Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 106/2025-134

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní Mgr. Kristýnou Křiváčkovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované

o zaplacení částky 608 476 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 13. 5. 2025 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, jíž se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 588 476 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 608 476 Kč od 12. 11. 2024 do 12. 5. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 588 476 Kč od 13. 5. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 30 887,43 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 13. 5. 2025 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, jíž se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 588 476 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 608 476 Kč od 12. 11. 2024 do 12. 5. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 588 476 Kč od 13. 5. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 30 887,43 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se proti žalované domáhá zaplacení částky 608 476 Kč s příslušenstvím z titulu odpovědnosti státu za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným podezřelý výraz Anonymizováno. Žalovaný byl ode dne datum, avšak rozsudkem Krajského soudu v adresa ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze byl pravomocně zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl stíhán. Z tohoto důvodu považuje podezřelý výraz za nezákonné a tvrdí, že mu v příčinné souvislosti s ním vznikla majetková i nemajetková újma. V rámci předběžného projednání nároku uplatnil žalobce náhradu nákladů obhajoby, cestovních výdajů, parkovného a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 600 000 Kč, přičemž žalovaná mu uhradila pouze většinu nákladů obhajoby a část cestovních výdajů, avšak neuznala nárok na amortizaci vozidla ani na náhradu nemajetkové újmy. Nemajetkovou újmu žalobce spatřuje zejména v závažném zásahu do své osobní a rodinné sféry způsobeném stíháním pro společensky mimořádně podezřelý výraz. Dále poukazuje na to, že podezřelý výraz trvalo přibližně 19 měsíců a že byl po dobu téměř dvou dnů omezen na Anonymizováno

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uvedla, že v rámci předběžného projednání nároku podle již žalobci přiznala a vyplatila částku 123 382,11 Kč představující náhradu účelně vynaložených nákladů obhajoby a část cestovních nákladů, přičemž za nesporné označila průběh podezřelý výraz vedeného proti žalobci, které skončilo jeho pravomocným zproštěním obžaloby. Sporným však činí nárok na náhradu tzv. amortizace vozidla a nárok na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu. K nároku na amortizaci vozidla namítá, že jde o institut pracovního práva použitelný pouze při pracovních cestách a nelze jej aplikovat při náhradě škody podle Pokud jde o požadovanou náhradu nemajetkové újmy ve výši 600 000 Kč, žalovaná připouští, že podezřelý výraz mohlo žalobci způsobit určitou míru nejistoty, frustrace a dalších negativních pocitů, má však za to, že vzhledem k délce podezřelý výraz přibližně jeden a půl roku, jeho plynulému průběhu, krátkodobému omezení osobní svobody žalobce a neprokázání tvrzených zásahů do jeho rodinného a osobního života postačuje jako přiměřené zadostiučinění omluva, která již byla žalobci poskytnuta. Dále namítá, že žalobce neprokázal mimořádnou intenzitu vzniklé nemajetkové újmy ani neodkázal na srovnatelnou judikaturu odůvodňující požadovanou výši satisfakce.

3. Soud pak následně na jednání konaném dne datum poučil žalobce, že je primárně na něm, aby označil podobná rozhodnutí a v obdobných věcech za účelem posouzení výše uplatněné nemajetkové újmy a zároveň poskytl žalobci odkaz na databázi rozhodnutí vedenou právnická osoba.

