Not effective Vyhláška ministra zdravotnictví, kterou se vydává organisační a provozní řád ústavů národního zdraví.
Vyhláška č. 216/1952
Important dates
Declared: 11. augusta 1952
Effective from: 12. augusta 1952
Effective until: 31. augusta 1952
Documents and links
216.
VYHLÁŠKA
ministra zdravotnictví
ze dne 30. července 1952,
kterou se vydává organisační a provozní řád ústavů národního zdraví.
Ministr zdravotnictví stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády a jednotnou odborovou organisaci podle § 16 odst. 1 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči:
I.
| Základní zásady jednotné preventivní a léčebné péče v ústavech národního zdraví. | Základní zásady |
| (1) Okresní, závodní a krajské ústavy národního zdraví, sdružující základní zdravotnická zařízení preventivní a léčebné péče, jsou novou, vyšší organisační formou, která umožňuje plánovitý rozvoj zdravotní péče podle zásad socialistického zdravotnictví. | |
| (2) Jednotné řízení všech složek ústavu, které vzájemně úzce spolupracují, zabezpečuje všestrannou, soustavnou a plynulou péči o zdraví člověka po celý život, na pracovišti, i v rodině. Tato péče spočívá na zásadě nedílné jednoty preventivní péče s péčí léčebnou. | |
| (3) Řízení ústavu a všechna jeho činost je vedena zásadou plné osobní odpovědnosti, kolektivní práce a soustavné kontroly vykonávané orgány státu i pracujícími. | |
| (4) Organisační jednota ústavu umožňuje jednotné plánování, jednotnou metodu práce, statistiku a dokumentaci, při plném využití zdravotnických pracovníků i zařízení a hospodárnosti provozu. | |
| (5) Dřívější individuální práce lékaře v soukromé ordinaci je nahrazována navzájem se doplňující prací kolektivu zdravotnických pracovníků, kteří plní své úkoly v soudružské spolupráci a soustavně zvyšují svou odbornou i politickou úroveň. Jako aktivní ochránci zdraví lidu dávají zdravotničtí pracovníci svou sílu a vědění plně do služeb lidu; všechna jejich práce musí být vedena vřelým a hluboce lidským vztahem k člověku. Hlavními prostředky k dosažení úspěšných výsledků zdravotnické práce jsou soudružská kritika a sebekritika, socialistické soutěžení a ostatní nové formy práce. | |
| (6) Předpoklady pro novou organisaci preventivní a léčebné péče podle těchto zásad vytvořilo vítězství pracujícího lidu, který nastoupil k budování nového společenského řádu. Proto zdravotní služba musí odpovídat potřebám lidově demokratického státu, přispívat přednostní péčí o pracující ke zvýšení produktivity práce, zabezpečovat přednostní péčí o ženy a dětí zdravý rozvoj nové generace a tak napomáhat k urychlení výstavby socialismu. |
II.
Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly.
A. Okresní a závodní ústavy národního zdraví.
| (7) V okresním ústavu národního zdraví jsou sdružena zpravidla tato zdravotnická zařízení: | Okresní ústav národního zdraví |
| okresní nemocnice s okresním zdravotnickým střediskem (poliklinikou), není-li v okrese nemocnice, tedy okresní zdravotnické středisko (poliklinika), po případě porodnice; | |
| další okresní zdravotnická střediska (polikliniky) v místech, kde není nemocnice; | |
| obvodní zdravotnická zařízení, t. j. obvodní zdravotnická střediska, lékařské stanice, ženské poradny, dětské poradny, ošetřovatelské stanice; | |
| závodní zdravotnická střediska (polikliniky a ambulatoria); | |
| stanice záchranné služby a transfusní stanice zřízené mimo sídlo krajského národního výboru. | |
| (8) Vyžaduje-li význam a rozsah závodu (po případě několika místně souvisících závodů zpravidla téhož podniku) zvláštní organisaci zdravotní péče, vyjímají se jeho závodní zdravotnická zařízení z okresního ústavu národního zdraví a sdružují se v závodní ústav národního zdraví. | Závodní ústav národního zdraví |
| (9) Okresní i závodní ústav národního zdraví jsou základními plánovacími jednotkami a organizačními, administrativními a hospodářskými celky samostatně rozpočtujícími a účtujícími; okresní ústav je zpravidla zařízením okresního národního výboru, závodní ústav však může být zařízením krajského národního výboru.*) | Povaha ústavů |
| Okresní nemocnice se střediskem | (10) Okresní nemocnice se střediskem je hlavní složkou okresního ústavu, která metodicky vede ostatní výkonná zařízení v něm sdružená a dohlíží po odborné stránce na jejich činnost. Není-li v okrese dosud nemocnice, je okresní zdravotnické středisko pracovně napojeno na nemocnici určenou krajským národním výborem. |
| (11) Okresní nemocnice se střediskem se člení na | |
| a) složku lůžkovou (nemocnici) zpravidla nejméně se čtyřmi lůžkovými odbornými odděleními, a to interním, chirurgickým, ženským a porodnickým, dětským, | |
| b) složku ambulantní (středisko) zpravidla nejméně se sedmi odbornými odděleními, a to interním, chirurgickým, ženským, dětským, tuberkulosním, kožním a pohlavním, zubním; v zájmu jednotného posuzování pracovní schopnosti a způsobilosti pro nábor pracovních sil může být do vybudování komisí pro účely posudkové služby zřízeno též oddělení posudkové služby; | |
| c) společná zařízení diagnostická a léčebná, zejména ústřední roentgen, laboratoř, rehabilitační stanici, stanici dárců krve a prosekturu. | |
| (12) Podle potřeb územního okruhu působnosti mohou být obstarávány v odborných lůžkových i ambulantních odděleních uvedených v odstavci 11 konsiliárně i jiné odborné služby, po případě může být se souhlasem ministerstv zdravotnictví počet odborných oddělení rozšířen. Takto vybavené nemocnice mohou být ministerstvem zdravotnictví pověřeny i plněním jiných úkolů než ostatní okresní nemocnice. | |
| (13) K plnění úkolů nemocnice se střediskem slouží též její zařízení pro zdravotnickou osvětu, pro činnost dokumentační a statistickou, pro službu administrativní, jakož i zařízení hospodářská a technická (zejména kuchyně, prádelna, kotelna, sklady, šatny, dílny, zařízení pro zásobování vodou a energií, desinfekční zařízení, čistící zařízení odpadních vod, spalovací pec). | |
| Okresní zdravotnické středisko | (14) Okresní zdravotnické středisko v okrese, kde není nemocnice, po případě další okresní zdravotnická střediska se člení obdobně jako ambulantní složka nemocnice, mají potřebná zařízení diagnostická a léčebná a k plnění jejich, úkolů slouží též zařízení uvedená v odstavci 13. |
| Obvodní zdravotnická zařízení | (15) Obvodní zdravotnické středisko má zpravidla: |
| a) pracoviště praktického lékaře nebo internisty a zdravotní sestry, | |
| b) pracoviště pro péči o ženy, poskytovanou odborným lékařem pro choroby ženské a porodnictví nebo praktickým lékařem a porodní asistentkou nebo zdravotní sestrou, | |
| c) pracoviště pro péči o děti, poskytovanou odborným dětským lékařem nebo praktickým lékařem a dětskou sestrou nebo zdravotní sestrou, | |
| d) pracoviště pro péči o chrup, poskytovanou odborným zubním lékařem nebo dentistou a instrumentářkou. | |
| (16) Kromě obvodních zdravotnických středisek obstarávají obvodní služby též | |
| a) lékařské stanice (územní a závodní), t. j. jednotlivá pracoviště praktických nebo zubních lékařů, po př. dentistů, zřízená mimo obvodní zdravotnické středisko, | |
| b) ženské poradny, t. j. zvláštní pracoviště pro péči o ženy, zejména o těhotné a šestinedělky, | |
| c) dětské poradny, t. j. zvláštní pracoviště pro péči o děti, zejména o kojence, | |
