujících pro studium na vysokých školách a k vědeckovýzkumné práci;
- opatření k zajišťování odborné výchovy učňovského dorostu;
- opatření k omezení přesčasové práce a k vytváření předpokladů pro zkracování pracovní doby při plnění plánovaného růstu výroby a výdělků;
- opatření ke zlepšení pracovního prostředí, ke zvýšení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ke zlepšení pracovních, sociálních, kulturních a rekreačních podmínek pracovníků, ke zlepšení péče o závodní stravování (zlepšování vybavení závodních jídelen apod.), všestranné pomoci při zajišťování bytové výstavby (podnikové, družstevní, individuální), při údržbě a opravách podnikových bytů a závodních ubytoven;
- opatření ke zlepšení pracovních a sociálních podmínek pracujících žen (zejména zřizování a rozšiřování zařízení pro děti, usnadnění nákupu apod.), pracovníků se změněnou pracovní schopností a pracujících důchodců;
- používání prostředků fondu výstavby, popř. prostředků centralizovaných na oboru pro zlepšení pracovních, zdravotních, sociálních, kulturních, bytových a učňovských zařízení, včetně krytí plánu ozdravných a bezpečnostních opatření;
- rozpočet výdajů na kulturní, sociální, zdravotní a rekreační potřeby z fondu kulturních a sociálních potřeb, v němž bude přihlíženo ke specifickým potřebám mladých pracovníků.
C. Závodní kolektivní smlouvy uzavírané v ostatních závodech zpravidla stanoví:
- podmínky, za kterých lze pracovníkům závodu poskytovat podíly na hospodářských výsledcích vnitrozávodních útvarů;
- ustanovení o používání fondů vedoucích pracovníků, zejména fondů mistrů a vedoucích provozů;
- termíny a způsob provádění prověrek ekonomické účinnosti uplatňovaných mzdových forem, včetně prémiových řádů;
- opatření ke zlepšení pracovních, kulturních, sociálních, zdravotních, tělovýchovných a rekreačních podmínek pracovníků, včetně rozpočtu prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb (rozepsaných z podniku);
- opatření ke zlepšení stravování pracovníků (zřizování pomocných hospodářství apod.), k podpoře bytové výstavby a údržby (uzavírání dohod s podniky bytového hospodářství apod.), k zajištění údržby podnikových bytů, závodních ubytoven apod., ke zkvalitnění a zrychlení dopravy pracujících do práce, včetně závazků pracovníků k využívání svépomoci bez nároků na finanční prostředky;
- opatření ke zlepšení pracovních a sociálních podmínek pracujících žen, zejména rozšiřování pracovních příležitostí pro těhotné ženy a matky malých dětí (vhodné rozvržení pracovní doby, zabezpečení výstavby závodních jeslí, mateřských škol a dětských útulků, rozšiřování služeb, usnadnění nákupu apod.) a ke zlepšení pracovních podmínek pracovníků se změněnou pracovní schopností a pracujících důchodců.
Článek 3
Součástí kolektivních smluv jsou opatření napomáhající k řešení územních problémů, zejména
- opatření k nejefektivnějšímu sdružování finančních, materiálových a jiných prostředků hospodářských, rozpočtových a společenských organizací a národních výborů při výstavbě, rozšiřování, údržbě a zlepšování kulturních, sociálních, zdravotních, tělovýchovných a jiných zařízení, která mají sloužit pracujícím v místě i ostatním občanům;
- opatření k využívání závodních, podnikových a sdružených zařízení pro uspokojování potřeb pracujících a jejich rodinných příslušníků v místě;
- opatření k organizování všech forem dobrovolné účasti pracujících na výstavbě a údržbě objektů sloužících ke zlepšení pracovního a životního prostředí občanů, ať již pomocí při manuální práci nebo pomocí odborných pracovníků při zpracování studií, rozborů, plánů apod.;
- opatření k využití mechanizačních prostředků podniků (závodů) pri společném budování veřejně prospěšných zařízení, včetne úkolů na zvelebení města (obce).
K zajištění komplexního řešení kulturních, zdravotních, sociálních, bezpečnostních a rekreačních potřeb pracujících, služeb a péče o pracující ženy, mládež apod., předávají podniky a závody zejména části kolektivní smlouvy, jednající o těchto otázkách, okresní odborové radě.
Přílohou kolektivních smluv jsou plány ozdravných opatření.
Článek 4
V kolektivní smlouvě je třeba uvést útvar, u kterého se pracovníci mohou seznámit se zněním kolektivní smlouvy, jakož i se všemi mzdovými a pracovně právními předpisy platnými v podniku.
Článek 5
K zabezpečení souladu obsahu oborových kolektivních smluv s celospolečenskými zájmy a s platnými předpisy, zejména v oblastech odměňování a pracovně právních vztahů, provádí se jejich registrace.