4. Žalobce v doplnění svých tvrzení sdělil, že soud má příslušnou judikaturu znát z úřední povinnosti, a vytkl žalované, že soudu předkládá pouze rozhodnutí podporující její stanovisko, nikoli rozhodnutí, v nichž bylo poškozeným přiznáno vyšší zadostiučinění. Jako příklad uvedl rozsudek Městského soudu v Praze, v němž bylo osobě nedůvodně stíhané pro podezřelý výraz přiznáno zadostiučinění ve výši 350 000 Kč. Současně odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. , podle něhož je třeba při srovnání obdobných případů přihlížet k jedinečným okolnostem každé věci. Ve vztahu k výši požadovaného zadostiučinění žalobce tvrdí, že jeho případ vykazoval vyšší intenzitu zásahu než případ, na který odkazuje. Zdůrazňuje, že byl stíhán pro zvlášť podezřelý výraz se sazbou Anonymizováno odnětí svobody, zatímco ve srovnávané věci šlo o podezřelý výraz. podezřelý výraz žalobce podle jeho tvrzení trvalo 19 měsíců, tedy déle než ve srovnávaném případě, a již krátce po jeho zahájení měly být k dispozici důkazy významně zpochybňující pravdivost obvinění. Žalobce dále tvrdí, že podezřelý výraz mělo závažné dopady do jeho osobního života. Uvádí, že přestože nedošlo k medializaci v tisku, informace o obvinění se šířily prostřednictvím jméno FO (Anonymizováno), což vedlo k negativním reakcím okolí, mimo jiné i ve Anonymizováno. V důsledku podezřelý výraz měl trpět Anonymizováno. Konečně žalobce zdůraznil, že před zahájením podezřelý výraz, měl dobrou pověst, vedl aktivní společenský život a angažoval se v komunální politice. Za významný následek stíhání považuje také omezení kontaktu s Anonymizováno, který mu měl být ze strany jméno FO v počáteční fázi podezřelý výraz řízení zcela znemožňován.

5. Žalovaná ve svém doplnění uvedla, že proti žalobci bylo dne datum zahájeno další podezřelý výraz podle § 185 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit vůči Anonymizováno. Stížnost žalobce proti usnesení o zahájení podezřelý výraz. Podle žalované je tato skutečnost významná při hodnocení následků nezákonného podezřelý výraz v osobnostní sféře žalobce a při posouzení rozsahu případné nemajetkové újmy. Žalovaná zastává názor, že forma a výše zadostiučinění za nezákonné podezřelý výraz Anonymizováno by se neměla bez existence podstatných odlišností významně lišit od řešení přijatého ve skutkově srovnatelných věcech. K tomu předložila jako komparativní případ rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze, v němž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že poškozenému nebyla přiznána peněžitá náhrada nemajetkové újmy ve výši 80 000 Kč za nezákonné podezřelý výraz. Za dostatečné bylo považováno konstatování nezákonnosti zahájení podezřelý výraz spolu s omluvou. Peněžité odškodnění bylo v dané věci přiznáno pouze za desetidenní nezákonnou vazbu ve výši 10 000 Kč.

6. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

7. Podáním ze dne datum uplatnil žalobce vůči Anonymizováno nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy podle z titulu nezákonného podezřelý výraz. Uvedl, že proti němu bylo dne datum podezřelý výraz skončilo jeho pravomocným zproštěním obžaloby, když soudy dospěly k závěru, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl stíhán. Žalobce z této skutečnosti dovozuje nezákonnost podezřelý výraz. Za újmu vzniklou v souvislosti s podezřelý výraz požadoval celkem 731 983 Kč, sestávající z nákladů obhajoby ve výši 118 400 Kč, cestovních nákladů a parkovného ve výši 13 583 Kč, zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 600 000 Kč. K nemajetkové újmě uvedl zejména, že podezřelý výraz negativně zasáhlo do jeho rodinného a osobního života. Anonymizováno. Anonymizováno. Dále uvedl, že se kvůli nákladům na obhajobu zadlužil, musel Anonymizováno. Tvrdil rovněž zhoršení své pověsti v místě bydliště a okolí. Poukázal na skutečnost, že byl po zahájení podezřelý výraz zadržen od datum do datum, přičemž pobyt v cele předběžného zadržení označil za zvlášť stresující. Celková délka podezřelý výraz činila přibližně 19 měsíců. (Zjištěno z uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státu, resp. nesprávným úředním postupem ze dne datum na č.l. 4 verte.)

8. Ministerstvo spravedlnosti po předběžném projednání nároku uznalo, že byly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu vzniklou nezákonným podezřelý výraz. Žalobci přiznalo náhradu nákladů obhajoby ve výši 118 275 Kč a náhradu jízdného a parkovného ve výši 5 107,11 Kč. Ve vztahu k nemajetkové újmě ministerstvo konstatovalo porušení práva žalobce nebýt Anonymizováno jinak než ze zákonných důvodů a vyslovilo mu omluvu za nezákonné podezřelý výraz. Peněžité zadostiučinění však nepřiznalo s odůvodněním, že za okolností případu považuje za dostačující morální satisfakci formou omluvy. Současně poukázalo na zjištění, že žalobce je v době rozhodování opět Anonymizováno. (Zjištěno ze stanoviska ze dne datum na č.l. 7.)