| d) ošetřovatelské stanice (územní a závodní), t. j. jednotlivá pracoviště kvalifikovaných zdravotních sester pro poskytování odborné první pomoci pod pravidelným dohledem a vedením lékaře a pro obstarávání jiných zdravotnických úkolů podle pokynů lékaře. | |
| Závodní zdravotnická zařízení | (17) Závodní zdravotnická zařízení se člení obdobně jako zařízení územní, avšak se zaměřením na úkoly závodu, pracovní prostředí a složení zaměstnanců. |
| Úkoly okresního ústavu | (18) Okresní ústav |
| poskytuje ve svém územním okruhu působnosti plynulou ambulantní i lůžkovou péči preventivní a léčebnou včetně služby posudkové, | |
| zajišťuje v jiných specialisovaných zařízeních odborné služby ambulantní a lůžkové, které nemůže poskytovat ve svých zařízeních, | |
| provádí zdravotnickou osvětu ve svých zařízeních i při návštěvní službě a účastní se ostatní zdravotnicko osvětové činnosti v okrese, | |
| vede zdravotnickou dokumentaci, provádí její rozbor a hodnocení získaných statistických údajů a činí opatření z toho vyplývající, | |
| provádí ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím soustavné doškolování a zvyšování odborné kvalifikace i politického uvědomění všech svých pracovníků a účastní se na výuce žactva zdravotnických škol, | |
| obstarává i další služby nebo zdravotnické akce, kterými jej pověří okresní národní výbor, po případě krajský národní výbor nebo ministerstvo zdravotnictví. | |
| Územní okruh působnosti | (19) Okresní ústav obstarává preventivní a léčebnou péči v okrese, ve kterém je zřízen. Nejsou-li v okolních okresech zřízeny nemocnice, určí krajský národní výbor nemocnicím územní okruh působnosti pro služby lůžkové tak, aby byla rovnoměrně zajištěna dostupná péče lůžková v celém kraji. Obdobně určí krajský národní výbor územní okruh působnosti pro ambulantní i lůžková odborná oddělení nebo služby, které nejsou zajištěny v okolních okresech. |
| (20) Mezikrajová opatření k zajištění odborné péče učiní ve vzájemné dohodě příslušné krajské národní výbory, po případě ministerstvo zdravotnictví. | |
| (21) V obvodních zdravotnických zařízeních se poskytuje především základní všeobecná preventivní a léčebná péče praktických lékařů (v ošetřovatelských stanicích služba kvalifikovaných zdravotních sester), základní zdravotní péče o ženy a děti a zpravidla i základní zdravotní péče o chrup, a to jak přímo v těchto zařízeních, tak i návštěvní službou v rodinách. | Úkoly složek ústavu |
| (22) V okresní nemocnici se střediskem je poskytována odborná preventivní a léčebná péče ambulantní i lůžková v oborech, pro které jsou zřízena odborná oddělení nebo služby. Ambulantní a lůžkovou péči v ostatních oborech zajišťuje jiný okresní, po případě krajský ústav národního zdraví, který má příslušná odborná oddělení nebo služby a jejž k tomu určil krajský národní výbor. | |
| (23) Všechna zařízení preventivní a léčebné péče obstarávají také uložené jim úkoly péče hygienické a protiepidemické. | |
| (24) Administrativní a hospodářská služba ústavu je rozdělena na úseky s touto pracovní náplní: | Administrativní a hospodářská služba ústavu |
| I. úsek správní: | |
| 1. agenda organisační, | |
| 2. agenda osobní, | |
| 3. agenda dávková, | |
| 4. agenda kancelářských a pomocných služeb; | |
| II. úsek plánovací: | |
| 1. agenda plánovací a rozpočtová, | |
| 2. agenda statistická; | |
| III. úsek účetní (účtárna) a pokladní: | |
| 1. agenda finančního, investičního, skladního a mzdového účetnictví, | |
| 2. agenda pokladní služby; | |
| IV. úsek provozní: | |
| 1. agenda hospodářská (nákupní agenda, sklady, stravovací služba, kuchyně, správa neinvestičních předmětů), | |
| 2. agenda technická (správa nemovitostí a ostatních investic, veškerá pomocná zařízení technická), | |
| 3. agenda dopravní služby (hospodářsko-provozní a technická správa záchranných i jiných vozidel). | |
| (25) Vnitřní členění administrativní a hospodářské služby musí odpovídat rozsahu úkolů, členitosti a vybavení okresního ústavu. Ve velkých ústavech může krajský národní výbor rozdělit úseky na oddělení. | |
| (26) Z kontrolních důvodů nelze navzájem slučovat funkci poukazovací, agendu účetní a agendu pokladní. |
B. Krajské ústavy národního zdraví.
| (27) Krajský ústav národního zdraví tvoří krajská nemocnice s krajským zdravotnickým střediskem (poliklinikou) a dále transfusní stanice a stanice záchranné služby v sídle krajského národního výboru. | Krajský ústavu národního zdraví |
| (28) Tento soubor zdravotnických zařízení je základní plánovací jednotkou a organisačním, administrativním a hospodářským celkem, samostatně rozpočtujícím a účtujícím; je zařízením krajského národního výboru.*) | Povaha ústavu |
| (29) Krajská nemocnice se střediskem se člení na: | Vnitřní členění |
| a) složku lůžkovou (nemocnici) zpravidla se 16 odbornými lůžkovými odděleními, a to interním, chirurgickým, ženským, a porodnickým, dětským, infekčním, tuberkulosním, kožním a pohlavním, nervovým, psychiatrickým, ušním, nosním a krčním, očním, zubním, orthopedickým, urologickým, traumatologickým a oddělením léčby zářením; | |
| b) složku ambulantní (středisko) zpravidla se 16 odpovídajícími odbornými odděleními ambulantními a s oddělením pro zdravotní péči o tělesnou výchovu a sport; | |
| c) společná zařízení diagnostická a léčebná, zejména ústřední roentgen, ústřední laboratoře, chov pokusných zvířat, rehabilitační stanici a prosekturu. |
| (30) K plnění úkolů krajské nemocnice se střediskem slouží též její zařízení pro zdravotnickou osvětu, pro činnost dokumentační a statistickou, pro službu administrativní, jakož i zařízení hospodářská a technická (zejména kuchyně, prádelna a správkárna prádla, kotelna, sklady, šatny, zařízení pro zásobování vodou a energií, dílny, desinfekční zařízení, čistící zařízení odpadních vod, spalovací pec). | |
| Úkoly ústavu | (31) Krajský ústav |
| poskytuje ve svých zdravotnických zařízeních obyvatelstvu celého kraje bohatěji specialisovanou ambulantní a lůžkovou péči preventivní a léčebnou; | |
| vykonává posudkovou činnost u osob v ústavu ošetřovaných a ve vyžádaných případech provádí konsilia pro účely posudkové služby; | |
| provádí zdravotnickou osvětu ve svých zařízeních i při návštěvní službě a účastní se provádění zdravotnické osvěty v kraji; | |
| vede zdravotnickou dokumentaci, provádí její rozbor a hodnocení získaných statistických údajů a činí opatření z toho vyplývající; | |
| provádí ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím soustavné doškolování a zvyšování kvalifikace zdravotnických pracovníků z celého kraje a účastní se na výuce žactva zdravotnických škol; | |
| provádí praktickou výuku posluchačů lékařských fakult, po případě se jí účastní; metodicky vede veškerou preventivní a léčebnou, vyučovací a dokumentační činnost okresních ústavů národního zdraví v kraji a dohlíží na ně po odborné stránce; | |
| obstarává i další služby nebo zdravotnické akce, kterými jej pověří krajský národní výbor, po případě ministerstvo zdravotnictví. | |
| (32) Není-li v sídle krajského národního výboru zřízena okresní nemocnice, obstarává její úkoly krajská nemocnice. | |
| Administrativní a hospodářská služba ústavu | (33) Administrativní a hospodářská služba krajského ústavu se člení stejně jako v okresních ústavech (odstavec 24). |
III.
Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu.
| Plánovitost | (34) činnost okresních, závodních i krajských ústavů národního zdraví je určována plánem, jenž dává pevnou základnu pracovnímu úsilí všech pracovníků ústavu tím, že před ně staví jasný cíl. |
| (35) V plánu činnosti ústavu musí být vyjádřeny základní zásady jednotné preventivní a léčebné péče, zejména | |
| úroveň péče odpovídající současným výsledkům vědeckého badání a přihlížející k životním i pracovním podmínkám člověka, | |
| nedílná jednota péče preventivní a péče léčebné vedená úsilím nemocem předcházet, | |
| plynulost a komplexnost péče zajištěná jednotou péče lůžkové i péče ambulantní, kolektivním způsobem práce a úzkou spoluprací všech složek, | |
| zabezpečení přednostní péče o pracující důležitých průmyslových závodů a přednostní péče o ženy a děti. | |
| Rozpočet | (36) Finančním vyjádřením plánované činnosti je rozpočet. Ústav sestavuje vlastní rozpočet a v jeho mezích samostatně hospodaří podle zásad rozpočtového zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. |
| Hospodárnost | (37) Všichni pracovníci ústavu musí být vedeni snahou splnit uložené úkoly s nejmenšími náklady podle zásady „každý hospodářem na svém pracovišti“. Tato zásada musí být uskutečňována spolu s úsilím o dosažení co nejvyšší úrovně zdravotní péče. |
| Zásady řízení | (38) Celá činnost ústavu je vedena ředitelem ústavu; rovněž každá organisační složka ústavu je vedena jediným vedoucím. Ředitel ústavu i vedoucí každé složky rozhoduje samostatně v rozsahu své pravomoci a odpovídá za splnění úkolu ústavu, po případě jeho složky. |
| (39) V ústavech, které mají složku lůžkovou i ambulantní, je jednotné řízení a poskytování ambulantní i lůžkové péče zajištěno především tím, že v jednotlivých odborných odděleních tvoří pracovníci pro lůžkovou službu v nemocnici i pro ambulantní službu ve středisku jeden pracovní kolektiv vedený jediným lékařem, který odpovídá za příslušné oddělení nemocnice i střediska. | |
| (40) Vedoucí pracovníci ústavu se musí opírat o skutečnou znalost pracovníků i práce, musí být co nejblíže provozu a stále zjišťovat pozorně všechny potřeby provozu a udržovat styk s pracovníky na pracovištích. | |
| (41) Vedoucí pracovníci ústavu se nesmí omezovat na pouhé vydávání směrnic, nýbrž se musí neustále přizpůsobovat měnícím se poměrům, včas a účinně zasahovat všude, kde je toho třeba, a soustavně kontrolovat plnění učiněných rozhodnutí. | |
| (42) Pravomoc vedoucích znamená nejen právo, nýbrž i povinnost rozhodovat, které se nelze zbavovat přenecháváním rozhodnutí vyšším orgánům. S pravomocí je spojena odpovědnost stejného rozsahu. Kdo má právo rozhodovat, má též právo a povinnost přesvědčovat se, zda a jak jsou jeho rozhodnutí a příkazy plněny. |
| (43) Vedoucí každé složky má mít tolik přímých podřízených, aby mohl jejich práci dobře řídit a kontrolovat. | |
| (44) Vyřizování běžných věci, zvláště takových, které se opakuji, má vedoucí organisovat tak, aby se mohl především soustředit na případy zásadní, mimořádné a takové, které se odchylují od obvyklé praxe. | |
| (45) Každý pracovník i každá složka ústavu má pouze jednoho bezprostředně nadřízeného a dostává zpravidla pouze od něho rozhodnutí a příkazy. | |
| (46) Každý vedoucí dává příkazy pouze svým bezprostředně podřízeným a každý pracovník podává hlášení pouze svým bezprostředně nadřízeným. Je-li nutno odchýlit se v neodkladných případech od této zásady, je ten, kdo příkaz dostal nebo hlášení podával, povinen uvědomit o tom co co nejdříve svého bezprostředního nadřízeného. | |
| (47) Jednotliví vedoucí, mezi nimiž není vztah nadřízenosti, vyřizují běžné věci mezi sebou přímo. | |
| (48) Každý pracovník musí úzce spolupracovat s ostatními; je zejména povinen poskytovat jim informace potřebné k jejich činnosti a předkládat jim k posouzení věci, které zasahují do jejich působnosti. | |
| (49) Každý pracovník osobně odpovídá za splnění uložených úkolů. | |
| (50) Vedoucí se při své činnosti opírá o pracovní úsilí pracujících, o jejich tvůrčí schopnosti a iniciativu. Spolupracuje proto co nejtěsněji s příslušným závodním orgánem Revolučního odborového hnutí. | Spolupráce s ROH |
| (51) Všechna činnost ústavu podléhá soustavné kontrole. Kontrolu plnění uložených úkolů provádí především každý, komu byl úkol svěřen. Kontrolu shora provádějí vedoucí a nadřízené orgány, kontrolu zdola všichni pracovníci prostřednictvím orgánů jednotné odborové organisace. | Kontrola |
| (52) V čele ústavu je ředitel podřízený přímo příslušnému národnímu výboru; vede všechnu činnost ústavu a jedná jeho jménem. Ředitel může také zmocnit jiné osoby, aby jednaly jménem ústavu v rozsahu uděleného zmocnění. | Ředitel ústava |
| (53) Ředitel rozhoduje o všech opatřeních vnitřní organisace práce a provozu, o opatřeních osobních, hospodářských a finančních, pokud nejsou vyhrazena vyšším orgánům. Tato rozhodnutí musí být v souladu s prováděcím plánem a směřovat k jeho plnění. | |
| (54) Ředitel odpovídá za činnost celého ústavu, zejména | |
| za činnost preventivní a léčebnou včetně činnosti posudkové, | |
| za činnost výchovnou a vyučovací, | |
| za zdravotnickou osvětu, | |
| za zdravotnickou dokumentaci a statistiku, | |
| za činnost plánovací (včetně finančního plánu), administrativní a hospodářskou; | |
| (55) Ředitel je povinen činit v ústavu všechna potřebná opatření hygienická a protiepidemická, zejména | |
| provádět všechna opatření k omezení a potlačení přenosných nemocí (především nákaz nemocničních); | |
| provádět všechna opatření k zajištění osobní hygieny nemocných a všech ústavních pracovníků; zajišťovat hygienický stav všech ústavních prostorů (ambulancí, čekáren, společných chodeb, operačních sálů, ordinací, pokojů nemocných a pod.), pomocných technických a hospodářských zařízení (kuchyně, skladišť, prádelen, umýváren, koupelen a pod.) a dbát o řádnou funkci desinfekčních a čistících zařízení; | |
| dbát, aby ústav byl zásoben dostatečně zdravotně nezávadnou pitnou a užitkovou vodou; pečovat o zdravotně nezávadné zneškodňování a odstraňování pevných i tekutých odpadků, jakož i o zdravotně nezávadný sběr a odvážení kuchyňských odpadků a sběrných surovin. | |
| (56) Řediteli pomáhá při plnění jeho úkolů především kolektiv vedoucích pracovníků, kteří jsou mu bezprostředně podřízeni. Jsou to zejména | Kolektiv vedoucích pracovníků |
| lékařský zástupce pro nemocnici, | |
| lékařský zástupce pro služby ambulantní, | |
| správce ústavu, | |
| hlavní sestra (představená), | |
| vedoucí lékař posudkové služby, | |
| vedoucí lékař transfusní stanice, | |
| lékařský statistik. | |
