Details
ECLI
Identification number
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
Rozhodnutie_36C-133-2014.pdf
PDF · 98 KB
Case nature
Area
Subarea
36C/133/2014
Rozhodnutie
Okresný súd Košice I sudkyňou JUDr. Alenou Mazúrovou v právnej veci žalobcu: Justrinon Management, s.r.o., so sídlom Brno - střed -Trnitá, Mlýnská 326/13, okres Brno - město, 602 00, Česká republika, právne zastúpený Advokátskou kanceláriou VRBA & PARTNERS, s.r.o., so sídlom Sliezska 9, 831 03 Bratislava, IČO:35918223, proti žalovanému: F. N., J..X.X.XXXX, J. G. P. XX, H., Y..Č.. J. J. S., L. Q. O. O., L. Okresného N. H. F., o zaplatenie 7.836,49 CZK s príslušenstvom
rozhodol:
Žalovaný je povinný zaplatiť žalobcovi sumu 7.836,49 CZK, 18,90% ročný úrok zo sumy 6.365,71 CZK od 2.3.2013 do zaplatenia, 7,75% ročný úrok zo sumy 6.365,71 CZK od 2.3.2013 do zaplatenia, do troch dní od právoplatnosti tohto rozsudku.
Žalovaný je povinný nahradiť žalobcovi trovy konania v sume 92,07 EUR, pozostávajúce zo zaplateného súdneho poplatku vo výške 17 EUR a trov právneho zastúpenia vo výške 75, 07 EUR, na účet Advokátskej kancelárie Vrba & Partners, s.r.o., so sídlom Sliezska 9, 831 03 Bratislava, IČO:35918225, do troch dní od právoplatnosti tohto rozsudku.
odôvodnenie:
Žalobca podanou žalobou došlou súdu dňa 3.7.2014 sa domáhal voči žalovanému zaplatenia sumy 7.836,49 CZK, 18,90% ročného úroku zo sumy 6.365,71 CZK od 2.3.2013 do zaplatenia, 7,75% ročného úroku zo sumy 6.365,71 CZK od 2.3.2013 do zaplatenia a náhrady trov konania. Žalobca uviedol, že pohľadávku, ktorá je predmetom konania nadobudol postúpením od Českej spořitelni, a.s., so sídlom Praha 4, Olbrachtova 1929/62, 140 00 Česká republika, IČ:45244782 na základe zmluvy zo dňa 1.3.2013. Žalovanému bolo postúpenie pohľadávky oznámené listom zo dňa 22.3.2013. Žalobca uviedol, že medzi právnym predchodcom žalobcu - Českou spořitelnou, a.s. ako veriteľom a žalovaným ako dlžníkom bola dňa 21.11.2011 uzatvorená zmluva o osobnom účte Českej spořitelni, na základe ktorej bol žalovanému otvorený a vedený sporožírový účet. Súčasne medzi Českou spořitelnou a žalovaným bola uzatvorená zmluva o kontokorentnom úvěru na sporožirovém/osobním účtu, na základe ktorej bol žalovanému poskytnutý úver až do výške 5.000 CZK, tzv. kontokorent, ktorý bol vedený a poskytnutý v českých korunách. Neoddeliteľnou súčasťou zmluvy o úvere boli všeobecné obchodné podmienky Českej spořitelni. Na základe zmluvy o úvere bol žalovaný povinný platiť pôvodnému veriteľovi ročný úrok z kontokorentu a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu v súlade s platným sadzobníkom Českej spořitelni; uvedené úroky a ceny boli v súlade so zmluvou o úvere započítavané do výšky kontokorentu. Výšku úrokovej sadzby kontokorentu podľa čl.II zmluvy o úvere bola stanovená ako pevná sadzba vo výške 18,90% ročne. V mesiaci december 2011vznikol na sporožírovom účte žalovaného nepovolený debetný zostatok a preto žalovaného Česká spořitelna vyzvala k vyrovnaniu tohto nepovoleného debetného zostatku do dňa 29.2.2012. Aj napriek výzve žalovaný debetný zostatok na sporožírovom účte nevyrovnal, preto Česká spořitelna previedla pohľadávku voči žalovanému dňa 1.3.2012 na evidenčný účet pohľadávok z nepovolených debetných zostatkov a ku ktorému dňu predstavoval nepovolený debetný zostatok sumu 6.365,71 CZK a úrok 13,21 CZK. Odo dňa prevodu pohľadávky na evidenčný účet pohľadávok z nepovolených debetných zostatkov t.j. od 1.3.2012 bol