9. Krajský soud v adresa rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka (č.l. 11), zprostil obžalovaného Jméno žalobce (žalobce) podle § 226 písm. a) tr. ř. obžaloby pro podezřelý výraz podezřelý výraz, neboť dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl stíhán. Soud provedl rozsáhlé dokazování výslechem obžalovaného, poškozené, rodinných příslušníků, dalších svědků, znaleckými posudky z oboru podezřelý výraz a listinnými důkazy. Za stěžejní považoval znalecký posudek psycholožky tituly před jménem jméno FO vztahující se k poškozené. Anonymizováno. Proto jej obžaloby v plném rozsahu zprostil.

10. Vrchní soud rozhodoval usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka (č. l. 25), o odvolání státní zástupkyně proti zprošťujícímu rozsudku Krajského soudu v adresa a podle § 256 tr. ř. toto odvolání jako nedůvodné zamítl. Vrchní soud dospěl k závěru, že krajský soud správně aplikoval zásadu presumpce neviny a zásadu in dubio pro reo, jeho skutkové i právní závěry označil za správné a odvolání státní zástupkyně zamítl.

11. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno (č.l. 69) má soud za zjištěné, že proti žalobci jméno FO bylo zahájeno adresa

12. Krajské státní zastupitelství sdělilo Ministerstvu spravedlnosti, že podezřelý výraz žalobce bylo zahájeno usnesením policejního orgánu dne datum pro podezřelý výraz Žalobce proti usnesení o zahájení podezřelý výraz stížnost nepodal. Dále státní zastupitelství uvedlo, že dne datum byla na žalobce podána obžaloba, neboť podezření z Anonymizováno zcela rozptýleno a státní zástupce považoval za potřebné provést těžiště dokazování před soudem. podezřelý výraz skončilo rozsudkem Krajského soudu v adresa, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Odvolání státního zástupce následně Vrchní soud v Praze usnesením zamítl. Ve vztahu k omezení osobní svobody žalobce státní zastupitelství sdělilo, že žalobce byl zadržen dne datum v Anonymizováno:Anonymizováno hodin a z policejní cely propuštěn dne datum v Anonymizováno hodin. jméno FO. Připustil, že zpočátku mu Anonymizováno, avšak tato situace byla následně vyřešena. Současně státní zastupitelství informovalo, že dne datum bylo proti žalobci zahájeno nové jméno FO. Stížnost žalobce proti zahájení tohoto podezřelý výraz byla státním zástupcem jako nedůvodná zamítnuta. (Zjištěno ze sdělení Krajského státního zastupitelství ze dne datum na č.l. 67.)

13. Usnesením Krajského státního zastupitelství v adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno, byla zamítnuta stížnost žalobce proti usnesení o zahájení jeho podezřelý výraz. Státní zástupce shledal zahájení podezřelý výraz. (Zjištěno z usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v adresa na č.l. 84.)

14. Z výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce je v důchodu, v souvislosti s adresa. Dále v souvislosti s podezřelý výraz. Jeho zdravotní stav se celkově zhoršil, a to včetně vysokého krevního tlaku a problémům se sluchem. Zhoršení zdravotního stavu vnímá jako největší újmu. Újmu dále také spatřuje v tom, že bývala partnerka jméno FO ho pomlouvala po celém adresa). Říkala, že Anonymizováno. Následně mu jméno FO, ale to pouze po dobu přibližně tří měsíců, pak byl kontakt znovu obnoven. Nejbližší rodina mu však byla v průběhu podezřelý výraz oporou.

15. Svědek tituly před jménem jméno FO, který je dlouholetým známým žalobce a jeho Anonymizováno, vypověděl, že v souvislosti s podezřelý výraz. Největší zhoršení podezřelý výraz stavu svědek spatřuje v posledních dvou letech, kdy má zcela jistě vliv na zdravotní stav žalobce zahájení dalšího podezřelý výraz. Poškození sluchu žalobce provází přibližně od Anonymizováno let a výrazně se nezhoršuje. Zhoršení krevního tlaku žalobce se svědkem nekonzultoval.