Registraci podléhají také změny a doplňky oborových kolektivních smluv, týkající se pracovně právních a mzdových otázek.
Oborové kolektivní smlouvy se registrují u ústředních hospodářských orgánů a ústředních výborů odborových svazů.
Článek 6
Platnost a kontrola kolektivních smluv
V každé kolektivní smlouvě je určeno období, na které se kolektivní smlouva uzavírá, a od kdy nabývá účinnosti.
Oborové kolektivní smlouvy jsou schvalovány orgánem, který určí ústřední výbor odborového svazu. Kolektivní smlouvy uzavírané v podnicích a závodech jsou schvalovány členskou schůzí nebo konferencí Revolučního odborového hnutí.
Kolektivní smlouvy nabývají platnosti podepsáním oběma smluvními partnery, popř. provedením registrace.*) Stejně se postupuje při změnách a doplňcích kolektivních smluv.
Ke zrušení platnosti kolektivní smlouvy před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, pokud na tom mají obě smluvní strany zájem, se vyjadřují odborové a hospodářské orgány, popř. orgány národních výborů, u nichž jsou smlouvy registrovány.
Za splnění závazků, vyplývajících z kolektivní smlouvy pro organizaci, odpovídají vedoucí pracovníci v rozsahu svých funkcí a další pracovníci jmenovitě uvedeni v kolektivní smlouvě. Zaviněné neplnění závazků se posuzuje jako porušení pracovní povinnosti se všemi důsledky podle platných předpisů (zákoník práce - hlava druhá). Za závazky kolektivů pracujících nese odpovědnost příslušný odborový orgán podle stanov Revolučního odborového hnutí.
Plnění kolektivních smluv se kontroluje souběžně s hodnocením hospodářských výsledků tak, aby o plnění byli informováni všichni pracovníci. Při pololetní kontrole plnění kolektivní smlouvy se vypracovává protokol o plnění závazků. Při hodnocení a revizi celoročních výsledků hospodaření, posuzování vývoje zdrojů, cen a mezd, uspokojování potřeb odběratelů, plnění plánu ozdravných opatření, vývoje jakosti výrobků a služeb se provádí i důkladná kontrola plnění kolektivní smlouvy.
Závěry z kontroly slouží jako podklad pro přípravu nové kolektivní smlouvy. Vedoucí hospodářští pracovníci a členové příslušných odborových orgánů osobně podávají zprávu na členských schůzích nebo konferencích Revolučního odborového hnutí o plnění závazků ve všech částech kolektivní smlouvy. Pololetní a celoroční hodnocení kolektivní smlouvy má charakter veřejné kontroly za přímé účasti pracujících.
Článek 7
Tyto směrnice platí pro kolektivní smlouvy uzavírané na rok 1967 a další léta.
Zrušuje se vyhláška č. 120/1965 Sb., kterou se vydávají směrnice Ústřední rady odborů pro uzavírání, registraci, evidenci a kontrolu kolektivních smluv.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Pastyřík v. r.

Poznámky

*) V bodě 1 a) a b) jsou uvedeny jen nejzákladnější údaje. Se zřetelem na konkrétní podmínky mohou být tyto údaje rozšířeny tak, aby dostatečně informovaly pracující o závislosti hospodářských výsledků a výdělků, zejména se zřetelem na dynamiku vývoje a povzbuzovaly ke zvyšování společenské produktivity práce, zlepšování kvality výrobků atd.
**) Při sestavování progresivního plánu podniku je třeba počítat s tím, aby uvažované prostředky zajišťovaly dostatečný prostor k provádění výdělkové diferenciace v souladu s koncepcí mzdového vývoje. Přitom je třeba brát v úvahu též zdroje, zjištěné analýzou současného stavu na úseku odměňování, s nimiž lze počítat při účelnějším využití dosavadních mzdových prostředků. Půjde přitom o postupné odstraňování nesprávných výdělkových relací, vyplývajících z nivelizačního stavu u rozhodujících profesí, odstraňování neodůvodněné přesčasové práce, nadměrných režijních prací, neodůvodněných příplatků za ztížené a zdraví škodlivé prostředí, snížení náhrad za prostoje apod. Součástí analýzy na úseku odměňování je i hodnocení práce a odměny za ni ve vztahu ke kvalifikaci, výkonu, kvalitě prací a míře odpovědnosti a využití získaných poznatků k poskytování pracovních příležitostí pracovníkům, u nichž nebyla dosud plně využita jejich kvalifikace.
Při stanovení tempa růstu nominálních mezd je nutno dbát, aby růst mezd byl zdůvodněn ekonomickým efektem (lze jej např. vyjádřit vztahem k růstu použitelného hrubého důchodu k příznivějšímu podílu mezd hodnoty výroby, k růstu produktivity práce v technických jednotkách, zisku atp.).
*) § 20 odst. 3 zákoníku práce.