nepovolený debetný zostatok v stanovenej výške úročený úrokom poskytnutého kontokorentu 18,90% ročne a zákonným úrokom z omeškania 7,75%. Ku dňu postúpenia pohľadávky činila celková dlžná čiastka 7.836,49 CZK, ktorá predstavuje istinu (nepovolený debetný zostatok) 6.365,71 CZK a úrok 1.470,78 CZK, ktorý k dlžnej sume prirástol do dňa postúpenia pohľadávky na žalobcu. Odo dňa nasledujúceho po dni postúpenia pohľadávky, t.j. od 2.3.2013 naďalej žalobca úročí dlžnú istinu vo výške 6.365,71 CZK úrokom z kontokorentu vo výške 18,90% ročne a 7,75% ročným zákonným úrokom z omeškania. Žalobca poukázal na § 1 nariadenia vlády ČR č.33/2010 Sb. a uviedol, že v období od 7.5.2010 do 29.6.2012 bola repo sadzba ČNB vo výške 0,75%. Výška kapitalizovaného úroku 1.470,78 CZK pozostáva z úroku z omeškania vo výške 513,38 CZK a úroku z poskytnutého kontokorentu vo výške 957,40 CZK.
V rámci prípravy pojednávania súd vykonal šetrenie za účelom zistenia pobytu žalovaného a aj napriek vykonanému šetreniu sa súdu nepodaril zistiť pobyt žalovaného, preto mu súd v súlade s § 29 ods.2 O.s.p. ustanovil opatrovníka na zastupovanie v tomto konaní, ktorý sa k návrhu na začatie konania písomne nevyjadril.
Súd prejednal vec v neprítomnosti právneho zástupcu žalobcu a opatrovníka podľa § 101 ods.2 O.s.p. pričom prihliadol na obsah spisu a dosiaľ vykonané dôkazy.
Súd vykonal dokazovanie oboznámením sa s návrhom na začatie konania, s listinnými dôkazmi pripojenými v spise a zistil tento skutkový stav:
Zo zmluvy o postúpení pohľadávok uzavretej dňa 26.2.2013 medzi Českou spořitelnou, a.s. so sídlom Praha 4, Olbrachtová 1929/62, 140 00 Česká republika, IČ:45244782 ako postupiteľom a žalobcom ako postupníkom súd zistil, že pôvodný veriteľ - Česká spořitelna, a.s. postúpila touto zmluvou svoju pohľadávku na terajšieho žalobcu voči žalovanému. Žalovanému postúpenie pohľadávky bolo oznámené písomným listom zo dňa 22.3.2013 pôvodným veriteľom. Postúpenie pohľadávky voči žalovanému je zrejmé z prílohy č.1 - Seznam pohladávek. Právny predchodca žalobcu - Česká spořitelna, a.s. ako banka a žalovaný ako klient uzatvorili zmluvu o osobnom účte dňa 21.11.2011, na základe ktorej bol žalovanému otvorený a vedený osobný účet (účet sporožírový č.XXXXXXXXXX/XXXX v korunách českých).
Dňa 21.11.2011 medzi právnym predchodcom žalobcu a žalovaným bola uzatvorená zmluva o kontokorentnom úvere na sporožírovom účte, v zmysle ktorej zmluvy poskytol právny predchodca žalobcu žalovanému úver a to do výšky 5.000 korún českých. Bola dohodnutá úroková sadzba úveru na pevnú výšku 18,90% ročne, pričom úrok sa počítal zo skutočnej výšky doposiaľ neuhradenej istiny úveru denne. V čl.III bodu 3 zmluvy o kontokorentnom úvere bolo uvedené, že v prípade omeškania klienta so splácaním svojich peňažitých záväzkov zo zmluvy je banka oprávnená požadovať z nesplatných čiastok úrok z omeškania vo výške stanovenej platnými všeobecne záväznými právnymi predpismi a ďalej ceny spojené so správou úveru v omeškaní a s prípadným vymáhaním úveru.