16. Ze zprávy ošetřujícího lékaře tituly před jménem jméno FO pak plyne, že Anonymizováno žalobce je dlouhodobě špatný. Anonymizováno. (Zjištěno ze zprávy lékaře tituly před jménem jméno FO na č.l. 115.)

17. Z komparativního materiálu předloženého žalobcem, z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, vyplývá, že tamní žalobce byl téměř jeden rok podezřelý výraz, za který mu hrozil trest odnětí svobody v rozmezí dvou až deseti let. podezřelý výraz Anonymizováno skončilo pravomocným zproštěním obžaloby, neboť se neprokázalo, že by se žalobce stíhaného skutku dopustil. Soudy dovodily, že nezákonné trestní stíhání zasáhlo do osobnostní sféry žalobce nad rámec běžné psychické zátěže spojené s podezřelý výraz. Újma se projevila jak v subjektivní rovině Anonymizováno, tak v objektivní rovině zásahu do práva na soukromý a rodinný život, do osobní cti a dobré pověsti. Za prokázané byly považovány zejména následující negativní dopady: podezřelý výraz, v důsledku čehož utrpěla jeho dobrá pověst a společenské postavení, omezení společenského a veřejného působení, zejména nemožnost Anonymizováno, přestože žalobce dříve zastával Anonymizováno a Anonymizováno, negativní dopady do pracovního života, spočívající ve ztrátě pracovních příležitostí a přerušení profesní spolupráce v oblasti Anonymizováno, neboť existovaly obavy z výsledku podezřelý výraz, sociální izolace celé rodiny, která se vyhýbala společenským kontaktům a byla negativně vnímána okolím, přičemž rodiče jiných dětí nechtěli své děti pouštět do kontaktu s rodinou žalobce. Za významnou okolnost považoval odvolací soud rovněž skutečnost, že žalobci bylo vyhrožováno Anonymizováno údajné oběti, a že podezřelý výraz mělo silné dopady do jeho rodinného života. Po zhodnocení všech okolností dospěl odvolací soud k závěru, že přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu činí celkem 350 000 Kč, přičemž tato částka reflektuje zejména závažnost obvinění, hrozbu vysokého nepodmíněného trestu, zásah do psychické, rodinné, společenské a pracovní sféry žalobce a poškození jeho dobré pověsti.