| (57) Normy osobního vybavení určují, ve kterých ústavech je jmenován zástupce pro nemocnici i zástupce pro služby ambulantní, nebo jeden z těchto zástupců. |
| (58) Ředitel ústavu, ve kterém jsou jmenováni dva lékařští zástupci ředitele, určí pro případ své nepřítomnosti, který z nich jej má zastupovat v celém rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. | |
| Lékařský zástupce pro nemocnici | (59) Lékařský zástupce pro nemocnici odpovídá řediteli ústavu zejména za úroveň preventivní a léčebné péče v nemocnici, za zdravotnickou dokumentaci v nemocnici, za výchovu a výuku zdravotnických pracovníků v nemocnici a odbornou literární službu. |
| Lékařský zástupce pro služby ambulantní | (60) Lékařský zástupce pro služby ambulantní odpovídá řediteli ústavu zejména za organisaci a úroveň preventivní a léčebné péče v ambulantních zařízeních (s výjimkou ambulancí v nemocnici), za zdravotnickou dokumentaci ambulantní činnosti a za výchovu a výuku zdravotnických pracovníků v ambulantních zařízeních. |
| Správce ústavu | (61) Správce ústavu odpovídá řediteli za organisaci, pohotovost a hospodárnost administrativní a hospodářské služby, plnění a kontrolu úkolů této služby a za výběr a péči o odborný růst administrativních pracovníků. |
| Hlavní sestra | (62) Hlavní sestra odpovídá řediteli za celkovou organisaci a úroveň práce středních a nižších zdravotnických pracovníků v nemocnici i ve středisku, za vedení jejich výchovy a za dohled na čistotu a hygienu pracovišť. Pro případ nepřítomnosti hlavní sestry je pověřena jejím zástupováním některá z vrchních sester. |
| Vedoucí lékař posudkové sužby | (63) Vedoucí lékař posudkové služby odpovídá v okresním a v závodním ústavu řediteli ústavu za posudkovou službu v zařízeních ambulantních i lůžkových. |
| Lékařský statistik | (64) Lékařský statistik odpovídá za řízení o pohotový rozbor statistiky nemocnosti a kvalitativních ukazatelů preventivní a léčebné péče a zdravotního stavu obyvatelstva. Tuto činnost vykonává pověřený lékař po část pracovní doby určenou podle norem osobního vybavení. |
| Vedoucí lékař transfusní stanice | (65) Vedoucí lékař transfusní stanice odpovídá za řádný chod transfusní služby v územním okruhu působnosti stanice. |
| Přednostové oddělen | (66) V čele jednotlivých oddělení nemocnice se střediskem jsou přednostové (primáři). Přednosta je jediným vedoucím lůžkového i ambulantního odborného oddělení v nemocnici se střediskem. |
| (67) Přednosta odpovídá ve všech ústavních zařízeních příslušného oboru za činnost preventivní a léčebnou, výchovnou a vyučovací, za zdravotnickou osvětu, za zdravotnickou dokumentaci a za činnost administrativní a hospodářskou ve svém oddělení Je podřízen řediteli ústavu, a to pokud jde o činnost spadající do působnosti zástupců ředitele prostřednictvím těchto zástupců. | |
| Ordináři | (68) Přednosta může pověřit některého ze zkušených lékařů na svém oddělení vedením svěřeného úseku (ordinář). |
| Vrchní sestry | (69) |
| Společná zařízení | (70) Vedení společných zařízení diagnostických a léčebných upraví ministerstvo zdravotnictví zvláštními předpisy. |
| Provozní řád | (71) Obecná ustanovení o provozu zdravotnických zařízení ústavu, úkolech jeho složek a metodě práce zdravotnických pracovníků obsahuje provozní řád ústavů národního zdraví, který tvoří přílohu této vyhlášky. Pro jednotlivá výkonná zařízení sdružená v ústavu a pro jejich oddělení, po případě pro jednotlivé obory péče vydá ministerstvo zdravotnictví podrobné dílčí provozní řády. |
| Pracovní instrukce | (72) Pracovní instrukce, které vydá ministerstvo zdravotnictví, stanoví pro jednotlivé skupiny zdravotnických pracovníků ústavů národního zdraví konkretní náplň činnosti podle zásad účelné dělby práce v mezích obecných předpisů o zdravotnických povoláních.*) |
| Řád administrativní a hospodářské služby | (73) Obecná ustanovení o úkolech a pracovní náplni administrativní a hospodářské služby ústavů vydá ministerstvo zdravotnictví spolu se zúčastněnými ústředními úřady a orgány řádem administrativní a hospodářské služby. |
| Domácí řády nemocnice | (74) Uspořádání pobytu nemocných v nemocnici a jejich povinnosti při ústavním ošetřování podrobně upraví domácí řády nemocnic, které vydají okresní národní výbory pro okresní nemocnice a krajské národní výbory pro krajské nemocnice podle zásad domácího řádu, které vydá ministerstvo zdravotnictví. |
IV.
Účinnost.
(75) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1952.
Náměstek ministra:
Dr. Štich v. r.
Prílohy
Příloha k vyhlášce č. 216/1952 Ú. l.,
Provozní řád ústavů národního zdraví.
I. Hlavní zásady provozu.
| (1) Na každém pracovišti se pracuje kolektivně. Za každý úsek musí být jmenovitě určen odpovědný pracovník, který vede celý kolektiv a odpovídá svému nadřízenému za práci celého kolektivu; přitom zůstává nedotčena osobní odpovědnost každého člena kolektivu za přidělenou práci. | Kolektivní práce a osobní odpovědnost |
| (2) Podle zásady nedílné jednoty péče preventivní a léčebné poskytuje každé zdravotnické zařízení jak péči preventivní, tak i péči léčebnou. Pokud je nutno zejména z epidemiologických důvodů zabránit hromadnému styku osob zdravých a na zdraví ohrožených s nemocnými, zvláště na odděleních dětských, tuberkulosních a kožních a pohlavních, má být zařízení pro péči o osoby zdravé a na zdraví ohrožené místně odděleno od zařízení pro péči o osoby nemocné; není-li to možno, musí být alespoň vyhrazeny zvláštní ordinační hodiny pro osoby zdravé nebo na zdraví ohrožené, při čemž musí být postaráno o řádnou desinfekci místností. Jednota preventivní a léčebné péče je v těchto případech uskutečňována zejména tím, že obojí péči poskytuje jeden kolektiv zdravotnických pracovníků. | Jednota péče preventivní a léčebné |
| (3) Zásada jednoty služeb lůžkových a ambulantních se uskutečňuje především tím, že zdravotničtí pracovníci jsou zapojováni zároveň do služeb lůžkových i do služeb ambulantních; tato zásada platí bez výjimky pro lékaře (v nemocnicích i ve střediscích). | Jednota služeb lůžkových a ambulantních |
| (4) Každá složka ústavu úzce spolupracuje s ostatními složkami, aby byla zajištěna komplexní preventivní a léčebná péče. Každé oddělení nemocnice vyhradí v zájmu lepšího provozu určité hodiny na ambulantní a konsiliární služby u lůžka pro ostatní oddělení nemocnice. | Spolupráce složek a oddělení |
| (5) V každém zdravotnickém zařízení musí být zajištěna přednostní péče o zdraví dělníků preferovaných výrobních odvětví. Proto je třeba, aby v každém oddělení ústavu byla vyhrazena určitá lůžka a určitá ambulantní zařízení nebo alespoň určité ordinační hodiny pro péči o dělníky z těchto závodů. Tato pracoviště musí být nejlépe věcně vybavena a obsazena nejkvalifikovanějšími zdravotnickými pracovníky, kteří mají pokud možno současně pracovat jako závodní lékaři nebo konsiliáři v příslušných závodech. | Preference pracujících |