Výzvou zo dňa 4.2.2012 bol žalovaný právnym predchodcom žalobcu vyzvaný k úhrade dlžnej čiastky pred jej zosplatnením a to v lehote do 29.2.2012.
Z listinných dôkazov doložených žalobcom súd zistil, že na sporožírovom účte žalovaného v mesiaci december 2011 vznikol nepovolený debetný zostatok, ktorý činil k 1.3.2012 sumu 6.365,71 EUR - istina, úroky predstavovali k uvedenému dňu sumu 13,21 CZK. Od 2.3.2012 ku dňu postúpenia pohľadávky, t.j. k 1.3.2013 výška nepovoleného debetného zostatku činila na istine sumu 6.365,71 CZK a na úrokoch sumu 1.470,78 EUR, nakoľko nepovolený debetný zostatok vo výške 6.365,71 CZK bol naďalej úročný úrokom z poskytnutého kontokorentu 18,90% ročne a zákonným úrokom z omeškania 7,75% ročne, t.j. od 2.3.2012 do 1.3.2013.
Podľa § 497 Obchodního zákoníka, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podľa § 499 Obchodního zákoníka, za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.
Podľa § 502 ods. 1, 2 Obchodního zákoníka, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.
Podľa § 503 ods. 1,2,3 Obchodního zákoníka, závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
Podľa § 504 Obchodního zákoníka, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.
Podľa § 506 Obchodního zákoníka, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
Podľa § 365 Obchodního zákoníka,dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.
Podľa 369 ods. 1 Obchodního zákoníka, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
Podľa § 524 ods. 1,2 Občanského zákoníka, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
Podľa § 526 ods. 1 Občanského zákoníka, postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.
Podľa § 6 ods. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.
Podľa § 6 ods. 2 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel nebo zprostředkovatel je povinen spotřebiteli poskytnout na požádání bezplatně kopii návrhu smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. To neplatí, pokud věřitel není ochoten přistoupit k uzavření této smlouvy v okamžiku, kdy spotřebitel o kopii návrhu požádá.
Podľa § 10 ods. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru , roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se rovná současné hodnotě všech nákladů spotřebitele sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
Podľa § 10 ods. 2 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr se použijí celkové náklady úvěru pro spotřebitele s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některého ze závazků stanovených ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a další náklady spojené s platebními transakcemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly samostatně uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem.
Podľa § 10 ods. 3 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr je založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěr bude trvat po dohodnutou dobu a že věřitel a spotřebitel splní řádně a včas své povinnosti.
Podľa § 10 ods. 4 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, umožňuje změnu úrokové sazby nebo změnu výše plateb s úvěrem souvisejících, které jsou zahrnuté do roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, má se pro účely výpočtu za to, že úroková sazba a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit do konce účinnosti této smlouvy.
Podľa § 13 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, je-li to dohodnuto ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou, může věřitel spotřebiteli z objektivních důvodů ukončit oprávnění čerpat spotřebitelský úvěr. O této skutečnosti a důvodech, které ho k tomu vedou, musí věřitel spotřebitele informovat předem; není-li to možné, pak bez zbytečného odkladu po této skutečnosti. Informaci předá v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Ustanovení věty druhé se nepoužije v případě, brání-li poskytnutí takové informace jiný právní předpis.
Podľa § 16 ods. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, překročením se rozumí faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání.
Podľa § 16 ods. 2 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, je-li ve smlouvě o platebních službách spotřebiteli umožněno překročení, musí tato smlouva obsahovat informace o výpůjční úrokové sazbě a podmínkách použití této sazby, indexu nebo referenční sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, sankcích, poplatcích a úrocích z prodlení za toto překročení. Tyto informace je věřitel zároveň povinen poskytovat spotřebiteli pravidelně v přiměřeném intervalu v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.
Podľa § 16 ods. 3 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, jestliže dojde k výraznému překročení, které trvá déle než jeden měsíc, věřitel bezodkladně spotřebitele v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informuje o a) tomto překročení, b) jeho výši, c) výpůjční úrokové sazbě a d) možných sankcích, poplatcích nebo úrocích z prodlení.