18. Z komparativního materiálu předloženého žalovanou, rozsudku Obvodního soudu pro adresa, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, vyplývá, že žalobce byl datum přičemž mu po změně právní kvalifikace hrozil trest odnětí svobody v sazbě pět až dvanáct let. podezřelý výraz skončilo pravomocným zproštěním obžaloby. Soud prvního stupně dovodil, že nezákonné podezřelý výraz zasáhlo žalobce především v oblasti jeho Anonymizováno stavu, osobní cti, důstojnosti, dobré pověsti a soukromého života. Za prokázané považoval, že žalobce se stal nervóznějším, uzavřenějším a stresovaným, trpěl úzkostnými a lítostivými stavy, nespavostí a nočními můrami spojenými se soudním řízením a hrozbou výkonu trestu. Užíval léky na uklidnění a intenzivně prožíval nejistotu spojenou s hrozbou dlouhodobého nepodmíněného trestu odnětí svobody. Významný zásah soud shledal také v pracovní oblasti. Žalobce pracoval ve adresa, kde současně pracovala i poškozená. Informace o podezřelý výraz se mezi zaměstnanci rozšířily a žalobce byl některými kolegy vnímán jako podezřelý výraz“. Byl vystaven dotazům a poznámkám ze strany spolupracovníků, což negativně zasáhlo jeho profesní pověst a společenské postavení na pracovišti. podezřelý výraz. Přestože žalobce nebyl ve zprávách jmenován, zveřejněné okolnosti případu a sdělení policejního mluvčího vedly k tomu, že jeho okolí bylo schopno jeho osobu s případem spojit. V partnerském životě soud zjistil, že podezřelý výraz vyvolávalo napětí v nově vzniklém vztahu žalobce. Žalobce se postupně stával uzavřenějším a lítostivějším, což negativně ovlivňovalo jeho partnerské soužití. Nebylo však prokázáno, že by docházelo k vážným konfliktům nebo rozpadu vztahu v důsledku podezřelý výraz. Rovněž nebyl zjištěn významný zásah do rodinných vztahů, neboť rodina žalobce jej podporovala a kontakt s ní omezil jen minimálně. Soud shrnul, že újma přesáhla běžnou míru spojenou s podezřelý výraz zejména vzhledem k závažnosti obvinění, hrozbě vysokého trestu, psychickým následkům, medializaci a poškození profesní pověsti. Proto považoval samotnou omluvu a konstatování nezákonnosti za nedostačující a přiznal žalobci peněžité zadostiučinění ve výši 80 000 Kč. (Zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka). Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání žalovaná. Odvolací soud potvrdil, že nezákonným zahájením podezřelý výraz žalobci nemajetková újma vznikla. Současně však dospěl k závěru, že intenzita tvrzených následků nebyla prokázána v takovém rozsahu, který by odůvodňoval přiznání peněžité satisfakce. Podle odvolacího soudu nebylo prokázáno, že by podezřelý výraz způsobilo vážnější narušení rodinného či partnerského života žalobce. Žalobce během podezřelý výraz navázal nový partnerský vztah, zachoval si zaměstnání, nepřišel o přátele ani o své společenské postavení v širším slova smyslu a byl podporován rodinou i partnerkou. Odvolací soud zdůraznil, že žalobce vedl i během podezřelý výraz v zásadě běžný život a tvrzené zásahy do jeho osobní sféry nebyly podloženy dostatečně přesvědčivými důkazy. Zásadně se odchýlil od hodnocení medializace. Uzavřel, že případnou újmu vzniklou zveřejňováním informací nelze bez dalšího přičítat státu, neboť jde o jednání třetích osob a dochází zde k přerušení příčinné souvislosti mezi nezákonným podezřelý výraz a tvrzenou újmou. Proto medializaci nepovažoval za relevantní okolnost zvyšující výši zadostiučinění. Odvolací soud rovněž poukázal na to, že žalobce sám svým chováním přispěl ke komplikovanosti podezřelý výraz orgánům činným v podezřelý výraz neposkytl všechny relevantní informace a neuváděl zcela pravdivou verzi událostí, což podporovalo důvodnost pokračování podezřelý výraz Odvolací soud uznal existenci nemajetkové újmy spočívající v samotném faktu nezákonného podezřelý výraz, avšak dospěl k závěru, že prokázané dopady nedosahují intenzity odůvodňující finanční náhradu. Za dostačující považoval omluvu a konstatování nezákonnosti podezřelý výraz, a proto výrok o přiznání částky 80 000 Kč změnil tak, že žalobu v této části zamítl. (Zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka.)

19. Zbylé navržené důkazy byly soudem pro nadbytečnost zamítnuty, neboť má soud za to, že okolnosti ohledně nemajetkové újmy byly prokázány výslechem žalobce a lékařem tituly před jménem jméno FO. Vzhledem k tomu, že žalobce sdělil, že v rodinně zůstaly vztahy po dobu podezřelý výraz zachovány, soud rodinné účastníky nevyslýchal.

20. Ze všech výše uvedených důvodů soud dovodil, následující skutkový stav: Žalobce byl od datum do datum Anonymizováno. datum podezřelý výraz zasáhlo žalobce především v oblasti jeho podezřelý výraz stavu, a to jak Anonymizováno a důstojnosti. Za prokázané soud považuje, že žalobce trpěl Anonymizováno. Došlo ke zhoršení Anonymizováno a s ní spojené Anonymizováno. V profesní, společenské ani rodinné rovině žalobce žádnou závažnější újmu neutrpěl.

21. Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, již bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v podezřelý výraz.

22. Podle zák. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních náhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Podle odst. 2 písm. a) úřadem podle odst. 1 je Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v podezřelý výraz, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.