| (6) Veškerá činnost ústavu musí vycházet z pokrokového vědeckého základu; nejnovější poznatky vědeckého bádání musí být pohotově převáděny do praxe a potřeby praxe musí být předmětem vědeckého bádání. | Vědecký základ |
| (7) V každém zdravotnickém zařízení je třeba organisovat práci tak, aby bylo dosaženo co nejúčelnějšího provozu při zachování všech hygienických a protiepidemických, opatření a aby bylo odstraněno zbytečné čekání. Pro děti je třeba zřídit podle možnosti zvláštní čekárnu nebo alespoň vyhradit jim zvláštní dobu ošetřování. Zvláštní dobu je třeba vyhradit též soustavné péči o osoby nemocné nebo ohrožené chorobami zvlášť závažnými s hlediska zdravotního stavu obyvatelstva a vyžadujícími soustavnou činnost depistážní (t. j. aktivní vyhledávání a sledování osob nemocných nebo ohrožených) a trvalý aktivní lékařský dozor po dobu nemoci i po vyléčení, na př. choroby dětské, diabetes, rheumatismus, choroby kardiovaskulární, endokrinopathie, zhoubné nádory. | Vnitřní provoz |
| (8) Ústav musí zabezpečit přehlednou orientaci veřejnosti o rozmístění a ordinační době svých složek. Zejména musí být v každém zařízení umístěno návěstí o rozmístění a ordinační době jednotlivých oddělení a pracovišť a podle potřeby vyznačen směr příchodu k nim v budově nebo jejich umístění mimo budovu. | Informování veřejnosti |
| (9) Aby byla zvýšená osobní odpovědnost pracovníků a vyloučen anonymní způsob ošetřování, musí být každé pracoviště označeno jmény pracovníků, tak aby každému bylo zřejmo, kdo ho ošetřuje, a to i tehdy, když se na pracovišti zaměstnanci střídají. Rovněž všechny písemnosti vydávané lékaři ústavu (nálezy, posudky, předpisy léků a j.) musí být opatřeny podlouhlým razítkem označujícím zřetelně ústav (oddělení) a jméno lékaře, který písemnost vystavil. | Označení pracovišť a písemností |
| (10) V každém zdravotnickém zařízení musí být dána veřejnosti snadno dostupná možnost ústně i písemně projevit své stížnosti a přání, po případě uznání; je proto v každém zařízení (oddělení) umístěna kniha nebo schránka stížností, přání a jiných sdělení a na chodbách, v čekárnách a j. vyvěšeno upozornění o možnosti podávat taková sdělení. Každou stížnost je povinen nadřízený vedoucí pracovníka nebo pracovního úseku, kterého se stížnost týká, ihned vyšetřit, postarat se o nápravu a připravit odpověď stěžovateli; odpověď podepisuje ředitel ústavu. Týká-li se stížnost ředitele, vyšetřuje a vyřizuje ji národní výbor. | Stížnosti a přání |
| (11) Zdravotničtí pracovníci musí se ve své práci opírat o širokou aktivní spolupráci lidu, musí zvyšovat jeho zdravotnické uvědomění a sami se od lidu učit, musí rozvíjet jeho iniciativu, přijímat jeho kritiku, a vyvozovat z ní důsledky k nápravě Musí úzce spolupracovat s dobrovolnými zdravotnickými pracovníky a vést je v jejich práci. | Spojení s lidem |
II. Plnění úkolů jednotlivých složek ústavu.
A. Úkoly nemocnice.
| Činnost preventivní a léčebná | (12) Činnost preventivní a léčebnou obstarává nemocnice zejména tím, že poskytuje odbornou první pomoc v každé době; |
| poskytuje odborné komplexní služby lůžkové pro obyvatele příslušného územního okruhu působnosti, a to zpravidla v případech vyžadujících krátkodobého intensivního vyšetřování a léčení; | |
| poskytuje odborné komplexní služby ambulantní ve svých ambulancích, určených jednak pro nemocné ošetřované na lůžkových odděleních, jednak pro jiná zdravotnická zařízení; ambulantní služby ústavu je nutno organisovat tak, aby do ambulance nemocnice byli soustředěni především ti nemocní, kteří potřebují takové vyšetření a ošetření, jež jim nemůže být poskytnuto v jiných ambulantních zařízeních; ambulantní provoz je nutno o oddělit tak, aby nedocházelo k míšení ambulantně vyšetřovaných nemocných s nemocnými na lůžkových odděleních; | |
| provádí posudkovou službu; | |
| obstarává sociální službu pro ošetřované osoby, zejména zprostředkuje styk nemocného s rodinou nebo spolupracovníky, uvědomí rodinu nebo spolupracovníky nemocného v případě náhlého přijetí, šetrně uvědomí rodinu, v případě úmrtí, zajišťuje potřebnou pomoc při obstarávání orthopedických pomůcek a jiných zdravotnických potřeb, zprostředkuje potřebná opatření k ozdravení bytových a pracovních podmínek nemocného, zprostředkuje v případě potřeby prohlídku členů rodiny, zajišťuje mu potřebnou sociální a právní pomoc, umístění ve vhodném ústavu a pod.; | |
| zajišťuje svým nemocným léčení v odborných ústavech léčebných a ošetřovacích a jiných zdravotnických zařízeních. | |
| Činnost zdravotnicko-osvětová | (13) Úkoly zdravotnické osvěty plní všichni lékaři nemocnice a podle jejich pokynů ostatní zdravotničtí pracovníci zejména tím, že |
| provádějí plánovitou a soustavnou zdravotnickou osvětu osob ošetřovaných v nemocnici všemi vhodnými prostředky (příkladem, individuální výchovou, přednáškami, brožurami, letáky, plakáty, nástěnnými novinami, bleskovkami, filmem, ústavním rozhlasem, výstavkami, pro děti hrou, maňáskovým divadélkem, pohádkami a pod.); | |
| účastní se provádění zdravotnické osvěty v terénu. | |
| Činnost dokumentační | (14) Dokumentační činnost nemocnice je zajištěna povinností zdravotnických pracovníků vyplňovat pečlivě a čitelně veškeré záznamy o zdravila nemoci tak, aby byly spolehlivým dokladem pro kontrolu práce a podkladem pro statistické rozbory. Záznamy musí být řádně uskladněny, a to buď centrálně nebo na jednotlivých odděleních; jsou-li uloženy centrálně, musí každé lůžkové oddělení vést index. I při centrálním uložení záznamů jsou vedeny odděleně záznamy na oddělení dětském, tuberkulosním, kožním a pohlavním. |
| Činnost výchovná a vyučovací | (15) Nemocnice se podle celostátního plánu účastní výuky žactva zdravotnických škol a posluchačů lékařských fakult; v nemocnici se též provádí podle zásad pokrokové lékařské vědy v duchu učení I. P. Pavlova odborné školení a doškolování zdravotnických pracovníků celého ústavu, zejména formou závodních škol práce, seminářů, pracovních porad a vysíláním pracovníků na kursy krátkodobé i dlouhodobé. Ke zvýšení odborné úrovně pracovníků slouží též odborná literární služba; nemocnice zřídí a udržuje odbornou knihovnu, pečuje o využití knižního a časopisového materiálu a zajišťuje pomoc literární dokumentační služby jiných orgánů a zařízení. Tím se zdravotnickým pracovníkům umožňuje, aby splnili svou povinnost plánovitě zvyšovat svou kvalifikaci soustavným studiem marxleninského učení a současných výsledků bádání. |