Podľa § 3016 zákona č. 89/2012 Sb. ( Občanský zákoník ) účinného od 1.1.2014, ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
Podľa § 3028 ods. 1,2,3 zákona č. 89/2012 Sb. ( Občanský zákoník ) účinného od 1.1.2014, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
Podľa § 1 NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
Podľa Čl. II nařízení vlády č. 163/2005 Sb., výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění tohoto nařízení, nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Výše úroků z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí dosavadními právními předpisy.
Podľa Čl. II nařízení vlády č. 33/2010 Sb., výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí dosavadními právními předpisy.
Podľa § 1 nařízení vlády č. 33/2010 Sb.,výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.
Súd zhodnotiac zistený skutkový stav dospel k záveru, že žaloba žalobcu je v celom rozsahu dôvodná. Je nesporné, že medzi právnym predchodcom žalobcu - Českou spořitelnou, a.s. a žalovaným bol právnym predchodcom žalobcu ako bankou zriadený v prospech žalovaného odo dňa 21.11.2011 osobný účet v Českej spořitelni, číslo účtu 2303290163/0800 a ktorý bol vedený v českých korunách. V uvedený deň bola medzi právnym predchodcom žalobcu a žalovaným uzatvorená podľa § 497 a nasl. Obchodního zákoníka a v súlade so zákonom č.145/2010 Sb. o spotřebitelskem úveru a o změne některích zákonu zmluva o kontokorentnom úvere na sporožírovom / osobnom účte, v zmysle ktorej banka poskytla žalovanému ako klientovi úver na bankovom účte č.2303290163/0800 do výšky 5.000 CZK. Úroková sadzba úveru bola stanovená pevne na výšku 18,90 % ročne. Z listinných dôkazov vyplynulo, že žalovaný sa dostal do nepovoleného debetu v decembri 2012 a ku dňu 1.3.2012 nepovolený debetný zostatok činil sumu 6.365,71 CZK na istine. Od uvedeného dňa sa nepovolený debetný zostatok úročil dohodnutou úrokovou sadzbou vo výške 18,90% ročne a s poukazom na čl.III bod 3 zmluvy o kontokorentnom úvere sa istina úročila ďalej aj zákonným úrokom z omeškania vo výške 7,75% ročne poukazujúc na § 1 nariadenia vlády SR č.33/2010 Sb. Čiastka, ktorú žalovaný dlhuje žalobcovi činí spolu 7.836,49 CZK, ktorá suma pozostáva z istiny vo výške 6.365,71 CZK a úroku 1.470,78 EUR, ktorý k dlžnej sume prirástol od 1.3.2012 do 1.3.2013. Zhrnúc vyššie uvedené súd rozhodol tak ako je uvedené vo výrokovej časti tohto rozsudku a okrem zaplatenia dlžnej sumy zaviazal žalovaného aj k povinnosti zaplatiť žalobcovi dohodnutý úrok vo výške 18,90 % ročne zo sumy istiny od 2.3.2013 ako aj úroky z omeškania vo výške 7,75% ročne poukazujúc na § 1 nariadenia vlády ČR č.33/2010 Sb. a poukazujúc na to, že výška repo sadzby ČNB v danom období činila 0,75% ( od 7.5.2010 do 29.6.2012 - vznik omeškania od 2.3.2012) a to od 2.3.2013 t.j. odo dňa, ktorý nasleduje po dni postúpenia pohľadávky.
Podľa § 142 ods. 1 Občianskeho súdneho poriadku, účastníkovi, ktorý mal vo veci plný úspech, súd prizná náhradu trov potrebných na účelné uplatňovanie alebo bránenie práva proti účastníkovi, ktorý vo veci úspech nemal.
Podľa § 151 ods. 1 Občianskeho súdneho poriadku, o povinnosti nahradiť trovy konania rozhoduje súd na návrh spravidla v rozhodnutí, ktorým sa konanie končí. Účastník, ktorému sa prisudzuje náhrada trov konania, je povinný trovy konania vyčísliť najneskôr do troch pracovných dní od vyhlásenia tohto rozhodnutia.