23. Podle zák. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

24. Podle zák. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

25. Podle zák. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v . Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

26. Podle zák. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

27. Podle zák. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

28. Podle zák. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

29. Co se týká nemajetkové újmy za podezřelý výraz, dle judikatury konkrétně rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , je nutné zvážit především dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozeného, nepříznivost jejich vlivu na pověst poškozeného, jeho dosavadní způsob života a podobně. V souladu se závěry zastávanými v judikatuře Nejvyššího soudu je nutné posoudit při rozhodování o výši přiměřeného zadostiučinění v případě zahájení podezřelý výraz, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, následující kritéria:

1. povahu podezřelý výraz věci, a to zejména s ohledem na závažnost podezřelý výraz kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní podezřelý výraz vedené proti ní negativně vnímá, dále s ohledem na hrozbu podezřelý výraz (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení,

2. délku podezřelý výraz řízení, čímž se zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek poškozeného v důsledku vedeného podezřelý výraz trval,

3. následky způsobené podezřelý výraz v osobnostní sféře poškozené osoby, tj. negativní dopady podezřelý výraz do osobnosti poškozeného jednotlivce, narušení ve sféře profesní, soukromé nebo rodinné.

30. Výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném.

31. Stát dle zákona odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek, a to nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi nimi.

32. Co se týká povahy podezřelý výraz, soud dává za pravdu žalobci, že se jednalo o obvinění z podezřelý výraz, který je vnímán jako mimořádně dehonestující, který je zařazen mezi Anonymizováno. Žalobce byl ohrožen vysokým trestem odnětí svobody v délce pěti až patnácti let.

33. Ohledně délky podezřelý výraz v řízení bylo prokázáno, že podezřelý výraz trvalo od datum do datum (tzn. 18 měsíců). Nebyl tvrzen a ani ze spisu ani vyplývá nestandardní postup OČTR. Žalobcem ve vztahu k žalované nebyla uplatněna nepřiměřená délka řízení.

34. Ve vztahu k následkům způsobeným podezřelý výraz soud přihlédl k prokázaným skutečnostem účastnickým výslechem žalobce, a to že žalobci nebylo zásadně zasaženo do majetkové sféry, ani nedošlo k zásahům do pracovní či profesní sféry, neboť je důchodce, ve Anonymizováno nadále působí. Co se týče omezení společenských aktivit, byť žalobce sdělil, že nechtěl příliš chodit do společnosti a společnosti se z důvodu podezřelý výraz, nadále chodí hrát karty s přáteli, kteří ho dle jeho sdělení drží při životě a rodinné vztahy také zůstaly zachovány, když žalobce uvedl, že rodina ho během podezřelý výraz podporovala. Dočasně měl pouze omezen kontakt s Anonymizováno jméno FO, ale to po dobu pouze cca 3 měsíců. Další omezení kontaktu s Anonymizováno jméno FO se týkalo až následujícího podezřelý výraz.

35. Co se týká zdravotního stavu žalobce, soud v souvislosti s nezákonným podezřelý výraz bylo prokázáno svědkem tituly před jménem jméno FO. Dále bylo výslechem tituly před jménem jméno FO prokázáno zhoršení Anonymizováno obtíží spočívajících v Anonymizováno stavech, pro které musely být žalobci předepsány Anonymizováno. U zhoršení Anonymizováno a Anonymizováno nebyla žalobcem prokázaná příčinná souvislost s podezřelý výraz, a to ani přes poučení soudu podle

36. Soud vzal v úvahu i to, že žalobce žije na Anonymizováno, kde se podobné informace šíří poměrně rychle. Nicméně i dle sdělení žalobce v okolí informace podezřelý výraz sdělovala jeho bývala partnerka jméno FO. Soud je pak toho názoru, že stát nemůže nést odpovědnost za vědomé poškozovaní způsobené třetí osobou.

37. Soud pak vycházel zejména z komparačního materiálu předloženým žalovanou, kdy se jednalo o stejný podezřelý výraz o 5 měsíců oproti posuzovanému případu, ale zase v něm narozdíl od posuzovaného případu došlo k medializaci případu. V komparativním materiálu byl zasažen osobní život žalobce, byl ve Anonymizováno shodné s posuzovaným případem, stejně tak nebyl prokázán zásah do profesního, společenského a rodinného života.