B. Úkoly ambulantních zařízení.
| Činnost preventivní a léčebná | (16) Okresní a obvodní zdravotnická střediska a lékařské stanice sledují zdravotní stav obyvatel ve svém obvodu působnosti, |
| provádějí pravidelné prohlídky a soustavně pečují o zdravotní stav určitých skupin, obyvatel, zvláště dětí, školní mládeže a pracujícího dorostu, osob ohrožených na zdraví i osob, které by mohly zdravotně ohrozit své okolí, a osob v zařízeních mimoškolní výchovy, | |
| poskytují odbornou lékařskou první pomoc a zajišťují pohotovostní lékařskou službu, | |
| provádějí vyšetřování o ošetřování všech osob, které vyhledaly příslušné zdravotnické zařízení nebo jim byly objednány, | |
| provádějí návštěvní službu lékařů a zdravotních sester v bytech za účelem vyšetření a ošetřováni, | |
| zajišťují osobám, u nichž je toho třeba, preventivní a léčebnou péčí v jiných zdravotnických zařízeních, | |
| provádějí posudkovou lékařskou službu, | |
| poskytují svým nemocným sociální služby v obdobném rozsahu jako nemocnice. |
| (17) V ošetřovatelské stanici kvalifikovaná zdravotní sestra | |
| poskytuje odbornou první pomoc, | |
| pod vedením lékaře provádí nejjednodušší vyšetřovací a ošetřovací výkony, pro které byla vyškolena, | |
| obstarává podle pokynů lékaře návštěvní službu v rodinách, | |
| provádí podle pokynů lékaře jednoduchá hygienická a protiepidemická opatření. | |
| (18) Ženské poradny poskytují ženám, zvláště v těhotenství a v šestinedělí preventivní a léčebnou péči, prohloubenou péči zdravotně-sociální se zjišťováním vlivu prostředí, v němž žena žije a pracuje; dětské poradny poskytují obdobné služby dětem, zejména ve věku kojeneckém. | |
| (19) Zdravotničtí pracovníci ambulantních zařízení ústavu pečují o zdravotnickou osvětu u osob ambulantně ošetřovaných a účastní se provádění zdravotnické osvěty obyvatel ve svém územním okruhu působnosti podle stejných zásad jako zdravotničtí pracovníci v nemocnici. | Činnost zdravotnicko-osvětová |
| (20) Ve všech ambulantních zařízeních ústavu se vedou záznamy o zdraví a nemoci osob, o které tato zařízení pečují, a o všech poskytovaných službách uvnitř zařízení a v terénu. | Činnost dokumentační |
| (21) Kvalifikace všech zdravotnických pracovníků ambulantních zařízení se stále zvyšuje soustavným školením a doškolováním podle stejných zásad jako v nemocnici. | Činnost výchovná a vyučovací |
III. Metoda práce v ústavech národního zdraví.
A. V nemocnicích.
| (22) Úkolem kolektivu zdravotnických pracovníků nemocnice je vytvořit správnou organisaci celého života nemocného po dobu jeho pobitu v nemocnici (ústavní režim) za účelem vyléčení choroby, zmenšení utrpení, dosažení obnovy fysiologických funkcí v co nejvyšším rozsahu a zabezpečení trvalých výsledků léčení. | Ústavní režim |
| (23) Režim na odborných lůžkových odděleních má být organisován tak, aby se všechny služby lékařů i ostatních pracovníků ústavu vzájemné doplňovaly, nemocným plně zajišťovaly potřebu všestranného léčení a ošetřování, pravidelného stravování, nutného odpočinku a spánku a všemi prostředky přispívaly k úspěšnému výsledku ústavní péče; za tím účelem musí být prostředí v ústavu co nejvíce zpříjemněno, umožněno uspokojení kulturních a společenských potřeb (knihovny, čítárny) a z jeho okolí odstraněno vše, co by mohlo porušit jeho spokojenost nebo důvěru v práci ústavu a nepříznivě působit na jeho stav. | |
| (24) Nemocnému se podle ustanovení domácího řádu umožňuje spojení s rodinou a příbuznými v návštěvních dnech při zachování hygienických a protiepidemických opatření. Rodině a příbuzným se podávají v určené dny a hodiny informace o zdravotním stavu nemocných. Výjimku tvoří případy těžkých onemocnění a ohrožení na životě, u nichž je třeba ihned podat příbuzným šetrným způsobem zprávu a povolit jim návštěvu, pokud si to přejí, i mimo návštěvní dobu, připouští-li to zdravotní stav nemocného. | Styk s rodinou |
| (25) Pracovní rozvrh oddělení musí být založen na základě osobní odpovědnosti pracovníků za přesné vymezené pracovní úseky a na zásadě souvislosti dohledu zdravotnických pracovníků nejen po dobu léčení v nemocnici, ale pokud možno i při ambulantní péči. | Pracovní rozvrh |
| (26) Při střídání směn zdravotnických pracovníků je směna končící práci povinna podat nové smě ně řádné hlášení o nemocných a důležitých událostech na oddělení. Směna, která končí práci, nesmí opustit pracoviště dříve, dokud není vystřídána. | Střídání směn |
| (27) Před zahájením denní práce svolává přednosta krátké pracovní schůzky pracovníků oddělení, při kterých přijímá hlášení žurnální služby a projednává denní program oddělení s jmenovitým rozdělením úkolů. | Ranní pracovní schůzky |
| (28) Do okresní nemocnice jsou přijímány zpravidla osoby doporučené příslušným zdravotnickým střediskem a osoby objednané nemocnicí. Neodkladné případy přijímá nemocnice i bez doporučení okresního střediska; ředitel ústavu určí, ve kterých jiných případech budou nemocní přijati na doporučení obvodního nebo závodního lékaře (bez doporučení střediska). Bez lékařského doporučení musí být vždy přijaty do nemocnice osoby, u nichž hrozí nebezpečí z prodlení, jakož i rodičky. | Příjem nemocného |
| (29) U osob odeslaných lékařem k přijetí do nemocnice pošle ošetřující lékař nemocnici písemnou zprávu (výměnný list) o všech důležitých zdravotnických datech. U osob přijatých bez doporučení lékaře vyžádá si tyto záznamy u ošetřujícího lékaře ústavní lékař, kterému je nemocný přidělen do ošetřování. | |
| (30) Pokud není zřízeno přijímací oddělení, jsou nemocní, kteří byli odesláni lékařem se stanovenou diagnosou a doporučením na určité oddělení nemocnice, přijímáni přímo na tomto oddělení lékařem konajícím službu (žurnálním lékařem). Nemocní, u nichž není stanovena diagnosa a určeno příslušné oddělení, procházejí nejdříve vyšetřením v interním oddělení, kde žurnální lékař pro případném odborném konsiliu určí, na které oddělení má být nemocný přijat. | |
| (31) Není-li možno ihned určit diagnosu nebo je-li podezření z infekčního onemocnění, je nemocný přijat na expektační isolované lůžko při interním oddělení, kde zůstane až do vyjasnění diagnosy. |
| (32) Žurnální lékař a žurnální zdravotní sestra poskytnou nemocnému podle potřeby odbornou první pomoc. Lékař zapíše anamnesu a výsledky základního vyšetření nemocného do záznamu o zdraví a nemoci (chorobopisu), uvede předběžnou diagnosu a určí nejbližší vyšetřovací a léčebný plán; žurnální sestra zapíše osobní data nemocného do knihy příjmu, kam doplní žurnální lékař předpokládanou diagnosu. Lékař i sestra podepíše zápis jak v knize příjmů, tak i v záznamu o zdraví a nemoci. | |