Podľa § 151 ods. 2 Občianskeho súdneho poriadku, ak účastník v lehote podľa odseku 1 trovy nevyčísli, súd mu prizná náhradu trov konania vyplývajúcich zo spisu ku dňu vyhlásenia rozhodnutia s výnimkou trov právneho zastúpenia; ak takémuto účastníkovi okrem trov právneho zastúpenia iné trovy zo spisu nevyplývajú, súd mu náhradu trov konania neprizná a v takomto prípade súd nie je viazaný rozhodnutím o prisúdení náhrady trov konania tomuto účastníkovi v rozhodnutí, ktorým sa konanie končí.
Podľa § 151 ods. 8 Občianskeho súdneho poriadku, vo výroku o náhrade trov konania súd vyjadrí osobitne trovy právneho zastúpenia a iné trovy konania, ktorých náhrada sa účastníkovi priznáva.
Podľa § 149 ods. 1 Občianskeho súdneho poriadku, ak advokát zastupoval účastníka, ktorému bola prisúdená náhrada trov konania, je ten, ktorému bola uložená náhrada týchto trov, povinný zaplatiť ju advokátovi.
Súd o trovách konania rozhodol v súlade s § 142 ods. 1 O.s.p. Súd priznal žalobcovi náhradu trov konania, ktorá pozostáva zo zaplateného súdneho poplatku vo výške 17 Eur a trov právneho zastúpenia vo výške 75,07 Eur za dva úkony právnej pomoci z hodnoty sporu po 23,24 Eur ( § 10 ods. 1, § 13a ods. 1 písm. a/, c/ vyhlášky 655/2004 Z.z. - prevzatie a príprava zastúpenia, podanie návrhu na začatie konania zo dňa 27.6.2014 ) + paušál 2 x 8,04 Eur = 16,08 Eur ( § 16 ods. 3 vyhlášky 655/2004 Z.z. ) + 20 % DPH zo sumy 62,56 Eur, čo činí 12,51 Eur ( § 18 ods. 3 vyhl. č. 655/2004 Z.z. ). Spolu trovy právneho zastúpenia činia sumu 75,07 Eur a trovy konania v konaní úspešného žalobcu činia sumu 92,07 Eur, a ktorú sumu je v konaní neúspešný žalovaný povinný nahradiť žalobcovi na účet jeho právneho zástupcu v súlade s § 149 ods. 1 O.s.p., č. ú. SK58 1100 0000 0029 2290 3176, VS: 4704563803.
Poučenie:
Proti rozsudku je prípustné odvolanie, ktoré možno podať do 15 dní odo dňa jeho doručenia v 2 vyhotoveniach na súde, proti rozhodnutiu ktorého smeruje.
V zmysle § 205 ods. 1 Občianskeho súdneho poriadku v odvolaní sa má popri všeobecných náležitostiach (§ 42 ods. 3) uviesť, proti ktorému rozhodnutiu smeruje, a akom rozsahu sa napáda, v čom sa toto rozhodnutie alebo postup súdu považuje za nesprávny a čoho sa odvolateľ domáha. V zmysle § 205 ods. 2 Občianskeho súdneho poriadku odvolanie proti rozsudku alebo uzneseniu, ktorým bolo rozhodnuté vo veci samej, možno odôvodniť len tým, že a) v konaní došlo k vadám uvedeným v § 221 ods. 1, b) konanie má inú vadu, ktorá mohla mať za následok nesprávne rozhodnutie vo veci, c) súd prvého stupňa neúplne zistil skutkový stav veci, pretože nevykonal navrhnuté dôkazy, potrebné na zistenie rozhodujúcich skutočností, d) súd prvého stupňa dospel na základe vykonaných dôkazov k nesprávnym skutkovým zisteniam, e) doteraz zistený skutkový stav neobstojí, pretože sú tu ďalšie skutočnosti alebo dôkazy, ktoré doteraz neboli uplatnené (§ 205a), f) rozhodnutie súdu prvého stupňa vychádza z nesprávneho právneho posúdenia veci.
Ak povinný dobrovoľne nesplní, čo mu ukladá vykonateľné rozhodnutie, oprávnený môže podať návrh na vykonanie exekúcie podľa osobitného zákona.