38. Z komparativního materiálu předloženého žalobcem pak plyne, že žalobci v dané věci bylo významně zasaženo do jeho profesního života, kdy mu okolnosti podezřelý výraz zabránily znovu podezřelý výraz, došlo k rozpadu podnikání. Došlo rovněž k silným dopadům do rodinného života žalobce. Obdobné bylo zhoršení podezřelý výraz z komparativního materiálu vyplývá, že žalobce Anonymizováno, v tomto případě došlo ke zhoršení Anonymizováno.

39. Soud tak proto považuje za přiléhavější komparativní materiál předložený žalovanou. V obou případech se jednalo o podezřelý výraz, za který hrozil obviněnému citelný nepodmíněný trest odnětí svobody, a již z tohoto důvodu jsou oba případy srovnatelné z hlediska povahy vzneseného obvinění a intenzity psychické zátěže, kterou takové podezřelý výraz obvykle vyvolává. Rovněž v komparativním případě byly prokázány podezřelý výraz. Současně ani v jednom z případů nebyl prokázán natolik zásadní zásah do rodinného, profesního či společenského života, který by odůvodňoval významné navýšení přiznávaného zadostiučinění. Soud si je vědom toho, že posuzované podezřelý výraz trvalo přibližně o pět měsíců déle než podezřelý výraz v komparativní věci, tuto skutečnost však nepovažuje za natolik významnou, aby sama o sobě odůvodňovala zásadně odlišný závěr o výši přiměřeného zadostiučinění. Na druhou stranu v komparativním případě došlo k medializaci podezřelý výraz, která objektivně zvyšovala riziko zásahu do cti, důstojnosti a dobré pověsti poškozeného. Přesto odvolací soud v uvedené věci dospěl k závěru, že samotná omluva představuje dostatečnou formu satisfakce. V nyní projednávané věci sice soud na rozdíl od komparativního případu shledal i negativní dopad do Anonymizováno sféry žalobce, spočívající ve zhoršení podezřelý výraz. Z provedeného dokazování, zejména z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, vyplynulo, že na aktuálním podezřelý výraz vedené proti jeho osobě, jakož i přirozený rodné přijmení a již existujících podezřelý výraz. Za těchto okolností soud považoval za přiměřené zohlednit zdravotní následky samostatnou částkou 20 000 Kč, avšak neshledal důvod pro výraznější odchýlení se od závěrů plynoucích z komparativního případu předloženého žalovanou. Soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že podezřelý výraz bylo vedeno pro podezření ze podezřelý výraz, tedy v oblasti, v níž je zájem státu na důsledném prověřování všech relevantních skutečností mimořádně silný. Významnou okolností je dále i to, že žalobce je v současné době znovu Anonymizováno. Proto soud uzavírá, že komparativní materiál předložený žalovanou poskytuje pro určení přiměřené výše zadostiučinění přesvědčivější a skutkově bližší východisko než rozhodnutí předložené žalobcem, v němž byly prokázány podstatně závažnější dopady do profesního, rodinného i společenského života poškozeného.

40. Pro úplnost soud doplňuje, co se týká uplatněné amortizace vozidla za cesty žalobce v rámci podezřelý výraz, soud se ztotožnil s argumentací žalobkyně, kdy amortizace vozidla je pracovně právní kategorií, je spojená se služebními cestami a nelze tak tuto úpravu přenést bez dalšího do řízení o náhradu škody. Například v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, je uvedeno, že v řízení vedeném Městským soudem pod sp. zn. , 438/2014 žalobce požadoval náhradu škody vzniklou mu v souvislosti s jeho [podezřelý výraz], které skončilo zproštěním obžaloby, spočívající v nákladech na cestu osobním automobilem k obhájci a orgánům činným v [podezřelý výraz] ([částka]). Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, který žalobci paušální náhradu dle prováděcích předpisů k (tzv. amortizaci) přiznal. Odvolací soud se ztotožnil s tím, že nelze pro účely náhrady škody dle aplikovat , protože uvedený paušál je fiktivní částka sloužící pouze pro účely účetnictví a nelze ji podřadit pod pojem skutečné škody. Dále uvedl, že amortizace je postupné snižování hodnoty vozu vlivem externích podmínek (fyzické opotřebení) i rychlého technického pokroku (morální opotřebení). Pojem amortizace má svůj význam a je aplikována zásadně ve čtyřech oblastech, a těmi jsou prodej ojetých vozů, účetnictví (použití u položek dlouhodobého majetku), při využívání služebního vozidla k soukromým cestám (stanovení cestovních náhrad za tyto služební cesty) a při likvidaci škod (krácení plnění za opravu vozu). Případ žalobkyně, která použila pro soukromou cestu soukromé vozidlo, jakkoli jej užila v přímé příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí o zahájení [podezřelý výraz], však nespadá pod žádnou z nastíněných kategorií. Z tohoto důvodu nebyl soudem prvního stupně nárok na amortizaci přiznán.