| (33) Záznamy o zdraví a nemoci (spolu se šatními lístky) nově přijatých osob odevzdá žurnální sestra ke konci směny v přijímací kanceláři hromadně k vyplnění záhlaví a přidělení ošetřovacího čísla. U nemocných dopravených v bezvědomí bez průvodce a dokladů zařídí žurnální lékař zjištění totožnosti prostřednictvím orgánů národní bezpečnosti; podle potřeby zprostředkuje i šetrné vyrozumění příbuzných. | |
| (34) jde-li o onemocnění přenosnou nemocí, podá žurnální lékař předepsané hlášení o infekčním onemocnění. | |
| (35) Po poskytnutí základních vyšetření a ošetření a provedení administrativních opatření provede žurnální sestra nebo sestra z oddělení, kde bude nemocný umístěn, jeho hygienickou očistu, pokud to žurnální lékař nezakáže vzhledem ke stavu nemocného, dá mu ústavní prádlo, ručník a jídelní příbor (na tuberkulosním oddělení též teploměr) a převezme do úschovy jeho prádlo, oděv a obuv a u nemocných stižených přenosnou nemocí zařídí provedení desinfekce; přeje-li si toho nemocný, zařídí též úschovu peněz a cenných věcí v tresoru nemocnice (na depositní lístek). Nemocného upozorní, že nemocnice neručí za věci, které nebyly svěřeny do úschovy. Příjem ústavních věcí přidělených nemocnému dá sestra potvrdit nemocným, po případě jeho průvodcem a navzájem potvrdí na šatní lístek příjem věcí převzatých do úschovy. Přebírá-li průvodce peníze nebo cenné věci od nemocného, který je v těžkém zdravotním stavu, v bezvědomí a pod., potvrdí jejich příjem na dokladu, který spolupodepíše sestra; nemá-li nemocný přijatý v takovém stavu průvodce, potvrdí žurnální sestra spolu s žurnálním lékařem příjem věcí do úschovy a vydání ústavních věcí i případné uložení peněz a cenných věcí v tresoru. | |
| (36) přijatého nemocného dopraví žurnální sestra na čistě převlečené lůžko určené žurnálním lékařem; nemocný nesmí vstupovat do pokoje ve svém obleku. Věci převzaté od nemocného odevzdá do nemocniční úschovy, cenné věci do tresoru v přijímací kanceláři v obálce se jménem nemocného. Předání věcí do tresoru si dá potvrdit na šatním lístku. | |
| (37) Žurnální lékař je povinen nejbližší den ráno při hlášení podat zprávu o všech nově přijatých osobách | |
| Odmítnutí přijetí | (38) Jestliže by odmítnutí přijetí do nemocnice mohlo vážně ohrozit zdraví nemocného, musí být přijat, i když na příslušném oddělení není volné lůžko. V tom případě je žurnální lékař povinen po poskytnutí první pomoci zajistit prozatímní umístění nemocného na jiném oddělení v dohodě s lékařem tohoto oddělení nebo telefonicky zajistit jeho přijetí v jiné nemocnici. Jestliže žurnální lékař umístil nemocného na jiném oddělení nemocnice, je povinen podat zprávu lékaři na tomto oddělení o zdravotním stavu nemocného a potřebných léčebných výkonech; po dobu pobytu na nepříslušném oddělení musí denně při visitě sledovat zdravotní stav nemocného lékař toho oddělení, kam nemocný patří podle povahy onemocnění. |
| (39) Nemůže-li nemocný v oddělení být přijat a nejde-li o případ neodmítnutelný, zaznamená žurnální lékař odmítnutí přijetí do ambulantní knihy s popsáním zdravotního stavu a vyznačením důvodu odmítnutí. Na přání nemocného nebo jeho průvodce vydá lékař potvrzení o tom, že přijetí bylo odmítnuto. Každé odmítnutí příjmu hlásí žurnální lékař řediteli ústavu. | |
| Lékařská a ošetřovací péče | (40) Lékařskou péči o nemocného obstarává ošetřující lékař příslušného oddělení; koná denně visitu u svých nemocných a výsledky vyšetření, stanovený způsob léčení i další potřebná vyšetření a výkony zapíše denně do záznamu o zdraví a nemoci. U každého nemocného dá zdravotní sestře přesné pokyny o nutných ošetřovacích, vyšetřovacích a léčebných výkonech a o stravování nemocného; přesné a včasné provedení svých příkazů pravidelně kontroluje. |
| (41) O ostatní ošetřování nemocného (ošetřování na lůžku, osobní hygienu, stravování a pod.) pečuje zdravotní sestra, po případě dětská sestra nebo porodní asistentka; nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením ostatních zdravotnických pracovníků pomocné práce při péči o nemocné, jejich pokoje, přilehlé místnosti a pod. | |
| (42) Činnost ošetřujících lékařů (diagnostiku i therapii) a ostatních zdravotnických pracovníků kontroluje pravidelně | |
| (43) Ošetřování a léčení nemocných vyžaduje hlubokého lidského vztahu k člověku a zvýšené šetrnosti k nemocným. Každého nemocného zpraví ošetřující lékař vhodnou formou o povaze jeho onemocnění a důležitosti jednotlivých vyšetření nebo léčebných úkonů, tak aby se z nemocného stal aktivní spolupracovník při léčení. | |
| Přemístění na jiné oddělení | (44) Vyžaduje-li zdravotní stav nemocného, aby byl přeložen na jiné oddělení, rozhodne o tom ošetřující lékař se souhlasem |
| (45) při přeložení nemocného na jiné oddělení je jeho dosavadní ošetřující lékař povinen podrobně informovat lékaře na novém oddělení o stavu nemocného, výsledcích dosavadních vyšetřování a způsobu dosavadního léčení. Současně mu odevzdá, po případě zapůjčí veškerou zdravotnickou dokumentaci o nemocném. | |
| (46) Nemocný je propuštěn z nemocnice zásadně po ukončení potřebných vyšetření (byl-li přijat pouze za účelem vyšetření) nebo při uzdravení, po případě při takovém zlepšení jeho zdravotního stavu, že další léčení navazující na pobyt v nemocnici lze provést v ambulantních zařízeních ústavu nebo v odborných léčebných a ošetřovacích ústavech, po případě v jiných zdravotnických zařízeních. | Propuštění nemocného |
| (47) Žádá-li nemocný nebo jeho příbuzní o předčasné propuštění, je třeba vyvinout úsilí, aby byl přesvědčen o škodlivosti předčasného propuštění a o nebezpečí nepříznivých následků. Nepodaří-li se nemocného nebo jeho příbuzné přesvědčit, aby od předčasného propuštění upustili, musí nemocný nebo, nemůže-li sám psát, jeho příbuzní podepsat revers o předčasném propuštění v záznamu o zdraví a nemoci. Každé předčasné propuštění nemocného na revers potvrzuje | |
| (48) | |
| (49) Při propuštění nemocného zapíše ošetřující lékař podrobnou epikrisi onemocnění do záznamu o zdraví a nemoci. Opis epikrise zašle závodnímu lékaři, jde-li o nemocného ze závodu, kde je ustanoven závodní lékař, a ošetřujícímu lékaři v příslušném zdravotním obvodu. | |
| (50) před propuštěním pohovoří ošetřující lékař s nemocným o jeho onemocnění, dá mu písemné pokyny o potřebném dalším léčení a životosprávě a předepíše potřebné léky. Vyžaduje-li úspěch léčení zvláštních opatření v rodině, zajistí ošetřující lékař také vyrozumění rodiny a kontrolu, zda jsou tato opatření dodržována. | |
| (51) K umírajícímu je povinna zdravotní sestra vždy volat lékaře, který rozhodne podle možnosti o odděleném umístění umírajícího. | Úmrtí |
| (52) Ošetřující lékař je povinen oznámit úmrtí ihned příbuzným zemřelého způsobem co nejšetrnějším. | |
| (53) Osobní věci zemřelého převzaté do úschovy ústavu i věci, které měl zemřelý u sebe, musí vydat sestra pozůstalým na podpis; to se týká i všech drobností, třebas bez majekové hodnoty, které mohou být cenné pro pozůstalé. | |