41. Poškozený má právo též dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, Cpjn 206/2010 na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty 6 měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle Žalobci tak byly přiznány i úroky z prodlení ve výši dle vládního jdoucí z částky 20 000 Kč ode dne následujícího po uplynutí této lhůty. Žalovaná se tak do prodlení dostala dne datum. Ve zbytku soud uplatňovaný úrok z prodlení zamítl.

42. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z za současné aplikace nálezu Ústavního soudu sp. zn. , podle něhož soud, byť pouze částečně procesně úspěšnému, žalobci přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením. Výše nákladů řízení v částce 30 887,43 Kč je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou zástupce žalobce za 9 úkonů právní služby po 1 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu a účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum, dne datum a dne datum, vyjádření ze dne datum a účast na jednání dne datum ) podle bodu 2 písm. a) advokátního tarifu ve znění novely č. , a 9 tzv. režijními paušály po po 450 Kč , a to dle , advokátního tarifu ve znění novely č.

43. Náhradu cestovních výdajů tvoří náhrada za 5 jízd z adresa a zpět na soudní jednání (vždy po 110 km) při užití vozidla Anonymizováno s kombinovanou spotřebou motorové nafty 7,5 l/100 km a při ztrátě 20 započatých půlhodin jízdy. Čtyři jízdy v roce 2026 jsou účtovány v režimu , tj. s cenou nafty 34,10 Kč/l, sazbou základní náhrady 5,90 Kč/km a náhradou za 1 započatou půlhodinu cesty ve výši 150 Kč a jedna jízda (datum) s cenou nafty 44,50 Kč/l, sazbou základní náhrady 5,90 Kč/km a náhradou za 1 započatou půlhodinu cesty ve výši 150 Kč. Za takové cesty náleží náhrada ve výši 7 737,43 Kč.

44. S ohledem na znění ustanovení soud nepřiznal žalobci požadovanou náhradu nákladů řízení za úkon spočívající v uplatnění náhrady škody u příslušného úřadu. Předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen. Proto mu zákon neumožňuje, aby v rámci náhrady nákladů řízení uplatnil náklady zastoupení, pokud je přesto ve fázi projednání nároku podle vynaložil. Omezení dané komentovaným ustanovením nelze obejít ani tím, že by se poškozený v následném soudním řízení domáhal náhrady těchto nákladů v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle jako nákladů na předžalobní výzvu ve smyslu a AT, a to ani tehdy, kdyby právní zástupce žalobce nad rámec předběžného uplatnění nároku podle zaslal ještě další předžalobní výzvu. Takový úkon, jehož nezbytnost jinak vyplývá z , lze totiž v případě nároků podle považovat za nadbytečný, a to právě s ohledem na speciální právní úpravu předžalobního projednání nároku. „Projednání nároku u příslušného úřadu je skončeno sdělením, že nárok bude nebo nebude, zcela nebo zčásti, uspokojen… Nedošlo-li ze strany příslušného úřadu k dobrovolnému uspokojení uplatněného nároku, postrádají jakékoli další pokusy o změnu jeho postoje smysl“ (rozsudek NS ze dne 18.7.2011, sp. zn. ). (BIČÁK, Vít. [Náklady řízení]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 274.)

45. V případě lhůty k plnění soud vyhověl požadavku žalované a stanovil ji v délce 15 dnů, a to z důvodů organizačně technických na její straně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.