| (54) Každé úmrtí viduje | |
| (55) Mrtvola zemřelého v nemocnici je pitvána; případy podléhající soudní pitvě jsou odevzdávány ústavu pro soudní pitvy. Pitvy se povinně účastní | Pitvy |
| (56) Nebyla-li zjištěna totožnost zemřelého, je třeba ponechat mrtvolu pokud možno po 3 dny bez pitvy. Neprokáže-li se totožnost ani do té doby, musí být mrtvola před pitvou fotografována zpředu i z profilu. Snímek se přiloží k seznamu o zdraví a nemoci a k pitevnímu protokolu. | |
| (57) Každý případ umrtí, u něhož se analysou zjistí, že došlo k závadě v léčení nebo ošetřování nebo k rozporu mezi diagnosou klinickou a pathologickou-anatomickou, musí být hlášen řediteli ústavu. | |
| (58) | |
| (59) Prosektor sestavuje každý měsíc přehled srovnání diagnos Klinických s diagnosami pathologicko-anatomickými podle jednotlivých oddělení. K provedení rozboru výsledků srovnání pathologicko-anatomických a klinických diagnos a k provedení epikrisi zemřelých se konají alespoň jednou měsíčně pathologicko-anatomické konference. Jejich úkolem je rozbor omylů klinické diagnostiky a vyjasnění jejich příčin, zjišťování nedostatků v léčení, pozdní hospitalisace a pod., aby se předešlo podobným nedostatkům v další práci. | Pathologicko-anatomické konference |
| (60) Na odděleních jsou v uzamčených příručních lékárničkách uložena nejnutnější léčiva pro běžnou potřebu; odděleně jsou uložena léčiva k vnitřnímu užívání, léčiva k zevnímu užití a injekční materiál. Omamné látky, látky prudce účinkující a cenná léčiva jsou uložena odděleně ve zvlášť dobře zabezpečené skřínce, antibiotika v uzamčených ledničkách. Manipulace léčivy pro běžnou potřebu je upravena zvláštními předpisy. | Léčiva pro běžnou potřebu |
| (61) Za stav příruční lékárny odpovídá vrchní sestra, která má klíče od této lékárny; při odchodu z oddělení odevzdá klíče žurnální sestře, která tím přejímá odpovědnost za stav lékárny. |
B. V ambulantních zařízeních.
| Dispensární metoda | (62) Základní pracovní metodou ambulantních zařízení je metoda dispensární, která záleží v tom, že se pravidelným prošetřováním zdravotního stavu obyvatelstva aktivně vyhledávají nemocní nebo osoby potřebující zvýšené zdravotní péče, třídí se a vedou se v evidenci za tím účelem, aby jim byla zajištěna plná ochrana zdraví, aby byly odstraněny závady, které spolupůsobí na vznik nebo zhoršování nemoci, aby jim bylo poskytnuto včasné a nemoci odpovídající léčení a aby bylo zabráněno šíření přenosných nemocí. |
| (63) Aktivní povaha této péče se projevuje zejména také v návštěvní službě tím, že zdravotnický pracovník nevyčkává na vyžádání příští návštěvy, ale sám stanoví podle potřeby další návštěvy | |
| (64) Stálý osobní a písemný styk obvodního lékaře s odbornými lékaři okresního střediska zabezpečuje jednotnost, komplexnost i plynulost preventivní a léčebné péče a zvyšuje odbornou kvalifikaci obvodního lékaře. | |
| Příjem do ošetřovaní | (65) v obvodních ambulantních zařízeních se přijímají do ošetřování (vyšetřování) |
| osoby pozvané k ošetřování, | |
| osoby, které samy vyhledají ošetřování v příslušném zařízení, | |
| osoby odeslané na doléčení nebo pod lékařský dohled z okresního nebo krajského střediska nebo z nemocnice, po případě z odborného léčebného a ošetřovacího ústavu nebo z jiného odborného zařízení. | |
| (66) v odborných odděleních okresního střediska přijímají se do ošetřování | |
| osoby pozvané lékařem okresního střediska, | |
| osoby, které mají podle platných předpisů nárok na přímý přístup k odbornému lékaři, | |
| osoby odeslané na odbornou péči lékařem z ambulantních obvodních zařízení, | |
| osoby odeslané na odborné doléčení a pod odborný lékařský dohled lékařem z nemocnice nebo jiného odborného zařízení ošetřovacího ústavu. | |
| (67) V odborných odděleních krajského střediska přijímají se do ošetřování | |
| osoby pozvané krajským střediskem, | |
| osoby odeslané do odborné péče lékařem z okresního střediska, okresní nebo krajské nemocnice, po případě z jiného odborného zaražení. | |
| (68) V pravidelném léčení střediska jsou osoby, jejichž stav vyžaduje péči odborného lékaře a které byly proto lékařem střediska převzaty do léčení. V těchto případech přejímá odborný lékař střediska plnou odpovědnost za péči o nemocného; je proto povinen konat vše, čeho je k úspěšnému léčení potřebí, tedy i službu posudkovou a v případě potřeby i návštěvy u lůžka nemocného v bytě. | |
| (69) Osoby objednané k preventivním prohlídkám se vykazují objednacím listem, po případě, Jde-li o hromadnou preventivní prohlídku zaměstnanců některého závodu, společným jmenným seznamem. Nemocní objednaní k léčení nebo ke kontrole vykazují se zpravidla legitimací, která je jim vystavena při prvé návštěvě na odborném oddělení. | |
| (70) Na pracovištích praktických lékařů v okresním zdravotnickém středisku se příjem nemocných provádí obdobně jako v ambulantních zařízeních. | |
| Lékařská a ošetřovací péče | (71) O lékařské a ošetřovací péči platí přiměřeně ustanovení odstavců 40 až 48. |
| Preferenční pořadí | (72) Příjem nemocných se ve všech ambulantních zařízeních ústavu provádí podle tohoto pořadí pro přednostní poskytování ambulantní péče: |
| 1. akutní stavy vyžadující okamžitou pomoc, u nichž je nebezpečí z prodlení, a jiná těžká onemocnění, | |
| 2. dělníci ze závodů preferovaných výrobních odvětví, matky s dětmi do 6 let a těhotné ženy, | |
| 3. ostatní pojištěnci a jejich rodinní příslušníci a osoby jim na roveň postavené, | |
| 4. nepojištěné osoby. | |
| Ošetřování mimo pracovní dobu | (73) Aby ošetřováním pracujících nevznikaly zbytečné ztráty v pracovní době, je ředitel ústavu povinen organisovat provoz ambulantních zařízení tak, aby pracující mohli tato zařízení navštěvovat především mimo svou pracovní dobu, a pro tuto dobu zabezpečit v ambulantních zařízeních službu nejkvalifikovanějších lékařů. Zdravotničtí pracovníci jsou povinni při určování dalšího ošetření nemocného zjišťovat dotazem, kdy se může dostavit mimo svou pracovní dobu, a je-li to podle povahy případu možno, stanovit další ošetření tak, aby nedocházelo k absenci v práci. |
| Léčiva pro běžnou potřebu | (74) O léčivech pro běžnou potřeba v ambulantních zařízeních platí obdobně ustanovení odstavců 60 a 61. |
Poznámky
*) V obou případech jde o zařízení ve smyslu vládního usnesení ze dne 12. prosince 1950, o zásadách pro hospodaření některých zařízení v oboru státního hospodářství, uveřejněného vyhláškou ministra financí č. 691/1950 Ú. l. I.
*) Jde o zařízení ve smyslu vládního usnesení ze dne 12. prosince 1950, o zásadách pro hospodaření některých zařízení v oboru státního hospodářství, uveřejněného vyhláškou ministra financí č 691/1950 Ú. l. I.